Prevalence dysplazie kyčelního kloubu u Leonbergerů a Švýcarských salašnických psů v České republice

Bc. Dominika Zabranská

Master's thesis

Hip dysplasia prevalence in Leonbergers and Swiss mountain dogs in Czech republic

Abstract:

Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) u psa byla poprvé popsána v roce 1935 Gerrym Schnellem v Severní Americe. Jedná se o jedno z nejčastěji se vyskytujících ortopedických onemocnění postihující převážně velká a obří plemena psů. Dysplazie kyčelního kloubu je dědičná, na pohlaví nezávislá, polygenní a multifaktoriální vývojová porucha. Vyznačuje se laxitou kyčelního kloubu, jeho degenerací a osteoartritidou. Ve studii byla hodnocena data od 4018 psů 5 různých plemen (Švýcarští salašničtí psi a Leonberger), u kterých bylo provedeno radiografické vyšetření k diagnostice dysplazie kyčelního kloubu mezi lety 2002 – 2017 v ČR. Snímky byly hodnoceny 2 posuzovateli schválenými chovatelskými kluby (MVDr. Stanislav Doškář a MVDr. Marek Pepřík) dle standardů FCI. Na základě výsledků rentgenových snímků bylo u každého plemene určeno hodnocení kyčelních kloubů, zaznamenán věk a pohlaví. Ze získaných dat byla vypočítána prevalence onemocnění v průběhu let 2002 – 2017 pro jednotlivá plemena. Data byla zpracována s ohledem na plemennou příslušnost, pohlaví a věk, ve kterém byla zvířata hodnocena. Vypočítaná prevalence dysplazie kyčelního kloubu umožnila zhodnotit případný progres výskytu nedysplatických jedinců v průběhu let v chovech, po zavedení kontrolních programů. U všech plemen došlo k výraznému poklesu prevalence dysplazie kyčelního kloubu během 16-ti letého zkoumaného období, přičemž docházelo k značné meziplemenné variabilitě. Plemeno, nejvíce zatížené dysplazií kyčelního kloubu, bylo Entlebuchský salašnický pes, nejméně pak plemeno Velký švýcarský salašnický pes. Z výsledků je také patrné, že k největšímu zlepšení v průběhu let docházelo u plemen, která byla v této práci často zmiňována v souvislosti s nejvyšším počtem postižených jedinců dysplazií. Oproti tomu u plemen s nízkou prevalencí DKK docházelo k následnému snižování velmi pomalu. Onemocnění postihuje ve stejné míře feny i psy, je tudíž na pohlaví nezávislé. Statisticky nebyla prokázána významná závislost na věku. Avšak ve skupinách starších psů byla prevalence vyšší, nežli ve skupinách psů mladších. Na základě výsledků byla stanovená hypotéza diplomové práce potvrzena, jelikož u plemen s vysokou prevalencí dysplazie kyčelního kloubu, měla selekce na základě fenotypových znaků nejlepších zvířat z populace velký účinek (Entlebuchský salašnický pes). Naopak u plemen, kde byla prevalence nízká (Velký švýcarský salašnický pes), již selekce dosáhla hranice, kterou nelze dále snižovat, a tudíž již nedocházelo k výraznému snížení prevalence dysplazie kyčelního kloubu v těchto chovech.

Abstract:

Canine hip dysplasia (CHD) was first described by Gerry Schnelle in North America in 1935. CHD is one of the most common orthopedic diseases, which mainly affects large and giant breeds of dogs. CHD is inherited, sex-independent, polygenic and multifactorial developmental disease. It is characterized by hip joint laxity, its degeneration and osteoarthritis.Statistical data for the purposes of this study were collected from 4018 dogs of 5 different breeds (Swiss Mountain and Cattle dogs and Leonberger). The radiographic examination was made to diagnose presence of hip dysplasia during the period of 2002 to 2017 in the Czech Republic. Radiographs were rated by 2 qualified evaluators (MVDr. Stanislav Doškář and MVDr. Marek Pepřík) according to FCI standards. Hip joints were evaluated for each breed, age and sex according to radiographs. Prevalence of CHD during the period of 2002 to 2017 was calculated for each breed separately. The data were evaluated with regard to the breed, sex and age when the dogs were evaluated. The calculated prevalence of hip dysplasia helps us to assess progress in the occurrence of non-dysplasic individuals over the years in breeds after following the introduction of control programs.There was significant decrease in prevalence of CHD in all breeds during the 16 years of study period and an inter-breeds variability was marked. The most affected breed with dysplasia of the hip joint was the Entlebuch Mountain Dog, at least was affected the breed of the Great Swiss Mountain Dog. As we can see from the results, the greatest improvement occured in breeds that were mentioned in this study as the breeds with the highest number of affected dogs by hip dysplasia. On the other hand there was very slow subsequent reduction in low prevalence breeds. The disease affects females and males equally, it is sex-independent. Statistical dependency on age was not proved, but the prevalence in a group of older dogs was higher than in a group of younger dogs.Accoring to results of the study the hypothesis was confirmed, because in breeds with high prevalence the selection based on phenotypic characteristic of the best animals of the breed had a large effect (Entlebuch Cattle Dog). On the other hand, in breeds with the low prevalence (Great Swiss Mountain Dog) the selection has already reached the limit that can´t be reduced. Therefore in these breeds the prevalence of CHD hasn´t been significantly reduced.

Keywords

Dysplazie kyčelního kloubu, prevalence, Leonberger, Švýcarští salašničtí psi

Keywords

prevalence, Swiss Mountain and Cattle dogs, Leonberger, Canine hip dysplasia

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 14. 4. 2018

Thesis defence

• Supervisor: MVDr. Barbora Karlasová, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Animal Science / Special Animal Raising