Porovnání metod stanovení mrazuvzdornosti u ozimé pšenice

Zuzana Wimmerová

Master's thesis

Comparison of methods for determination of frost hardiness in winter wheat

Abstract:

V rešeršní části práce byly teoreticky popsány různé metody stanovení mrazuvzdornosti ozimé pšenice. V experimentální části bylo testováno 14 odrůd ozimé pšenice čtyřmi, v praxi používanými metodami - polní, polně-laboratorní, modifikovanou polně-laboratorní a laboratorní. Výzkum probíhal v agronomických letech 2014/2015 a 2015/2016 v zázemí společnosti Selgen. Hlavním cílem práce bylo porovnat vybrané metody a zhodnotit jejich výhody a nevýhody. Byla potvrzena hypotéza, že odrůdy pšenice mohou vykazovat statisticky významné rozdíly v úrovni mrazuvzdornosti při testování této vlastnosti různými metodami. Vzhledem k přezimování i běžně nemrazuvzdorných odrůd v polním pokusu (např. odrůdy jarní pšenice) v letech 2014/15 a 2015/16, nebylo možné výsledky získané touto metodou považovat v této práci za vypovídající. Ve vztahu ke kvalifikovanému odhadu mrazuvzdornosti získaném syntézou výsledků testování ÚKZÚZ, VÚRV a společnosti Selgen nejvíce korelovaly výsledky laboratorní a modifikované polně-laboratorní metody. Modifikovaná polně-laboratorní metoda vykazovala nižší variabilitu, je možné prohlásit v rámci této práce jí získané výsledky za nejvíce vypovídající. Laboratorní metodou bylo možné nejpřesněji rozdělit odrůdy na neodolné, méně odolné, středně odolné a odolné s nejtěsnější závislostí výsledků ke kvalifikovanému odhadu mrazuvzdornosti. Jelikož i odrůdy známé jako mrazuvzdorné dosáhly v roce 2015/16 v rámci polně-laboratorní metody nízké úrovně mrazuvzdornosti, bylo možné statisticky průkazně rozlišit pouze úroveň mrazuvzdornosti odrůd jarní pšenice od ostatních odrůd. Bylo prokázáno, že na přezimování rostlin během laboratorního testování mají statisticky významný vliv odrůda, zásahová teplota i délka aklimatizace. Dílčím cílem práce tak bylo ověřit vliv délky aklimatizace v laboratorním testu. Jako nejvíce vypovídající se ukázaly výsledky mrazového testu po délce aklimatizace 40 dní. Z provozního a ekonomického hlediska se však ukázala jako nejvhodnější délka aklimatizace 25 dnů. Na základě výsledků této práce byla přehodnocena metodika používaná k testování mrazuvzdornosti ve společnosti Selgen a doba aklimatizace byla zvýšena z 25 na 30 dní. Po zhodnocení časové a ekonomické náročnosti varianty s aklimatizací po dobu 60 dnů s ohledem na fakt, že výsledky byly téměř totožné s variantou aklimatizace 25 dnů lze tuto metodu prohlásit za neefektivní a nevhodnou k používání ve šlechtitelské praxi.

Abstract:

In literature search part of this thesis there are described the methods for determination of frost hardiness in winter wheat. In the experimental part there were tested 14 varieties by 4 differend methods mainly used in the breeding practice - field, field-laboratory and modificated field-laboratory, laboratory. The research took place in agronomical years 2014/2015 and 2015/2016 in the Selgen company. The main target of the thesis was to compare chosen methods, to consider their advantages and disadvantages. The hypothesis, that there is statistically relevant differences among the varieties after testing by different methods was confirmed. Regarding to overwintering even of the non hardy varieties in the field experiment (fe. Spring wheat varieties) in the years 2014/15 and 2015/16, it is impossible to concider results of this method as predicative. In reference to the qualified presumption of the frost hardiness gotten by synthesis of results of ÚKZÚZ, VÚRV and the company Selgen corelated the most the results of the laboratory and modified field-laboratory methods. Modified field-laboratory method showed lower variability, so it could be announced as the most predicative. By the laboratory method it was possible to class the varieties into non hardy, less hardy, mid hardy and hardy with the highest dependability to the qualified presumption of the frost hardiness. Because even the hardy varieties reached in the year 2015/16 in testing by the field-laboratory method the low level of drost hardiness, it was possible to class only the frost hardiness level of spring varieties from the other varieties. Regarding to the results it was found, that the survivance of plants is affected by variety, the duration of aclimatization and the tested temperature. The second target of the thesis was to find out the affection of the aclimatization duration during the laboratory test. As the most predicative was found the alternant with 40 days of aclimatization. Regarding to funcional and economical aspects was concidered as the best the alternant of aclimatization within 25 days. Due to the results of this thesis the method used in company Selgen will be modified from using the aclimatization within 25 days to the method with 30 days of aclimatization. The alternant with 60 days of aclimatization was found as uneffective regarding to the economical aspect and to the fact, that the results were equal to the alternant within 25 days.

Keywords

Ozimá pšenice, Triticum aestivum L., mrazuvzdornost, přezimování, šlechtění.

Keywords

Triticum aestivum L., frost hardiness, overwintering, breeding, Winter wheat

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 8. 4. 2016

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Petr Sedlák, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Horticulture / Market Horticulture