Epizodická paměť u koní

Bc. Věra Fikarová

Diplomová práce

Episodic memory in horses

Anotace:

Cílem diplomové práce s názvem Epizodická paměť u koní je na základě experimentu při přepravě koní dokázat nebo vyvrátit hypotézy: H1: Doba nakládání koně do přepravníku bude kratší při cestě z cizího prostředí zpět do domovské stáje oproti předchozímu nakládání při cestě z domovské stáje do cizího prostředí. H2: Hodnota tepové frekvence koně během nakládání do přepravníku bude nižší při cestě z cizího prostředí zpět do domovské stáje oproti předchozímu nakládání při cestě z domovské stáje do cizího prostředí. Během experimentu jsme všem koním před zahájením transportních příprav před výjezdem z domovského prostředí změřili klidovou tepovou frekvenci. K měření došlo půl hodiny před samotnými transportními přípravami a k měření byl využit fonendoskop. Následovalo samotné nakládání do přepravníku, který byl přistaven ve volném prostoru. Ze vzdálenosti 10 m od nakládací rampy byl stopkami měřen čas potřebný k dovedení koně do přepravníku až po zajištění zadní přepážky. Následně bylo provedeno opětovné měření tepové frekvence. Celý proces se opakoval při návratu koní zpět do domovského prostředí. Měření údajů diplomové práce začalo na jaře 2021. První měření proběhlo 2.5.2021, kdy byli nakládáni dva valaši plemene appaloosa. Valaši, stejně jako ostatní koně zahrnutí do experimentu, byli ve stejný den přepravování pryč z domovské stáje a následně se do domovské stáje vraceli. Většina koní využitých k experimentu pochází z Libereckého kraje, především ze stáje Český ranč. Poslední nakládání proběhlo 22.8.2021. Dohromady bylo do výzkumu zařazeno 104 zdokumentovaných měření. Koně, kteří se účastnili experimentu, byli zástupci rozličných plemen a rozdílných věkových kategorií. Nejčastěji se jednalo o zástupce amerických plemen. Dále se experimentu účastnili koně bez plemenné příslušnosti, koně plemene norik, český teplokrevník, arabský plnokrevník, shetlandský pony či americký klusák. Nejmladšímu jedinci bylo v době měření 6 měsíců, naopak nejstaršímu jedinci 28 let. Měření se účastnili kobyly, hřebci i valaši. Koně nastupovali vždy v doprovodu osoby, kterou znali z předchozí doby a ke které měli důvěru. Nejkratší trasa přepravy měřila 25 km a trvala přibližně 40 minut. Nejdelší trasa přepravy byla dlouhá 150 km a trvala přibližně 3 hodiny a 10 minut. Při statistickém zpracování naměřených hodnot jsme zohlednili také temperament testovaných koní. Temperament byl vyhodnocen buď jako klidný, živý anebo ohnivý. Temperament konkrétního koně určil majitel nebo jezdec koně. Pořadí, ve kterém cestující koně nastupovali do přepravníku, bylo zachováno i při zpáteční cestě. Účastníky experimentu jsme také rozčlenili do dvou skupin podle dosavadních přepravních zkušeností. První skupinu tvořili koně s přepravní zkušeností nízkou (méně než 20 absolvovaných transportů) a druhou skupinu koně s přepravní zkušeností vysokou (více než 20 absolvovaných transportů). Všechna naměřená data byla následně statisticky vyhodnocena. Došli jsme k závěru, že při výjezdu z domovského prostředí byla u koní naměřena v průměru vyšší tepová frekvence než při návratu zpět do domovského prostředí. To svědčí o tom, že koně se před cestou do cizího prostředí stresovali více než při návratu zpět. Dále jsme zjistili, že koně se při návratu zpět do domovského prostředí nakládali v průměru rychleji než při výjezdu do cizího prostředí. Čím delší doba nakládání byla, tím byla situace pro koně stresovější a rozdíl jeho tepových frekvencí před nakládáním a po něm byl vyšší. Při zhodnocení vlivu temperamentu koně jsme došli k závěru, že koně,

