Žitý svět člověka v teoretické reflexi vědce

Mgr. Matěj Pudil, Ph.D.

Doctoral thesis

Lifeworld of man in a theoretical reflection of the scientist

Abstract:

Zdá se být zřejmé, že poznání, které přináší vědecké bádání, není redukovatelné čistě na osobní zkušenost přírodovědce. Zkušenost, kterou má vědec v průběhu své práce, totiž není v pravém slova smyslu osobní, protože je utvářena procedurami založenými v dlouhodobé historii jeho oboru. Zkušenost vědce je tedy ovlivněna naučenými postupy apod., které mohou definovat jeho způsob vnímání, aniž by to on sám plně reflektoval. Michael Polanyi (The Tacit Dimension, Personal Knowledge) v této souvislosti hovoří o tzv. „tacit knowledge“, Gilbert Ryle (The Concept of Mind) zase hovoří o „vědění-jak“, které je na rozdíl od explicitního, racionálního a propozičního „vědění-že“ implicitní, neartikulované a „tělesné“ (bodily). Záměrem předloženého projektu je osvětlit vztah mezi zkušeností a konstitucí vědecké teorie na základě tří základních (a nutně provázaných) otázek: 1) jakou roli hraje v rámci konstituce teorie smyslové vnímání, 2) jakou roli hraje v rámci konstituce teorie jazyk, 3) jaká (je-li taková) je možnost převodu jednoho na druhé a naopak? Původní motiv k podobným otázkám vychází z výpovědi Helen Kellerové, hluchoslepé spisovatelky, která ve svých autobiografických výpovědích popisuje, jak zásadní pro ni bylo pochopení taktilního znakového jazyka, který jí otevřel cestu k lepší orientaci ve světě a také k přikládání významu jinak bezvýznamným objektům. Tento poznatek lze patrně rozšířit na smyslovou zkušenost obecně. Ve vnímání se vždy odrážejí zkušenosti, které jsme již uskutečnili, a jejichž prostřednictvím strukturujeme své pole vnímání. Vyvstává však otázka, nakolik je smyslová rovina poznávání světa, která je např. u Kellerové značně omezena její kombinovanou perceptivní vadou, nahraditelná teoretickou průpravou (předanou prostřednictvím jazyka) či nakolik je jedno převoditelné na druhé. Výchozí pozicí projektu je fenomenologicky orientovaná filosofie vnímání, zejména analýza vnímání, kterou přinesl Maurice Merleau-Ponty. Merleau-Pontyho rané práce (Struktura chování, Fenomenologie vnímání) přináší plodnou syntézu fenomenologické tradice a dobově-moderních výzkumů gestalt-psychologie, reflexologie a reflexe soudobých přírodovědných koncepcí, kterou provedl v rámci svých kurzů na College de France, jejichž zápisy vyšly knižně. Spojení této tradice s bližším studiem teoretických prací přírodovědců, jako je Agnes Arberová, Michael Polanyi, ale také koncepcí takových autorů, jako je Adolf Portmann či Jakob von Uexküll (s nimiž se Merleau-Ponty kriticky vypořádává), by mělo poskytnout vhodný rámec pochopení konstituce vědecké teorie ve vztahu ke smyslovému vnímání. Zvláštní roli v rámci projektu hraje zmíněná otázka smyslové zkušenosti u osob s poruchami percepce (různého druhu a kombinací poruch). Vztáhneme-li na tuto otázku koncept Umweltu, jak nám jej osvětluje Uexküll, vzniká otázka, zda je žitý svět těchto osob s postižením stejný či zdaleka jiný než u osob bez postižení, a pokud přijmeme myšlenku, že se jejich žitý svět nějak liší, zda může být jazyk prostředkem, jímž lze rozdíly v našem pojetí Umweltu jaksi vyrovnávat. Analogicky k tomu se totiž můžeme také ptát, nakolik se liší Umwelt přírodovědce od člověka bez vědecké průpravy, pro něž pro každého budou nositelé významu zásadně odlišní.

Abstract:

It seems clear that the knowledge that scientific inquiry brings is not reducible purely to the naturalist's personal experience. A scientist's experience in the course of his work is not personal in the true sense of the word because it is shaped by procedures established in the long history of his field. A scientist's experience is therefore influenced by learned procedures, which can define his way of perception without him fully reflecting on it. In this context, Michael Polanyi (The Tacit Dimension, Personal Knowledge) talks about so-called "tacit knowledge," and Gilbert Ryle (The Concept of Mind) talks about "knowing-how," which is different from explicit, rational, and propositional "knowing-that," implicit, unarticulated and 'corporeal' (bodily). The intention of the presented project is to shed light on the relationship between experience and the constitution of a scientific theory on the basis of three basic (and necessarily interrelated) questions: 1) what role does sensory perception play within the constitution of the theory, 2) what role does language play within the constitution of the theory, 3) what ( if so) is it possible to transfer one to the other and vice versa? The original motive for such questions comes from the statement of Helen Keller, a deaf-blind writer who describes in her autobiographical statements how essential it was for her to understand tactile sign language, which opened the way for her to better orient herself in the world and also to attach meaning to otherwise meaningless objects. This insight can probably be extended to sensory experience in general. Perception always reflects the experiences we have already had and through which we structure our field of perception. However, the question arises to what extent the sensory level of knowing the world, which is, for example, greatly limited by Keller's combined perceptual defect, can be replaced by theoretical training (transmitted through language) or to what extent one can be transferred to another. The starting position of the project is a phenomenologically oriented philosophy of perception, especially the analysis of perception brought by Maurice Merleau-Ponty. Merleau-Ponty's early work (Structure of Behaviour, Phenomenology of Perception) brings a fruitful synthesis of the phenomenological tradition and contemporary-modern research of gestalt-psychology, reflexology, and the reflection of contemporary natural science concepts. Combining this tradition with a closer study of the theoretical works of natural scientists such as Agnes Arber, Michael Polanyi, but also the concepts of authors such as Adolf Portmann or Jakob von Uexküll (with whom Merleau-Ponty deals critically) should provide a suitable framework for understanding the constitution scientific theories in relation to sensory perception. A unique role within the project is the sensory experience issue in persons with perception disorders (of various types and combinations of disorders). Suppose we relate to this question the concept of Umwelt. In that case, as Uexküll illuminates it for us, the question arises whether the lived world of these disabled people is the same or far different from that of people without disabilities and if we accept the idea that their lived world is somehow different, whether language can be a means by which the differences in our conception of the Umwelt can somehow be balanced. Analogously, we can also ask how different the Umwelt of a naturalist is from a person without scientific training, for whom the bearers of meaning will be fundamentally different for everyone.

Keywords

postpozitivismus, žitý svět, osobní poznání, Polanyi, Michael, Merleau-Ponty, Maurice

Keywords

postpositivism, living world, personal knowledge, Polanyi, Michael, Merleau-Ponty, Maurice

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 5. 1. 2023

Thesis defence

• Date of defence: 10. 5. 2023
• Supervisor: Mgr. Filip Jaroš, Ph.D.
• Reader: Josef Fulka, Eugen Zeleňák

University of Hradec Králové

Faculty of Arts

Doctoral programme / field:
Filozofie / Filozofie