Sociální systém u gibonů (čeleď Hylobatidae) ve volné přírodě

Vlasta Mlázovská

Bachelor's thesis

Social system in gibbons (Hylobatidae family) in the wild.

Abstract:

Tato bakalářská práci se pokouší sumarizovat dosavadní poznatky o sociální struktuře gibonů, shrnuje vývoj hypotéz v průběhu let o socializaci a sociálních skupinách uvedené skupiny hominoidů. Hylobatidae jsou dosavadně popisováni jako monogamní primáti, kteří tvoří skupiny s dvěma dospělými a jejich potomky. Potomci jsou v době dospělosti vyhnáni. Ukazuje se, že to však není striktní sociální vzorec chování. Giboni se často vyskytují ve skupinách s více dospělými a není zcela jasné, proč tomu tak je. Faktorů může být hned několik. Giboni přicházejí o svůj přirozený biotop, ve kterém žijí. Hrát roli může i predační tlak, otcovská péče o potomky, nebo kompetice o potravu. V práci byly blíže rozebrány tyto hypotézy: Hypotéza o potravní kompetici a o potravní dostupnosti (Horn 1968; Wilson 1975), Samice jako omezený, nebo příliš rozptýlený zdroj (Rutberg 1983; van Schaik & van Hooff 1983; Wrangham 1980), Samčí obrana proti predátorům, nebo obrana zdrojů proti konkurentům stejného druhu a jiných (Wittenberger & Tilson 1980; van Schaik & Dunbar 1990), Predační tlak (Crook & Gartlan 1966; Dunbar 1988), Samčí investiční strategie: Hypotéza asistence při odchodu potomků (Kleiman 1977), Prevence infanticidy (van Schaik & Kapper 1997), Střežení partnerů (Palombit 1999). A zda tyto hypotézy hrají roli při vytváření skupin volně žijících gibonů, je důležité pochopit sociální strukturu tohoto druhu, nejen kvůli zaručení kvalitního života chovu v lidské péči, ale i pro pochopení sociálních vazeb a etologie tohoto druhu.

Abstract:

In this bachelor thesis we tried to summarize the existing knowledge about the social structure of gibbons. It summarizes the development of hypotheses during the years about socialization and social groups of this hominoids. Hylobatidae are described as monogamous primates so far. They form groups with two adults and their offspring. Offspring are expelled during adulthood. It turns out, that this is not a strict social pattern of behavior though. Gibbons are often found with more adults, but it is not entirely obvious why. There can be several factors. Gibbons lose their natural habitat in which they live. The reason may also be predation pressure, paternal care about offspring or competition for food. The following hypotheses were discussed in more detail: Food competition or foraging hypothesis (Horn 1968; Wilson 1975), Females as a limited or widely dispersed resource (Rutberg 1983; van Schaik & van Hooff 1983; Wrangham 1980), Male defense against predators or defense against resource competition from conspecifics or others (Wittenberger & Tilson 1980; van Schaik & Dunbar 1990), Predation pressure (Gartlan & Crook, 1966; Dunbar 1988), Male investment strategy: Assistance rearing offspring hypothesis (Kleiman 1977), Infanticide prevention (van Schaik & Kapper 1997), Mate guarding (Palombit 1999). If these hypotheses play a role in the formation of groups of wild gibbons, it is important to understand the social structure of this species. It is important not only for guaranteeing the quality of life of breeding in human care, but also for understanding the social ties and ethology of this species.

Keywords

gibon, monogamie, Hylobatidae

Keywords

monogamy, Hylobatidae, gibbon

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 2. 5. 2021

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Michal Hradec, Ph.D.
• Reader: Martin Janouš, Ing.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / field:
Animal Science / Companion Animals