People, Primates and Parasites: parasitic infection as both a consequence and a cause of primate lifestyle strategies

Kelly Marie Sambucci

Disertační práce

Anotace:

Antropologie začala hranici mezi člověkem a ostatními zvířaty chápat jako něco, co je udržované, nikoli dané. Půdou přenášení helminti, zejména strongylidní hlístice a háďata Strongyloides, patří mezi nejvýznamnější, a přesto nejvíce opomíjené infekce na rozhraní mezi lidmi, hospodářskými zvířaty a volně žijící faunou, kde je jejich epidemiologie utvářena stejnou měrou ekologickým a společenským kontextem jako biologií parazita. V Národním parku Bwindi Impenetrable (BINP) v Ugandě sdílí ohrožené gorily horské (Gorilla beringei beringei) stále intenzivněji krajinu s lidmi a domácími zvířaty a strongylidní hlístice hrají roli v objevujícím se syndromu chronického chřadnutí, který může vést k úhynu. Tato disertační práce vychází z BINP a od něj se rozšiřuje ke kontinentální syntéze o rodu Oesophagostomum napříč africkými primáty, k obdobnému prostředí u jezera Nabugabo a ke globálním přehledům o rodu Strongyloides a o spravedlnosti v prevenci zoonóz. Za účelem charakterizace struktury společenstev strongylidních hlístic, jejich přenosu a dopadu na zdraví u sympatrických nehumánních primátů (NHP), lidí a hospodářských zvířat na tomto multidruhovém rozhraní jsem zkombinovala etnografické metody s parazitologickými nástroji vzrůstajícího rozlišení. Infekce byly detekovány mikroskopicky a kvantifikovány jako počty vajíček v trusu metodou Mini-FLOTAC©, poté byly zacíleny molekulárními nástroji zahrnujícími konvenční a kvantitativní PCR a nakonec charakterizovány na úrovni společenstva pomocí vysokokapacitního sekvenování a metabarkódování markeru ITS-2. Výsledky jsou prezentovány v osmi přiložených článcích a rukopisech, doplněných o oddíl dosud nepublikovaných dat. Molekulární jádro práce charakterizuje strukturu společenstev strongylidních hlístic a přidruženého bakteriomu u goril horských a spojuje posuny ve společenstvech se syndromem chronického chřadnutí (Příloha 1) a sleduje diverzitu a hostitelské i geografické sdílení hlístic rodu Oesophagostomum napříč africkými primáty (Příloha 2). Na tomto základě je ukázáno, že sdílení strongylidních hlístic mezi gorilami horskými a domácími zvířaty na hranici parku je stabilním rysem sdílené krajiny, nikoli důsledkem antropogenní expozice (Příloha 3). Sdílení parazitů různými hostiteli bylo dále doloženo u kočkodanů červenozelených (Chlorocebus pygerythrus), lidí, hospodářských zvířat a psů u jezera Nabugabo (Příloha 5). Vedle strongylidních hlístic jsem se zabývala i háďaty rodu Strongyloides, další půdou přenášenou hlísticí s významu pro zdraví primátů včetně člověka na tomto rozhraní. Zoonotický potenciál rodu Strongyloides je zkoumán jak prostřednictvím globální syntézy o rodu Strongyloides u nehumánních primátů a jeho významu pro ochranu veřejného zdraví (Příloha 6), tak prostřednictvím lokální studie v BINP, v níž byl tentýž haplotyp S. fuelleborni nalezen u goril horských a paviánů anubi (Papio anubis) a zoonotická linie S. stercoralis byla zjištěna u domácího psa (Příloha 4). Dvě další studie zasazují provedenou parazitologickou práci do kontextu antropologického a institucionálního: etnografická studie toho, jak komunity v okolí BINP vnímají, prožívají a zvládají parazitární infekce (Příloha 7), a charakterizace rámce systémového myšlení pro začlenění spravedlnosti a inkluzivity do prevence zoonóz vyvinutého pro mezinárodní iniciativu PREZODE (Příloha 8). Kromě toho kapitola Shrnutí výsledků rovněž předkládá předběžná data o infekcích gastrointestinálními parazity v lidských komunitách v okolí BINP, kombinující koproskopii a analýzu rizikových faktorů založenou na dotaznících, čímž doplňuje lidskou složku rozhraní volně ži

Anotace:

jící fauna–hospodářská zvířata–člověk. Tyto studie společně ukazují, že molekulární přístupy na úrovni společenstev, a zejména ITS-2 metabarkódování, poskytují cenné poznatky o diverzitě strongylidních hlístic, jejich přenosu a sdílení parazitů, které v BINP propojuje volně žijící faunu, hospodářská zvířata a lidi. Zároveň ukazují, že samotná molekulární data nestačí: kvantitativní koproskopické metody zůstávají nezbytné pro měření parazitární zátěže a etnografické a na spravedlnost zaměřené přístupy jsou nepostradatelné pro pochopení toho, jak expozice vzniká a jak lze prevenci učinit spravedlivou a účinnou. Integrovaný přístup One Health, který tyto metody kombinuje, proto není ambicí, nýbrž nutností, s přímými důsledky pro ochranářskou medicínu, veřejné zdraví a strategii antiparazitární léčby v ekosystému Bwindi. Tento rámec není specifický pro Bwindi a lze jej převzít i na dalších místech, kde volně žijící fauna, hospodářská zvířata a lidé sdílejí společnou hranici.

