Mechanismy zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu a biomarkery s nimi spojené

Bc. Anna Odehnalová

Bakalářská práce

Mechanisms responsible for tamoxifen resistance and potential biomarkers

Anotace:

Karcinom mléčné žlázy je nejčastější nádorové onemocnění žen. Asi u 70% všech karcinomů mléčné žlázy je přítomen estrogenový receptor, pro takovéto případy byl za posledních 30 let první možností léčby tamoxifen. I přes jeho nesporný terapeutický efekt dochází téměř u 50% pacientek ke vzniku rezistence vůči tomuto léčivu a relapsu onemocnění. Poznání a porozumění mechanismům, které jsou za rezistenci k tamoxifenu zodpovědné, je předmětem několikaletého vědeckého bádání. Doposud bylo objeveno a popsáno široké spektrum dějů, které jsou za rezistenci k tamoxifenu zodpovědné nebo s ní mohou souviset. Cílem teoretické části práce bylo studium a popis doposud identifikovaných mechanismů zodpovědných za rezistenci k tamoxifenu. Praktická část se zabývá komparativní analýzou genů koexprimovaných s AGR-2 a genů jinak souvisejících s rezistencí k tamoxifenu v buněčných liniích MCF-7 (tamoxifen i estrogen senzitivní), LCC1 (tamoxifen senzitivní, nezávislé na estrogenu) a LCC9 (tamoxifen resistentní, nezávislé na estrogenu). Geny byly analyzovány metodou q-PCR. Výsledky této práce odpovídají již dosaženým závěrům.

Abstract:

Breast carcinoma is the most widespread woman’s tumor disease. The presence of estrogen receptor is 70% of all breast carcinomas, the first option of treatment has been tamoxifen in that cases for last 30 years. Despite of its positive therapeutic effect treatment comes to resistance and relapse of the disease almost in 50% cases. Acknowledgement and understanding od mechanisms responsible for tamoxifen resistance are aim of scientific research for several years. Several processes of tamoxifen resistance was discovered and described so far. The theoretical goal of this thesis was study and description of identified mechanisms of tamoxifen resistance. The practical goal was the comparative analysis of genes coexpressed with AGR-2 and genes releated to tamoxifen resistance in MCF-7 (tamoxifen and estrogen sensitive), LCC1 (tamoxifen sensitive and estrogen independent) and LCC9 (tamoxifen resistance and estrogen independent) cell lines. Genes were analysed by q-PCR method. The results of this thesis are in line with reached conclusions.

Klíčová slova

rezistence k tamoxifenu, karcinom mléčné žlázy, estrogenový receptor, AGR-2

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 5. 2014

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 6. 2014
• Vedoucí: doc. Mgr. Roman Hrstka, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Biochemie / Biochemie