Problematická podoba vestfálského systému států na Blízkém východě

Bc. Michael FÍK

Diplomová práce

Anotace:

Situace na Blízkém východě má již po několik desetiletí významný bezpečnostní vliv nejen na okolní oblasti, ale dosahuje i globálního významu. Z tohoto důvodu je Blízký východ předmětem řady výzkumů a bádání. V současné vědě panuje přesvědčení, že původní evropská podoba vestfálského uspořádání států se postupně rozšířila do celého globálního systému. Tento text přistupuje kriticky k tomuto většinovému diskurzu, když se snaží nalézt rozdíly mezi vestfálským a blízkovýchodním systémem států. V první teoretické části je na základě historické analýzy vytvořen koncept původního vestfálského systému s důrazem na jeho systémové funkce a strukturu. Tento koncept je následně aplikován na blízkovýchodní realitu mezi lety 1945 a 2010. Stabilizační funkci systému lze nejlépe rozpoznat v okamžicích největší nestability. Proto text sleduje chování systému v případech mezistátních konfliktů. V teoretické části, která se věnuje vestfálskému konceptu docházím ke zjištění, že princip, podle kterého se strukturoval vestfálský systém byla legitimita suveréna vyplývající ze zajištění bezpečnosti vlastního území. Dle tohoto principu se následně strukturoval vestfálský systém států a rozvinuly se vnitřní procesy jako státní zájem v bezpečnostním smyslu, princip nevměšování, vyvažování moci, schopnost uzavírat pragmatické koalice apod. Vnitřní struktura vestfálského systému byla decentralizovaná. Pokud tento koncept aplikujeme na blízkovýchodní realitu, zjistíme, že řada těchto stabilizačních procesů je v systému blokována, nebo omezována především ideologickými pozicemi jeho aktérů. Státy často nejednají v zájmu zajištění bezpečnosti vlastního území. Významný vliv hraje již samotné formování blízkovýchodního systému, který se vytvářel na principu odporu vůči vnějšímu vlivu. Vestfálský systém byl ve své době naprosto autonomní. Naproti tomu systém států Blízkého východu vzniká a rozvíjí se v prostředí již rozvinutého globálního systému. Jedná se tedy o subregion, na jehož vývoj má zásadní vliv jeho okolí a ve sledovaných případech zejména bipolární soupeření světových mocností. V závěru text dochází ke zjištění, že není vhodné o systému států na Blízkém východě přemýšlet jako o vestfálském, protože se tyto systémy liší svou strukturou i vnitřními funkcemi. Nahlížení na blízkovýchodní systém států jako na vestfálský může vést k zavádějícím očekáváním o jeho chování a může zkreslovat naši představu o jeho funkcích.

Abstract:

For several decades, the situation in the Middle East has had a significant security impact not only on the surrounding areas, but also in a global scale. For this reason, the Middle East is the subject of much research and investigation. In current science, there is a belief that the original European form of the Westphalian order of states has gradually spread to the entire global system. This text is critical of this majority discourse as it seeks to find differences between the Westphalian and Middle Eastern systems of states. In the first theoretical part, based on the historical analysis, the concept of the original Westphalian system is created with emphasis on its system functions and structure. This concept is then applied to the Middle East reality between 1945 and 2010. The stabilizing function of the system can best be recognized in moments of greatest instability. Therefore, the text monitors the behavior of the system in cases of interstate conflicts. In the theoretical part, which deals with the Westphalian concept, I come to the conclusion that the principle according to which the Westphalian system was structured was the legitimacy of the sovereign resulting from ensuring the security of its own territory. According to this principle, the Westphalian system of states was subsequently structured and internal processes developed as a state interest in the security sense, the principle of non-interference, balancing power, the ability to form pragmatic coalitions, etc. The internal structure of the Westphalian system was decentralized. If we apply this concept to the Middle East reality, we will find that many of these stabilization processes are blocked in the system, or limited mainly by the ideological positions of its actors. States often do not act to ensure the security of their territory. The formation of the Middle East system itself, which was formed on the principle of resistance to external influence, plays a significant role. The Westphalian system was completely autonomous at the time. In contrast, the system of Middle Eastern states originates and develops in the environment of an already developed global system. It is thus a sub-region, the development of which is fundamentally influenced by its surroundings and, in the cases under review, especially the bipolar rivalry between the world powers. In conclusion, the text finds that it is not appropriate to think of the system of states in the Middle East as Westphalian, because these systems differ in their structure and internal functions. Viewing the Middle East system of states as Westphalian can lead to misleading expectations about its behavior and can distort our perception of its functions.

Klíčová slova

vestfálský, vestfálský systém, Blízký východ, systém států

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2021

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Martina Ponížilová, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Magisterský studijní program / obor:
Politologie / Politologie