Abstract:

Anthropology has come to treat the boundary between humans and other animals as something maintained rather than given. Soil-transmitted helminths, particularly strongylid nematodes and Strongyloides, are among the most significant yet most neglected infections at the interface between humans, livestock, and wildlife, where their epidemiology is shaped as much by ecological and social context as by parasite biology. At Bwindi Impenetrable National Park (BINP), Uganda, the endangered mountain gorilla (Gorilla beringei beringei) shares an increasingly crowded landscape with people and domestic animals, and strongylid nematodes have been implicated in an emerging syndrome of chronic wasting and mortality. This thesis is anchored at BINP and reaches outwards from it to a continental synthesis of Oesophagostomum across African primates, to a comparable interface at Lake Nabugabo, and to global reviews of Strongyloides and of equity in zoonosis prevention. To characterise strongylid community structure, transmission and health impact across sympatric non-human primates (NHP), humans and livestock at this multispecies interface, I combined ethnographic methods with parasitological tools of increasing resolution. Infections were detected by microscopy and quantified as faecal egg counts by Mini-FLOTAC©, then targeted with molecular tools including conventional and quantitative PCR, and finally resolved at community level by high-throughput sequencing of the ITS-2 metabarcoding marker. The results are presented across eight appended papers and manuscripts, complemented by a section of previously unpublished data. The molecular core of the thesis characterises strongylid and associated bacteriome community structure in mountain gorillas and links compositional shifts to chronic wasting syndrome (Appendix 1) and traces the diversity and host and geographic sharing of Oesophagostomum across African primates (Appendix 2), the probable cause of chronic wasting syndrome in Bwindi gorillas. Building on this, strongylid nematode sharing between mountain gorillas and domestic hosts at the park boundary is shown to be a stable feature of the shared landscape rather than a product of anthropogenic exposure (Appendix 3). A pattern of cross-host overlap further documented among vervet monkeys (Chlorocebus pygerythrus), humans, livestock, and dogs at Lake Nabugabo (Appendix 5). Alongside the strongylids, I examine Strongyloides, the other soil-transmitted nematode of health significance at this interface. The zoonotic potential of Strongyloides is examined both through a global synthesis of Strongyloides in NHPs and its significance for public health control (Appendix 6) and through a site-specific assessment at BINP, in which the same S. fuelleborni haplotype was found in mountain gorillas and olive baboons (Papio anubis), and a zoonotic S. stercoralis lineage was detected in a domestic dog (Appendix 4). Two further studies situate this parasitological work within its human and institutional context: an ethnographic investigation of how communities surrounding BINP conceptualise, experience, and manage parasitic infection (Appendix 7), and a systems-thinking framework for embedding equity and inclusivity in zoonosis prevention developed for PREZODE, the international PREventing ZOonotic Disease Emergence initiative (Appendix 8). In addition, the chapter Summary of Results also presents preliminary data on gastrointestinal parasite infections in the human communities surrounding BINP, combining coproscopy and questionnaire-based risk-factor analysis to provide the human arm of the wildlife–livestock–human interface. Together, these studies demonstrate that molecular community approaches, and ITS-2 metabarcoding in particular, provide powerful insights into strongylid diversity, transmission, and the parasite sharing that links wildlife, livestock, and people at BINP. At the same time, they show that molecular data alone are insufficient: quanti

Abstract:

tative coproscopic methods remain essential for measuring parasitic load, and ethnographic and equity-focused approaches are indispensable for understanding how exposure arises and how prevention can be made fair and effective. An integrated One Health perspective that combines these methods is therefore not an aspiration but a requirement, with direct implications for conservation medicine, public health, and anti-parasitic treatment strategy in the Bwindi ecosystem. The framework is not specific to Bwindi, and it can be adopted at other sites where wildlife, livestock and people share a boundary.

Keywords

strongylidní hlístice, Oesophagostomum, Strongyloides, syndrom chronického chřadnutí, gorila horská, rozhraní hospodářských zvířat, Národní park Bwindi Impenetrable, ITS-2 metabarkódování, multidruhová etnografie, One Health, strongylid nematodes, chronic wasting syndrome, mountain gorilla, livestock, ITS-2 metabarcoding, multispecies ethnography.

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 8. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 9. 2026
• Vedoucí: MVDr. Barbora Červená, Ph.D.
• Oponent: Dr. Alexander Georgiev, Prof. Jessica Rothman

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Antropologie / Antropologie