Hermétisme de la structure intérieure des romans de Raymond Queneau sous le prisme historique et littéraire

Mgr. Slavomír Míča, Ph.D.

Doctoral thesis

Inner structure hermetism of Raymond Queneau’s novels seen from the historical and literary point of view

Abstract:

The study tries to map out Raymond Queneau’s specific approach to his novels. The point of departure (though not the central one) of our analysis retraces autobiographical characteristics of Queneau’s autobiographical novels (i.e. novels written especially in the 1930s). Mapping out the specifics of Queneau’s autobiography’s features enables us to pass on to the analysis of the inner structure of these novels which is using the numerical symbols that Queneau employed to link his own person and his novels. At this point, we find out that Queneau tries to force the novel — which is too “free-minded” in his opinion — to obey strict rules valid in poetry and that he introduces a specific notion of rhyme – rhyme of situations, persons, motives... Raymond Queneau’s novels thus have a double structure: the external (which we call "explicit" because it is evident and easy to retrace) and the internal one ("implicit" as its elements must be looked for on the basis of clues which can be found in his "autobiographical arithmetics") . Whilst mathematical elements are rather typical for the explicit structure, rhythming poetic elements are the attributes of the implicit structure. The implicit rhymes of the poetic structure then lead inevitably to a parallel with historical cycles, as Queneau is convinced that even history has its own (and cyclic!) rhythm. Whether a literary or historical point of view on his novel is applied, in Queneau’s case it always has a tinge of his specific hermetic standpoint which is inspired by his abundant reading of esoteric (hermetic) literature. The study tries to refer to the fact that hermetism is the main interconnection linking Queneau’s autobiography and the literary and historical interpretation of his novels.

Abstract:

Studie se pokouší zmapovat specifický Queneauův přístup k románu. Výchozím (i když ne centrálním) bodem naší analýzy je zmapování autobiografických rysů Queneauova autobiografického románu (tj. zejména románů z 30. let 20. století). Zmapování specifik Queneauovy autobiografie umožňuje přejít prostřednictvím numerických symbolů, které Queneau používá k propojení své osoby a literárního díla, k analýze vnitřní struktury těchto románů. Zjišťujeme, že Queneau se snaží dosáhnout toho, aby se „příliš volnomyšlenkářský“ román podřídit přísným pravidlům poezie a zavádí do románu specifický pojem rýmu – rýmu situací, osob, motivů… Romány Raymonda Queneaua pak disponují hned dvojitou strukturou: vnější (kterou nazýváme „explicitní“ neboť je viditelná a snadno vystopovatelná) a vnitřní („implicitní“, po jejíchž prvcích je nutné v díle pátrat na základě klíčů, které obsahuje jeho „autobiografická aritmetika“). Zatímco matematické prvky jsou typické pro strukturu explicitní, poetické rytmizující prvky jsou příznakem struktury implicitní. Implicitní rýmy poetické struktury pak vedou nevyhnutelně k paralele s historickými cykly, protože i historie má v souladu s Queneauovým osobním přesvědčením svůj vnitřní (a cyklický!) rytmus. Ať už se jedná o pohled literární či historický, vždy je u Queneaua podbarven specifickým hermetickým náhledem na danou věc, inspirovaným hojnou četbou esoterické literatury. Studie se snaží poukázat na skutečnost, že hermetika je nosnou linkou propojující jak autobiografii, tak literární a historickou interpretaci jeho díla.

Kľúčové slová

hermetism, structure, novel structure, Queneau, history, literature, hermetismus, struktura, struktura románu, historie, literatura

Jazyk práce: French

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 2. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 5. 2016
• Vedúci: prof. PhDr. Jiří Šrámek, CSc.
• Oponent: doc. PhDr. Marie Voždová, Ph.D., Mgr. Petr Vurm, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Arts

Doctoral programme / odbor:
Philology (4-years) / Romance Literatures