Anotace:

kteří byli svými majiteli hodnoceni jako ohniví, byli při nakládání nejvzrušivější. Nárůst jejich tepové frekvence po naložení do přepravníku byl nejvyšší. Čím vyššího temperamentu koně byli, tím bylo pro naložení potřeba více času a tím byla situace pro koně stresující. Na základě našich výsledků jsme došli k závěru, že u koní účastnících se experimentu došlo k prokázání epizodických paměťových stop vytvořených na základě času, určité doby a místa, či prostoru.

Abstract:

The aim of the diploma thesis entiled Episodic memory in horses is to prove or refute hypotheses on the basis of an experiment in the transport of horses: H1: The loading time of the horse to the transporter will be shorter on the way from the foreign environment back to the home stable compared to the previous loading on the way from the home stable to the foreign environment. H2: The value of the horse's heart rate during loading into the transporter will be lower when traveling from a foreign environment back to the home stable compared to the previous loading when traveling from the home stable to the foreign environment. During the experiment, we measured the resting heart rate of all horses before starting the transport preparations before leaving the home environment. This was followed by loading the horses into the horse boxes, which were positioned in a clear space. The time required to bring the horse to the horse boxes after securing the rear bulkhead from a distance of 10 m from the loading ramp was measured with a stopwatch. Subsequently, the heart rate was measured again. The whole process was repeated when the horses returned to their home environment. The data measurement for the diploma thesis began in the spring of 2021. The first loading took place on 2.5. 2021. Two Wallachians of the Appaloosa breed were loaded. The Wallachians, like the other horses included in the experiment, travelled within one day from the home stable and returned to it on the same day. Most of the horses used for the experiment come from the Liberec region, especially from the Český Ranč stable. The last loading took place on 22.8.2021. In total, I included 104 documented measurements in the experiment. The horses participating in the experiment were representatives of different breeds and ages. Mainly they were representatives of American breeds. Other horses also participated in the experiment such as, horses without breed, Norik, Czech Warmblood, Arabian Thoroughbred, Shetland Pony or American Trotter. The youngest individual was 6 months old at the time of the measurement, while the oldest individual was 28 years old. Mares, stallions and Wallachians took part in the measurement. Horses always entered with a person they knew very well. The shortest route was 25 km and lasted approximately 40 minutes. The longest route was 150 km and lasted approximately 3 hours and 10 minutes. When processing the measured values, we also took into account the temperament of the tested horses. The temperament was evaluated and determined by the owner or rider of the horse. The order in which the traveling horses entered the horse box was maintained on the way back. We also divided the participants in the experiment into two groups according to previous transport experience. Namely for horses with low transport experience (less than 20 completed transports) and horses with high transport experience (more than 20 completed transports). All measured data were subsequently statistically evaluated. We came to the conclusion that when leaving the home environment, horses had on average higher heart rate than when returning back to the home environment. This indicates that the horses were more stressed before traveling to a foreign environment than when they returned. We also found that on average the horses were loaded faster when they returned to their home environment than when they travelled to a foreign environment. The longer the loading time, the more stressful the situation was for the horse and the heart rate difference before and after loading was higher. When evaluating the effect of the horse's temperament, we came to the conclusion that the horses, which were rated as fiery by their owners, were the most excited when loading. The increase in their heart rate after loading into the horse box was the highest. The higher the temperament of the horse, the more time it took to load and the more stressful the situation was for the horse. Based

Abstract:

on our results, we concluded that the horses participating in the experiment were shown to have episodic memory traces created based on length of time, specific time of day, place or environment.

Klíčová slova

epizodická paměť, přeprava, etologie, kůň, kognice

Keywords

horse, transportation, ethology, cognition, episodic memory

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Cyril Neumann, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Zájmové chovy zvířat