Sociální a mateřské chování lam v podmínkách střední Evropy

Bc. Eliška Tichá

Diplomová práce

Social and maternal behaviour of llamas in central Europe

Anotace:

Práce v literárním přehledu poskytuje strukturovaný souhrn informací o jednotlivých druzích rodů Llama a Vicugna, jejich sociálním chování a interakcích, kojení a alokojení společně s přehledem jednotlivých hypotéz vysvětlujících alokojení. Na teoretickou část posléze navazuje část praktická, která poznatky z literární rešerše testuje v praxi na farmově chovaném druhu lama alpaka (Vicugna pacos). Subjekty pozorování byla 4 stáda alpak na 3 farmách v Polsku u měst Krakov (10 mláďat), Varšava (10 mláďat) a Lublin (8 mláďat) a 1 stádo z farmy v rakouském Weyreggu am Attersee (8 mláďat). Celkem bylo pozorováno kojení u 36 mláďat. Jednotlivá stáda byla pozorována celkem 6 dní. První 3 dny počátkem léta (červen, červenec) s odstupem jednoho měsíce proběhlo pozorování další 3 dny (srpen, září). Každý den probíhalo pozorování 8 hodin od 8:00-16:00. Na jedné farmě tedy bylo odpozorováno celkem 48 hodin a celkem bylo tedy napozorováno na všech farmách 192 hodin. V rámci cílů práce byly stanoveny 3 hypotézy: (1) alokojení se bude vyskytovat i u alpak, stejně jako bylo popsáno u lam guanako a bude vysvětleno hypotézou krádeže mléka, (2) u sání mláďat alpak bude zjištěna signifikantní preference stran a pozic, (3) frekvence kojení alpak bude klesat s přibývajícím věkem mláďat. Pozorovanými a zaznamenávanými aspekty byl výskyt alokojení či pokusů o něj, jména samice i mláděte, forma iniciace i ukončení kojení, strana (pravá, levá, zadní) a pozice (antiparalelní, kolmá, laterální), kterou mláďata při sání zaujímala a přítomnost očichávání matkou. Podařilo se vypozorovat 5 úspěšných případů alokojení, kterých bylo účastno i vlastní mládě samice a ukončováno bylo z 80 % samicí kopnutím či plivnutím na cizí mládě (60 %). Byla tedy podpořena hypotéza krádeže mléka. Byl nalezen signifikantní rozdíl v iniciaci i ukončení kojení mezi matkami a mláďaty (Chí kvadrát test, p=0,0001), kdy z 97 % iniciovalo kojení mládě a z 53 % ho ukončovala samice. Samičky statisticky významně preferovaly sání z levé strany, zatímco samečci ze strany pravé (Chí kvadrát test, p=0,0001). Preference pozic v závislosti na pohlaví prokázána nebyla. Z pohledu frekvence byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi frekvencemi kojení ve 2 pozorovacích obdobích (p=0,002). Vyšší frekvence kojení byla signifikantní v prvním pozorovacím období, kdy byla mláďata mladší. Nicméně starší mláďata sála sice méně často, ale zato déle (Spearmanova korelace, r=0,124). V neposlední řadě při analýzách úspěšnosti kojení se ukázala jako statisticky významně nejúspěšnější pozice antiparalelní a kolmá s 93% úspěšností a nejméně pozice laterální, kde mláďata dosahovala úspěšnosti jen 66 %. Úspěšnost taktéž závisela i na pohlaví, kdy byli statisticky významně úspěšnější samečci než samičky (92 vs. 87 %; Chí kvadrát test, p=0,003). I přes nová zjištění, vyvstaly i některé další otázky a témata, která by mohla v budoucích výzkumech pomoci této oblasti ještě více porozumět.

Abstract:

The thesis offers in the literary review a summary of information about individual Llama and Vicugna species, their social behaviour, and interactions, suckling and allosuckling together with a review of individual thesis explaining allosuckling and allonursing. The theoretical part is followed by field research, which transformed theoretic information obtained into practice and was performed on farm-raised alpaca (Vicugna pacos). Subjects of the observation were 4 herds of alpacas on 3 farms in Poland near cities Krakow (10 crias), Warszawa (10 crias) and Lublin (8 crias) and 1 herd from a farm in Austrian Weyregg am Attersee (8 crias). In total 36 crias were observed. Individual herds were observed for 6 days in total. First 3 days at the beginning of summer (June, July) and another 3 days 1 month later (August, September). Every day the observation took place from 8:00-16:00, for 8 hours. On each farm 48 hours were observed, totalling in 192 hours. Within the objective of this thesis I established 3 hypotheses, (1) the allosuckling will be monitored in alpacas as well as it was described in llama guanicoe and it will be explained with the milk theft hypothesis, (2) in crias suckling will be monitored significant preference of sides and positions, (3) frequency of cria’s suckling will decrease with increasing age of the crias. Observed and recorded aspects were the occurrence of allosuckling or attempts for it, names of the mother and cria, form of initiation and termination of nursing, side (left, right, back) and position (antiparallel, perpendicular, lateral) taken by the cria and sniffing occurrence by the mothers. I observed 5 successful allosucklings, where the mother’s cria was suckling as well in all cases and termination came in 80 % from the mother’s side by kicking or spitting in 60 %. The milk theft hypothesis was therefore supported. A significant difference in initiation and termination from of nursing between the mother and cria was found (Chi-square test, p=0,0001) when 97 % of the suckling bouts were initiated by crias and terminated by mothers in 53 %. Young females preferred suckling from the left side, while the males preferred the right side (Chi-square test, p=0,0001). Preferences of positions based on sex were not proven. From a frequency point of view, there was a statistically significant difference between the 2 observation parts (p=0,002). Higher frequencies occurred in the first part of the observation, when the crias were younger, so older crias suckled less frequently but longer (Spearman correlation, r=0,124). Finally, while analysing the success of suckling attempts, antiparallel and perpendicular came up as the most successful positions with a 93 % success rate and the lateral position came in the bottom with a 66 % success rate. Success also relied on sex. Young males were more successful than females (92 vs 87 %, Chi-square test, p=0,003). Although this thesis brought up new findings, it even brought up some questions and themes, which could help understand this area even more in future research.

Klíčová slova

alokojení, alpaka, mateřské chování, kojení

Keywords

allosuckling, alpaca, maternal behaviour, nursing

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Tamara Fedorova, Ph.D.
• Oponent: Markéta Gloneková, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta tropického zemědělství

Magisterský studijní program:
Zájmové chovy zvířat