Kompetence sester při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče

Mgr. Jana HECZKOVÁ

Doctoral thesis

Abstract:

Podávání léčivých přípravků je významnou a velmi komplexní součásti zdravotní péče, na jejímž zajištění se podílí mnozí zdravotničtí pracovníci. Určitým specifikem pracovišť intenzivní péče je nejen rozsáhlá farmakoterapie, ale také podání léčivých přípravků, které mohou přímo a velmi rychle ovlivnit životní funkce. Tato skutečnost pak klade velké nároky na zajištění bezpečné péče. Tradičně se předpokládá, že lékař léčivé přípravky indikuje a sestra na základě jeho podrobné písemné ordinace zajistí aplikaci těchto léčiv. Činnosti, které se k této oblasti zdravotní péče vztahují, je však v současné době mnohem více a jsou také mnohem komplexnější. U sester se předpokládá, že budou plně kompetentní plnit tyto činnosti i očekávanou roli v této oblasti ihned po dokončení kvalifikačního studia, a to i v prostředí specializovaných pracovišť. Navíc se zdá, že formální kompetence sester nejsou, navzdory mnohým normám zákonné i podzákonné povahy, v této oblasti zcela jasně ošetřeny. Ačkoli úzký vztah problematiky podávání léčivých přípravků a kvality poskytované péče je zřejmý, role sestry ani současnou praxi očekávané a požadované nároky na její kompetenci nebyly zatím podrobněji analyzovány. Cílem práce byla analýza kompetencí a role sestry při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče. Využity byly metody smíšeného výzkumu, přičemž kvantitativní techniky sběru a analýzy dat byla použity pro posouzení rozsahu vzdělávání a znalostí sester v této oblasti, a kvalitativní techniky pro analýzu současné praxe a nároků na kompetence sester v této oblasti. Formální kompetence sester při podávání léčivých přípravků se v České republice neliší v závislosti na dosaženém stupni vzdělání. Rozsah vzdělávání sester během kvalifikačního studia je u studijních programů na vyšších a vysokých školách stejný. Soudobá praxe při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče je však velmi rozmanitá. Její nároky v určitých ohledech významně přesahují očekávání, která mohou být odvozená od formálně nastavených odborných kompetenci sester při podávání léčivých přípravků. Ačkoli předchozí indikace lékařem, především u léčivých přípravků se systémovým účinkem, je vnímána jako nezbytnost, sestry uváděly zkušenost s jejich podáním za určitých okolností taktéž bez indikace lékaře. Hodnocení stavu pacienta nebo titrace dávky některých léčivých přípravků na základě jejich účinku či např. některých laboratorních hodnot pak bylo popisováno jako poměrně běžná součást komplexní ošetřovatelské péče na tomto typu pracovišť, stejně jako dodržení v některých případech specifických postupů během aplikace. Konkrétní praxe a postupy se na jednotlivých pracovištích lišily, důraz kladený na kvalitu péče v této oblasti byl však zřejmý. Aplikace léčivých přípravků s lokálním účinkem pak za určitých okolností, např. péče o oči, dutinu ústní nebo kůži u pacientů s porušeným vědomím, byla vnímáno spíše jako běžná ošetřovatelské péče, nikoli jako podání léčiva. Rozsah této praxe však bude ještě zapotřebí ověřit kvantitativním šetřením. Znalosti sester v oblasti podávání léčivých přípravků pak byly odlišné v závislosti na konkrétním tématu, ale také rozsahu vzdělání i klinické praxi, včetně předchozí zkušenosti z pracoviště intenzivní péče, přestože formální kompetence se v této oblasti neliší. Vzhledem ke komplexnosti a šíři problematiky podávání léčivých přípravků i neustále se zvyšujících nároků praxe na kompetenci všech zdravotnických pracovníků včetně sester je z

Abstract:

apotřebí považovat zásadní revizi formálních kompetencí sester minimálně v této oblasti za nezbytnou. V návaznosti je pak možné řešit rozsah, formu i obsah vzdělávání tak, aby těmto požadavkům odpovídaly.

Abstract:

Medication management is important and very complex part of health care, which is ensured by many healthcare professionals. Intensive care specifics include not only extensive pharmacotherapy but also the administration of medication that can directly and very promptly affect vital signs. This fact brings huge demands on safety during providing care. Traditionally, it is assumed the medication is prescribed by physician, and the nurse ensure administration based on physician?s detailed written prescription. However, activities related to this part of healthcare are currently much more complex. The nurses are expected to be fully competent to fulfil their role in this area at the point of graduation, even in the specialized environment. In addition, it seems that the formal nurses? competencies in medication management are not, in spite of heavy regulation, clearly specified. Although the close relationship between medication management and quality of provided healthcare is obvious, the role of nurses including expected and required demands of current practice have not been analysed in detail yet. The aim of the thesis was to analyse the competencies and nursing role in medication management at intensive care units.Mixed methods design was chosen. Quantitative techniques were used to analyse extent of education and nurses? knowledge in this area, and qualitative techniques were used to analyse current practice and requirements on competence of nurses. There is no difference in formal nurses? clinical competencies in the field of medication management in the Czech Republic depending on the level of education. There is also no difference in extent of pharmacology education during qualifying study at diploma and degree level. However, the current practice in medication management at intensive care units is hugely multifaceted. In some respects its demands greatly exceed the expectations that can be derived from formal set of nurses? clinical competencies in medication management. Although the previous medical doctor?s prescription, especially in case of medication with systemic effect, is considered to be the necessity, the experience of administering this medication in certain circumstances without previous medical doctor?s prescription has been also described. Patient assessment and dose titration of certain medication according to its effect or e.g. laboratory values were described as relatively common part of complex nursing care at this type of workplace, as well as adherence to specific procedures during administration. Particular procedures were workplace related and varied among units but the importance of quality of care was emphasized. The administration of topical medication in specific circumstances, such as eye, oral or skin care in patients with decreased level of consciousness, was perceived more as basic nursing care than medicine administration. However further research will be necessary to verify the extent of this practice. The nurses? knowledge in medication management varied according to the specific topic, but also according to the level of education or previous work experience including previous practice at intensive care environment, although formal competencies in medication management do not differ. Due to the complexity of the medication management and increasing demands on the competence of all healthcare professionals including nurses, it is essential to consider a fundamental revision of the formal nurses? competencies to be necessity at least in this area. Consequently, it could be possible to address the scope, form and content of nursing pharmacology education so that set requirements are met.

Keywords

Kompetence sester, Intenzivní péče, Léčivé přípravky, Testování znalostí v ošetřovatelství

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 11. 6. 2018

Thesis defence

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Health and Social Sciences

Doctoral programme / field:
Nursing / Ošetřovatelství