Efficiency in international climate funds

Kateřina Husová

Master's thesis

Efficiency in international funds for climate change

Abstract:

V léta dlouhých vyjednávání o novém globální klimatickém režimu zůstává nejpalčivějším tématem finanční podpora rozvojovým zemím na adaptace a mitigace. Jedná se o miliardách dolarů ročně, které by měly být rozdělovány prostřednictvím soukromých investic, tak také z významné části skrze veřejné fondy. Zásadní otázkou, která ovlivňuje vyjednávání, je ovšem efektivní utrácení těchto prostředků. S ohledem na rozsah rozdělovaných prostředků a s ohledem na dosavadní zkušenosti s distribucí oficiální rozvojové pomoci a také s přihlédnutím k faktu, že dosavadní klimatické fondy rozdělují milióny a nikoliv miliardy dolarů vychází efektivnost jako klíčová podmínka úspěchu budoucího klimatického režimu. Navíc je efektivní distribuce podmínkou pro "zabránění nebezpečné interakce s klimatickým systémem", což je nejzásadnější cíl zakotvení v Rámcové úmluvě o změnách klimatu OSN. Všeobecně rozšířená myšlenka předpokládá, že k neefektivnímu utrácení z veřejných fondů dochází na straně příjemce. Tato práce přistupuje k efektivnosti na příkladě Globálního fondu pro životní prostředí, Adaptačního fondu pod Kjótským protokolem a Klimatických investičních fondů Světové banky. Práce se zaměřuje na otázku, zda existující mechanismy v těchto fondech jsou nastaveny optimálně tak, aby rozdělování prostředků jim svěřených probíhalo efektivně. Při zkoumání jejich vnitřních politik a směrnic se práce soustředí na čtyři základní otázky - jakým způsobem se lze dostat k prostředkům fondu, kdo ve fondu rozhoduje, kdo a jak implementuje a komu se fondy zodpovídají. Práce zjišťuje, že existují podstatné rozdíly mezi těmito třemi fondy v tom, jak a kým jsou nastavovány priority a cíle, jaké jsou požadavky fondu na příjemce prostředků a jak fond kontroluje efektivnost svých útrat. Tato práce přináší hloubkovou analýzu silných a slabých stránek v existujících fondech s ohledem na výstupovou efektivnost.

Abstract:

In years long negotiations on the new global climate change regime, financial support provided for adaptation and mitigation in developing countries have been one of the most contentious issues. Billions dollars are in questions annually, disbursed both by private investments, as well as substantially via public funds. The fundamental question resonating in the negotiations and elsewhere though is the issue of efficient delivery. Given the scale of resources, which should be mobilized and disbursed, given the current experience with inefficiencies in ODA, given the fact that existing climate change funds are now disbursing millions but not billions, the efficiency is really the key for success of future climate regime. Moreover, efficient delivery is a pre-condition for "preventing dangerous interference with climate change", which is the ultimate goal of climate change policy enshrined in the UN Framework Convention on Climate Change envisages. It is a widespread belief that inefficiency in disbursing public funds remains at the recipient's side. This paper tries to approach the efficiency question at the case of the Global Environment Facility, the Kyoto Protocol Adaptation Fund and the World Bank Climate Investment Funds. It asks the question whether the existing funding mechanisms in climate change are set up optimally in order to disburse funds efficiently. When looking at their internal policies and guidelines, it focuses on the four leading questions -- how can funds be accessed, who decides, who and how implements and how are funds held accountable. It finds that there are major differences between the tree funds in how and by whom are priorities and objectives decided, what are the fund's requirements on recipients, and how does the fund control the efficiency of its spending. This paper brings an in-depth analysis of weak and strong policies in existing climate change funds with regard to efficient delivery.

Keywords

efektivnost pomoci, Adaptační fond pod Kjótským protokolem, Globální fond pro životní prostředí, multilaterální fondy, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Klimatické investiční fondy, klimatická změna, Světová banka

Keywords

multilateral funds, UNFCCC, climate change, aid efficiency, Adaptation Fund, Global Environment Facility, Climate Investment Funds, World Bank

Language used: English

Date on which the thesis was submitted / produced: 24. 11. 2009

Thesis defence

• Date of defence: 1. 6. 2010
• Supervisor: Jiřina Jílková
• Reader: Ondřej Vojáček

Vysoká škola ekonomická v Praze

Master programme / field:
Hospodářská politika a správa / Ekonomika a správa životního prostředí