Besonderheiten der Anthroponomastik im Hultschiner Ländchen

Bc. Tomáš Stříbný

Diplomová práce

Unusualnesses of Anthroponomastics in Hlučín district

Abstract:

The diploma thesis Unusualnesses of Anthroponomastics in Hlučín District concerns the topic of proper nouns, forenames, surnames, and hypocorisms, in the given region. The anthroponomastic uniqueness of this region shed light on the difficult historical development and continual contact between the Czech (“Prajzština”) and German language up to the present. With its basis on excerpts from the church registers of births in Kravaře in Silesia between 1920 and 1999, the proportion of the German and germanized forenames among the newborn children is being debated. The thesis furthermore discuss the transition of originally Slavic surnames into German surnames of similar lexical meaning during World War Two (e.g. Czernik > Schwarz, Weczerek > West), and compares their components. With the use of written material such as regional newspapers and banns issued by the local parishes, the orthographic form of the germanized surnames (e.g. Stoklaſsa, Tymel) and German forenames is discussed, herein the issues in the standardized transcription into Czech (e.g. Marliese – Marlies – Marlis; Wilfred – Vilfried – Vilfríd – Vilfrid). Lastly, the thesis considers the germanized hypocorisms in the region (e.g.Marie > Marychen).

Abstract:

Diplomová práce Zvláštnosti antroponomastiky na Hlučínsku zpracovává na daném území téma vlastních jmen a to jak křestních jmen, tak i příjmení a hypokoristik. Jedinečnost oblasti pro antroponomastiku představuje složitý historický vývoj a neustálý kontakt mezi českým („prajzkým“) a německým jazykem a to až do dnešních dnů. Na základě vybraného písemného materiálu – církevních matrik farnosti Kravaře ve Slezsku mezi lety 1920 až 1999 – je zkoumán podíl německých a poněmčených křestních jmen u nově narozených dětí, který ještě v 50. letech představuje skoro třetinu celkového repertoáru křestních jmen. Dále je znázorněna změna původně slovanských příjmení na odlišná německá (např. Čzernik > Schwarz, Weczerek > West) a srovnání jejich komponent, zároveň byl zkoumán výskyt těchto za druhé světové války přijatých příjmení v dnešní době. Práce zkoumá i ortografickou podobu poněmčených příjmení (např. Stoklaſsa, Tymel). S použitím elektronických církevních ohlášek z farností na Hlučínsku a úmrtních rubrik v Opavsko-hlučínském deníku byly zkoumány pravopisné podoby a flexe jednotlivých německých křestních jmen, přičemž u některých méně užívaných byly zjištěny odchylky a nejednotnost při přepisu do češtiny (Marliese – Marlies – Marlis; Wilfred – Vilfried – Vilfríd – Vilfrid), u dalších chybějící český akuzativ (za + Bruno, Otto). Okrajově se práce zabývá i hypokoristiky na Hlučínsku se zaměřením na německé prvky v nich (Marie > Marychen).

Klíčová slova

Hlučínsko, Hultschiner, Ländchen, Hlučín, district, antroponomastika, Anthroponomastik, Anthroponomastics, Familiennamensänderung, změna, příjmení, name, change

Jazyk práce: němčina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 6. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 9. 2012
• Vedoucí: Mgr. Vlastimil Brom, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Humanitní studia / Německý jazyk a literatura