Ekologie vegetace rašelinných okrajů rybníků Třeboňské pánve

Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D.

Disertační práce

Ecology of mire vegetation on fishpond-margins in the Třeboň Basin

Anotace:

Disertační práce se věnuje problematice vztahů mezi druhovým složením vegetace a faktory prostředí na kontinuu od chudých po bohatá rašeliniště na okrajích rybníků v Třeboňské pánvi (Česká republika). Vztahy byly studovány zejména na rašeliništích obohacených o živiny a vápník z intenzivně využívaných rybníků. Extrémně vysoký přísun živin do rašelinišť na rybničních okrajích příliš nezměnil pozici vegetace na kontinuu chudých přechodových rašelinišť až bohatých slatinišť, ale projevil se na posunu limitů chemismu jednotlivých společenstev. Jako faktory ovlivňující druhové složení rašeliništní vegetace na okrajích rybníků byly zjištěny pH vody a výška hladiny vody. Hodnoty pH také částečně vysvětlují druhovou bohatost cévnatých rostlin i mechorostů. Druhová bohatost mechorostů je navíc určována rozsahem kolísání obsahu minerálních látek ve vodě a koncentrací draslíku. V kolísání sledovaných parametrů byly zjištěny určité sezónní trendy. Nejnižší konduktivita byla na jaře a zvyšovala se postupně během léta, s maximem na podzim. Voda naproti tomu klesala během léta, kdy byla zvýšená evapotranspirace a začala růst až na podzim po vydatnějších deštích. Hodnota pH se zvyšovala od března do června, od konce léta pak klesala na počáteční hodnoty. Kolísání měřených faktorů prostředí bylo nejvýraznější u druhově chudé vegetace přechodových rašelinišť, zatímco druhově bohatá slatiniště se jevila z hlediska kolísání hladiny vody i chemizmu velmi stabilní. Práce zahrnuje také výsledky testování metody měření hladiny podzemní vody pomocí PVC elektroizolační pásky a poskytuje alternativní postup který je přesný i na minerálně bohatých stanovištích a slatiništích. Dále se práce věnuje porovnání dvou různých metod hodnocení změn vegetace na příkladu změny vegetace přechodového rašeliniště za 20 let: metody opakovaného vegetačního snímkování a metody porovnávání vegetačních map pomocí GIS. Výsledky obou metod ukazují postupující sukcesi k více zapojeným vegetačním typům. Rozdíl mezi metodami je v měřítku. První metoda podává detailnější informaci o změně v druhovém složení, zatímco druhá se zaměřuje na lokalizaci prostorových změn.

Abstract:

The dissertation contains a vegetation-environment study of mires on fishpond-margins in the Třeboň Basin (Czech Republic). Vegetation-environment relationships were investigated in mires that are enriched with nutrients and especially calcium, from intensely managed and limed fishponds. As a result, the extremely high longterm nutrient supply to the mires on fishpond margins has not altered the gradient structure, but has shifted the chemical limits of plant communities. Water pH and position of water table were identified as the two main determinants of species variation in fishpond-margin mires. Species richness of both vascular plants and bryophytes was partly explained by pH. However, the variation in total mineral richness and potassium concentration in the water were the next two most important variables determining bryophyte species richness. We observed some seasonal trends in the dynamics of the water parameters. The lowest electrical conductivity was recorded in spring, and it increased continuously throughout summer; becoming highest in autumn. In contrast, the water table was falling in summer, when evapotranspiration was high, and rose in autumn after heavy rainfall. Water pH increased from March to June, then it remained stable and decreased at the end of summer. The fluctuations of the environmental factors measured were wider in species-poor fen vegetation than they were in rich fens, which seemed to be quite stable in all environmental factors measured. The dissertation also includes the results of a test of the PVC discoloration method for measurement of the water table, and recommends a new alternative method, which works precisely even in fens and in mineral soils. Further, a comparison was made between two different methods usually used for monitoring vegetation changes: repeated vegetation sampling, and comparison of vegetation maps using GIS, taking the example of changes in a moderatelyrich fen after 20 years. The results of both methods showed successional changes to denser vegetation types. The difference between these two methods is in the scale. The first method provides more detailed information about species composition, but it can miss changes in spatial composition of the vegetation investigated. In this case, the other method is useful.

Klíčová slova

rašeliništní vegetace, faktory prostředí, změny vegetace, Třeboňská pánev, mire vegetation, environmental factors, vegetation changes, Třeboň Basin

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 4. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 4. 2006
• Vedoucí: doc. RNDr. Kamil Rybníček, CSc.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Biologie / Botanika