Faktory ovlivňující reprodukční ukazatele prasnic v užitkovém chovu

Martina Nemetschkeová

Bachelor's thesis

Factors affecting the reproductive performance of sows on commercial farm

Abstract:

Produkce jatečných prasat pro lidskou obživu začíná u reprodukce prasnic. Reprodukční ukazatele, mezi něž patří plodnost a mléčnost, jsou pod vlivem nejrůznějších vnitřních a vnějších faktorů. Mezi vnitřní faktory jsou řazeny dědičné založení, plemeno, hybridní kombinace, věk při prvním zapuštění a oprasení, pořadí vrhu, kondice, věk při vyřazování prasnic z chovu, interval odstav -- říje, správná detekce říje a doba zapuštění, metody inseminace. Zároveň existují ukazatele reprodukce, které mohou působit na další ukazatele. Jedná se o velikost vrhu, délku mezidobí a embryonální mortalitu. Mezi vnější faktory patří roční období a mikroklima, výživa a ustájení prasnic. Znaky spojené s reprodukcí jsou vlastnosti s nízkým působením dědičnosti na jejich proměnlivost. Koeficient dědivosti ukazatelů plodnosti je uváděn h2 = 0,15 -- 0,20, převažující vliv mají podmínky vnějšího prostředí. U všech chovaných plemen se vyskytují značné rozdíly v plodnosti. Nejlepších výsledků dosahují asijská plemena. Pro vynikající reprodukční schopnosti jsou u nás chována mateřská plemena, otcovská plemena chována pro masnou užitkovost mají plodnost přiměřenou. Křížením plemen dochází k heteróznímu efektu, který zlepšuje užitkové vlastnosti potomků, např. dřívější nástup pohlavní dospělosti, vyšší počet selat ve vrhu, kratší interval odstav - říje a další. Pro zařazení prasniček do plemenitby je nutná pohlavní i tělesná dospělost. Znakem pohlavní dospělosti je plnohodnotná říje, jejíž nástup se dá uspíšit tzv. flushingem či stimulací kancem. Optimální je provést první inseminaci na třetí říji, kdy vaječníky prasničky uvolňují více oplození schopných oocytů a pohlavní orgány jsou připravené k zabřeznutí. Vedle věku je důležitá také kondice, kterou lze posoudit výškou hřbetního tuku. Ta měla být v době připuštění na úrovni 14 -- 16 mm. První zapouštění se provádí ve 210 -- 230 dnech při hmotnosti 130 -- 150 kg. Zapouštění prasnic je třeba správně načasovat podle detekce říje a musí být zvolena vhodná metoda inseminace. Neustále se ověřují nové a zlepšují stávající metody inseminace k dosažení lepších výsledků reprodukce při užití menších inseminačních dávek. Velikost vrhu roste do 4. -- 5. vrhu, poté počet selat ve vrhu klesá. Od šestého vrhu se rodí více mrtvých selat, což je spolu s vyšším výskytem zalehávání selat důvod k vyřazení prasnice z chovu. Ve velmi početných vrzích se snižuje hmotnost selat, přes 50 % selat vážících méně než jeden kilogram nepřežije. Délka mezidobí, určující počet vrhů na prasnici za rok, je optimálně 150 -- 160 dnů. Na délku mezidobí má vliv rychlost nástupu říje po odstavu a úspěšnost zabřeznutí. Embryonální mortalita se vyskytuje především v první polovině březosti, kdy jsou embrya a poté plody citlivější k nejrůznějším vlivům, jako je nedostatečná výživa, stres, mikroklima, infekce. Na dosažení pohlavní dospělosti, činnosti reprodukčních orgánů i na vývoji zárodků se projevuje úroveň a intenzita výživy. Krmná dávka musí splňovat všechny požadavky na živiny, minerální látky a vitamíny, a také musí být dobře stravitelná a využitelná. Za účelem omezení stresu, který má dopad na embryonální mortalitu a další reprodukční ukazatele, je nutné zajistit prasnicím optimální mikroklima ve stáji, především teplotu a kvalitu vzduchu a intenzitu osvětlení. Jelikož jsou prasata společenská zvířata, musí být prasnice ustájeny individuálně pouze po nezbytně nutnou dobu, tedy na jalovárně, kde probíhá inseminace, zabřeznutí a kontrola přebíhání, a na porodně, kde jde především o eliminaci stresu způsobeným ostatními prasni

Abstract:

cemi. Porody v individuálních boxech mají za následek větší přežitelnost a rychlejší růst selat. Způsob ustájení musí být v souladu se zásadami welfare zvířat.

