Půdní pH ve vegetaci Hrušovanska

Bc. Barbora Klímová

Bakalářská práce

Soil pH in the vegetation of Hrušovansko region

Anotace:

Cílem této práce je prozkoumat půdní pH v lesní vegetaci v širším okolí Hrušovan nad Jevišovkou, protože toto území je díky fragmentaci zdejších lesů, velkému vlivu zemědělské činnosti a častému výskytu invazních druhů rostlin fytocenologicky poměrně málo prozkoumané. Jako zdroj dat bylo využito 40 vegetačních snímků z České národní fytocenologické databáze, z nichž 36 obsahovalo hodnotu měřeného pH a u čtyř snímků bylo pH doměřeno. Dále bylo v území zapsáno 20 vlastních snímků, u kterých bylo pH taktéž změřeno. Měřené pH bylo následně pomocí regresní analýzy porovnáno s průměrnou indikační hodnotou pro reakci, vypočtenou z druhového spektra snímků, a predikovaným pH z modelů půdních vlastností SoilGrids250m a LUCAS. Stejnou analýzou byla porovnána i průměrná indikační hodnota pro reakci s predikovaným pH z modelů. Při zařazení dat ze všech 60 snímků do analýz byl mezi všemi proměnnými prokázán statisticky významný vztah. Nejtěsnější vztah byl zjištěn mezi měřeným pH a průměrnými indikačními hodnotami pro reakci. Evropský model LUCAS nejlépe předpovídal měřené pH půdy. Při porovnání indikačních hodnot s predikovaným pH z modelů byl zjištěn těsnější vztah než mezi predikovaným pH a měřeným pH. Při zařazení pouze dat z vlastních vegetačních snímků, jejichž měřené pH je průměrně vyšší, nebyl mezi proměnnými prokázán statistický významný vztah. Výsledky analýz ukázaly jako vhodnější metodu k odhadnutí skutečného pH použití průměrných indikačních hodnot, avšak jejich použití je vhodnější v prostředí s acidofilní půdní reakcí, protože při vyšších hodnotách půdního pH odrážejí spíše koncentraci vápníku. Z použitých modelů půdních vlastností je pro předpovědi půdního pH na lokální úrovni vhodnější evropský model LUCAS, přestože má menší prostorové rozlišení než model SoilGrids250m.

Abstract:

The aim of this thesis is to explore soil pH in forest vegetation in the wider vicinity of Hrušovany nad Jevišovkou. From the phytosociological point of view, this area is scarcely explored due to high forest fragmentation, the large impact of agricultural activity, and the frequent occurrence of invasive species. Forty vegetation plots from the Czech National Phytosociological Database were used, of which 36 contained the value of the measured pH, and in 4 plots the pH had to be measured manually. In addition, another 20 plots were newly recorded in the area, for which the pH was also measured. The measured pH was then compared by regression analysis to the mean indicator value for the soil reaction, which was calculated from the species composition of vegetation plots, and topsoil pH predicted by the SoilGrids250m and LUCAS models. The same analysis was used to compare the mean indicator value for the soil reaction to the pH value predicted by the models. When data from all 60 plots were included in the analyses, a statistically significant relationship was obtained between all pairs variables. The strongest relationship was found between the measured pH and the mean indicator values for the soil reaction. For the predicted pH, the European model LUCAS better predicted the measured pH values. When comparing the indicator values with the pH predicted by the models, a stronger relationship was found than if the predicted pH and the measured pH, were to be compared. When only data from newly recorded vegetation plots were analysed, the measured pH, which was on average higher than in all plots, showed no statistically significant relationship with other variables. These results indicate that the mean plant indicator values for soil reaction are suitable for estimating the measured soil pH. However, their use is more suitable in an environment with an acidophilic soil reaction, because, at higher soil pH values, they tend to exhibit a calcium concentration instead. Of the soil properties models used, the European model LUCAS is more suitable for predicting soil pH at the local level, although it has a lower spatial resolution than the model SoilGrids250m.

Klíčová slova

půdní reakce, ekologické indikační hodnoty, model SoilGids250m, model LUCAS, fytocenologické snímky, lesní vegetace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 5. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 6. 2020
• Vedoucí: RNDr. Jan Divíšek, Ph.D.
• Oponent: Mgr. et Mgr. Ján Babej, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Geografie a kartografie / Geografie