Historie sčítání lidu v České republice, Německu, Rakousku a ve Švýcarsku

Karolina Wagnerová

Diplomová práce

History of census in the Czech Republic, Germany, Austria, and Switzerland

Anotace:

Diplomová práce se zabývá historií sčítání lidu v České republice, Německu, Rakousku a ve Švýcarsku. Hlavním cílem je přiblížit význam sčítání lidu v jednotlivých historických etapách a podat ucelený obraz o vývoji sčítacích akcí v uvedených zemích od jejich počátku až po současnost. Česká republika, Německo, Rakousko a Švýcarsko představují středoevropské země, které si jsou geograficky i kulturně relativně blízké. V řadě historických období procházely velmi podobným společenským vývojem, přesto se z hlediska demografické statistiky a získávání údajů ze sčítání mnohdy odlišovaly. Počátky sčítacích akcí lze vysledovat již v historii starověkých států. V období středověku však rozvoji sčítání příliš nepřálo. Teprve od poloviny 18. století se v Evropě datuje historie skutečného sčítání lidu, prováděného opakovaně a systematicky na celém území státu. V Rakousku proběhlo první celostátní sčítání v roce 1754 a od dob Marie Terezie habsburská monarchie v této oblasti jednoznačně dominovala. V německých zemích (s výjimkou Pruska, které bylo ve vývoji napřed) se prosadila celostátní sčítání až v průběhu 19. století, podobně ve Švýcarsku v roce 1850. V tomto období Švýcarsko vykazovalo určité zpoždění za ostatními srovnávanými zeměmi, které bylo dáno především obavou z nedůvěry občanů ve sčítání a později také diskuzí o ochraně osobních údajů, která mimo jiné hrála významnou roli i v Německu především v 80. letech 20. století. V období 19. a 20. století pak docházelo ve všech zmíněných zemích k rozšiřování obsahu sčítání, ke zpřesňování metodiky a k prosazování mezinárodní srovnatelnosti dat. Téměř po celou dobu historie sčítání lidu hrála hlavní roli tradiční sčítací metoda (tj. plošné šetření obyvatel), v poslední době se však v řadě evropských zemí začínají prosazovat sčítání využívající administrativních datových zdrojů. Při sčítání v roce 2011 Česká republika poprvé využila vedle tradiční sčítací metody i dat z registrů a pro sčítání v roce 2021 plánuje míru využití dat z registrů ještě zvýšit. Německo a Švýcarsko jsou v tomto směru dále, při poslední vlně sčítání využily primárně dat z registrů v kombinaci s výběrovými šetřeními. Přímo z tradiční formy sčítání na čistě „administrativní“ metodu sčítání bez doprovodných šetření přestoupilo v roce 2011 Rakousko. Získávání dat z administrativních zdrojů totiž přináší řadu výhod, především nižší nákladnost, aktuální údaje mohou být k dispozici v kratších intervalech a jejich pořízení nijak nezatěžuje sčítané osoby.

Abstract:

The diploma thesis deals with the history of a census in the Czech Republic, Germany, Austria, and Switzerland. The main objective is to describe the importance of the census in individual historical stages and to give a comprehensive picture of the development of censuses in these countries from the beginning to the present. The Czech Republic, Germany, Austria, and Switzerland represent Central European countries that are geographically and culturally close to each other. In many historical periods, they have undergone very similar social development, but in terms of demographic statistics and population data collection, they have often been different. The beginning of the census events can be traced back to the history of ancient states. However, during the Middle Ages, the development of the census stagnated. Since the middle of the 18th century, the history of real population censuses in Europe has been dated. It means that the censuses started to be carried out repeatedly and systematically throughout the country. In Austria, the first nationwide census took place in 1754, and since times of Maria Theresa, the Habsburg monarchy has clearly dominated this area. In the German countries (with the exception of Prussia, which was in the forefront of development), the nationwide census was carried out only during the 19th century, similarly in Switzerland in 1850. During this period, Switzerland was delayed compared with the other mentioned countries. The main reasons were fear of the citizens' mistrust in the census, and later discussion about the protection of personal data, which also played an important role in Germany, especially in the 1980s. In the 19th and 20th centuries, in all these countries the census content was expanded, the methodology was specified, and international data comparability was promoted. Almost throughout the history of the census, the traditional census method has played a major role, but in recent times the register-based census has begun to promote in many European countries. During the census in 2011, the Czech Republic used the data from the registers for the first time next to the traditional census method, and for the census in 2021 is being planned the increase in the rate of using the register data. Germany and Switzerland used during the last census round primarily register data combined with sample surveys. Austria in 2011 moved directly from the traditional form to the pure "administrative" census method without accompanying population surveys. Using register data brings several advantages, especially lower cost, the actual data may be available at shorter intervals, and their obtaining does not task the population.

Klíčová slova

sčítání lidu, Česká republika, Německo, Rakousko, Švýcarsko

Keywords

census, Czech Republic, Germany, Austria, Switzerland

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 2. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 1. 2018
• Vedoucí: Zdeněk Pavlík
• Oponent: Ludmila Fialová

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program / obor:
Kvantitativní metody v ekonomice / Ekonomická demografie