Abstract:

The production of slaughter pigs for human nutrition begins with a reproduction of sows. Reproductive performance, including a fertility and milk production, are affected by various internal and external factors. Internal factors include heritability, breed, crossbreeding, age at the first mating and farrowing, parity number, condition, culling age of sows, weaning-to-estrus interval, precise estrus detection, dates and methods of insemination. Some reproductive indicators can affect each other. Specifically, it is the litter size, farrowing interval and embryonic mortality. External factors include season and microclimate, nutrition and housing. Characteristics associated with a reproduction are properties with low effect of heredity to their variability. The coefficient of heritability of fertility indicators is h2 = 0.15 -- 0.20, external conditions have prevailing influence. For all breeds, there are considerable differences in fertility. The best results are achieved by Asian breeds. The dam breeds are being bred in this country for the superior reproductive performance, the sire breeds bred for the meat yield have got adequate fertility. The crossbreeding causes the heterosis effect, which improves the production yield of the offspring, for example earlier onset of their sexual maturity, higher number of piglets per litter, shorter weaning-to-estrus interval and others. The sexual and physical maturity of gilts is necessary for breeding. Full-fledged estrus is the sign of the sexual maturity. Flushing or boar stimulation can speed up its onset. The optimal timing of the first insemination is on the gilt's third estrus, when the ovaries of a gilt release more fertilization capable oocytes and the genitals are ready for reproduction. Apart from age , the condition is also important. It can be assessed by the backfat thickness, which should be about 14 - 16 mm at the time of dimpling. The first insemination is performed at the age of 210 to 230 days and at weight from 130 to 150 kg. The dimpling of sows needs to be correctly timed by the estrus detection and an appropriate method of insemination has to be chosen. The scientists constantly test new methods of insemination and improve existing ones to achieve better results of reproduction using smaller doses of semen. The litter size grows up to the fourth or fifth litter. Then the number of piglets begins decreasing. More dead pigs are being born from the sixth litter on. This and the higher incidence of crushing piglets are reasons for the culling of sows. The weight of the piglets is decreasing in very numerous litters. More than 50 % of piglets weighing less than one kilogram die. Farrowing interval, determining the number of litters per sow per year, is optimally 150 - 160 days. The weaning-to-estrus interval and successful parturition affect the farrowing interval. Embryonic mortality occurs primarily in the first half of the pregnancy, when the embryo and then the fetus are sensitive to a variety of factors, such as poor nutrition, stress, microclimate, or infection. The grade and intensity of nutrition affects the reaching of the sexual maturity, the activity of the genitals and the development of embryos. The ration has to meet all requirements for nutrients, minerals and vitamins, and also needs to be well digestible and usable. To reduce the level of stress, which affects embryonic mortality and other reproductive indicators, it is necessary to provide an optimal microclimate in the pig - shed, especially the optimal temperature, air quality and light intensity. Pigs are social animals and that is the reason why sows have to be individually housed only for the necessary period of time. The separation happens only in the pen mating to realize insemination, parturition and non-return test, and then in the farrowing crate, mainly to eliminate the stress caused by other sows. Giving birth in individual boxes result in greater survivability and faster growth of piglets

Abstract:

. The type of housing has to be in accordance with the principles of animal welfare.

Keywords

Prase, reprodukční ukazatele, hodnocení reprodukce

Keywords

pig, reproductive performance, reproduction evaluation

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 16. 4. 2015

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / field:
Animal Science / Companion Animals