Tematizace odsunu v současné české próze – Bc. Jan KRLÍN, DiS.

Anotace:

Diplomová práce se zabývá tématem odsunu Němců v české literatuře, zejména v románech Cejch, Vyhnání Gerty Schnirch a Ztracených dětech. Všechna tři díla vyšla po roce 1989 a nejsou ovlivněna socialistickým diskurzem. Naopak se proti němu vymezují a navazují uchopením tématu na Boží duhu Jaroslava Durycha a Adelheid Vladimíra Körnera. K odsunu se vrací spisovatelé poměrně často. Počínaje Annou Sedlmayerovou, přes Václava Řezáče, Vladimíra Körnera, Zdeňka Šmída až po Kateřinu Tučkovou. Každý přistupuje k tématu osobitým způsobem. Řezáč v duchu dobového diskurzu, jenž svým dílem spoluvytváří, Durych a Körner se proti Řezáčovu pojetí ostře vymezují, Šmíd i Tučková cítí osobní potřebu vyjádřit se k této tematice, protože se jich odsun částečně dotýká a promlouvá k nim skrze krajinu a město. Identitu literárních postav určuje do značné míry diskurz doby, v němž dílo vzniká, a dále diskurz doby, jež je zobrazována. Dochází tím k dvojitému vlivu. Součástí diskurzu jsou národní mýty několikrát přetvořené a upravené, aby mohly sloužit konkrétním cílům a určité době. Jak velký vliv měly utvořené mýty na literární diskurz odsunu, bude patrné ze závěrů. Podobně se pokusím nalézt odpověď na otázku, do jaké míry je provázán diskurz a formování identity literárních postav v rozebíraných dílech. …víceméně

Abstract:

The thesis deals with the problem of the expulsion of Germans in Czech literature, particularly in novels such as Stain/Stigma, The Expulsion of Gerta Schnirch, and Lost Children. All these three works were published after 1989 and thus are not influenced by a socialist discourse. They pit, on the contrary, against it and in the way of describing the theme they follow up The Divine Rainbow by Jaroslav Durych and Adelheid by Vladimír Körner. The expulsion is relatively often reflected. Starting with Anna Sedlmayerová, through Václav Řezáč, Vladimír Körner, Zdeněk Šmíd, and finishing with Kateřina Tučková. Each of them approaches this theme in their individual way. Řezáč in the spirit of his time-discourse, which he co-creates with his work; Durych and Körner rail against Řezáč's conception; Šmíd and Tučková both feel a personal need to give their opinion, as the expulsion partly touches them and speaks to them through the land and the town. The identity of literary characters is in large measure defined by the time-discourse, in which the work originates, and the discourse of the period, which is depicted. Two types of influence arise from this. The part of the discourse is folk myths, transformed and modified for several times, so they can be used for particular aims and a particular period. How influential for the literary discourse of the expulsion were the myths created is going to be clear from the conclusions. Similarly I will try to answer the question how far are the discourse and the formation of the identity of literary characters in interpreted works tied to each other. …víceméně