Islámská kultura a mezináboženské soužití na Blízkém východě očima Martina Kabátníka a Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic

Bc. Alena Hamršmídová

Bakalářská práce

Islamic Culture and interreligious coexistence in the Middle East in the Eyes of Martin Kabátník and Kryštof Harant of Polžice and Bezdružice

Anotace:

Ve své bakalářské práci porovnávám dva cestopisy českých autorů humanismu a raného novověku. Jedná se o cestopis Martina Kabátníka (1428 – 1503) Cesta do Benátek. Druhým pramenem je cestopis Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621) Putování aneb Cesta z království českého do Benátek a odtud do země Svaté, země judské a dále do Egypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii ležící. Předmětem komparace bude obraz islámské kultury a mezináboženského soužití, jak je autoři zachytili ve svých zprávách. Ve své práci se pokouším prostřednictvím srovnání dílčích aspektů zjistit, nakolik předkládané obrazy islámu odpovídají dobovým představám rozšířeným v literatuře či do jaké míry jsou produkty vlastní autorské zkušenosti. Obecně je práce příspěvkem ke studiu dějin evropského poznávání „jiného“, které však neuchopuje prostřednictvím esencialistického kontrastování mezi „námi“ a „jiným“. Vychází z nahlížení „jiného“ jako produktu konkrétního setkání aktérů v určité historické situaci, která je zachycena a formována prostřednictvím nástrojů konkrétního literárního žánru – cestopisu. Dále v práci věnuji pozornost srovnání historicko-politických okolností obou cest, zejména války s Turky a zájmy obou autorů, které svými cestami sledovali a jejich vlivu na vylíčený obraz islámu. Lidé v českých zemích, mimo vojenského konfliktu, který mezi Turky a českými zeměmi probíhal, neměli nikdy trvalý kontakt s islámskou kulturou, ve smyslu dlouhodobé koexistence. Ovšem s islámskou kulturou se obyvatelé českých zemí setkávali, ať už prostřednictvím obchodu, či vzdělanosti. Byl tu tedy prostor na vytvoření nějakého postoje vůči islámské společnosti. V hlavní části práce je řešeno, do jaké míry tyto okolnosti formovaly konečné dílo autorů a nakolik se do něj promítaly osobní zkušenosti z cest. V bakalářské práci se snažím odpovědět především na to, co bylo pro autory cestopisů ve vztahu k odlišným náboženstvím zajímavé a podstatné, tedy čemu věnovali největší pozornost a na základě těchto jejich poznatků se pokouším o typologizace islámu a s ní související náhled na postavu proroka Muhammada, nebo jaké bylo povědomí autorů o Koránu. V bakalářské práci si také všímám toho, jaké termíny autoři používali pro označení muslimských reálií a nakolik uplatňovali přirovnání s křesťanskými analogiemi. Část práce je také věnována tomu, jak autoři nahlíželi na soužití muslimů a ostatních náboženství na Blízkém východě.

Abstract:

In my bachelor's thesis, I compare two travelogues by Czech authors of humanism and early modern times. It is a travelogue by Martin Kabátník (1428 – 1503) Cesta do Benátek. The second source is Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564 – 1621) Putování aneb Cesta z království českého do Benátek a odtud do země Svaté, země judské a dále do Egypta a velikého města Kairu, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny v pusté Arábii ležící. The subject of the comparison will be the image of Islamic culture and interreligious coexistence as captured in the authors' reports. In my work, I try to ascertain how much the presented images of Islam correspond to the period ideas prevalent in literature or to what extent the products are intrinsic to the author's experience through a comparison of the sub-aspects. In general, the work is a contribution to the study of the history of European cognition of the "other," but it does not explain it through an essential contrast between "us" and "another". It is based on viewing "other" as the product of a particular meeting of individuals in a particular historical situation, which is captured and shaped through the instruments of a particular literary genre - travelogue. Further in my work, I pay attention to comparing the historical-political circumstances of the two journeys. In particular the war with the Turks, and the interests of the two authors whom they followed through their journeys, and their influence on the depicted image of Islam. People in Czech countries, outside of the military conflict that was going on between Turks and Czech countries, never had permanent contact with Islamic culture, in the sense of long-term coexistence. However, the Islamic culture was encountered by the people of the Czech countries, whether through trade or education. So, there was room to develop some kind of attitude towards Islamic society. The main part of the work addresses the extent to which these circumstances shaped the authors' final work and how much personal experience of the journeys was reflected in it. In my thesis, I try to answer, above all, what was interesting and essential to authors of travel books about different religions what they paid the greatest attention to, and based on these insights I try to typologies Islam and the associated insights into the character of the Prophet Muhammad, or what the authors' awareness of the Koran was. In bachelor's thesis, I also note what terms the authors used to describe Muslim realms and how much they applied comparisons with Christian analogies. Part of the work is also devoted to how the authors viewed the coexistence of Muslims and other religions in the Middle East.

Klíčová slova

Kryštof Harant, Martin Kabátník, cestopis, renesance, komparace, islám, křesťanství

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 1. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 2. 2021
• Vedoucí: Mgr. Jana Valtrová, Ph.D.
• Oponent: PhDr. Iva Doležalová

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Filozofie / Religionistika