Střevní ischémie a ukazatelé tkáňového poškození tenkého střeva - klinická studie intestinal fatty acid binding proteinu v rámci operační zátěže a v časném pooperačním období

MUDr. Marcel Mitták, Ph.D.

Disertační práce

Intestinal ischemia and markers of intestinal damage – clinical study of intestinal fatty acid binding protein during surgery and in the early postoperative period

Anotace:

Střevní ischémie a ukazatelé tkáňového poškození tenkého střeva – klinická studie intestinal fatty acid binding proteinu v rámci operační zátěže a v časném pooperačním období Úvod Poškození sliznice tenkého střeva je považováno za jeden z nejdůležitějších patofyziologických mechanismů vedoucích k sepsi. Intestinal fatty acid binding protein (IFABP), který je obsažen v cytoplasmě buněk epitelu sliznice střevní, je novým biochemickým ukazatelem s potenciálem podat informaci o poškození střevní sliznice ještě v časném stadiu poškození enterocytů. IFABP se jeví jako nadějný ukazatel počínajícího syndromu systémové zánětlivé reakce (SIRS) a sepse ještě v preklinickém stadiu. Záměr studie Záměrem studie bylo posoudit hladiny IFABP v plasmě po operaci a posoudit vliv operačního zákroku na jejich změny. Metody Do studie bylo zařazeno 53 pacientů, u kterých byl indikován a proveden velký plánovaný chirurgický výkon. Pacienti byli rozděleni do tří skupin: skupina A (n=19) pacienti s otevřeným výkonem v dutině břišní, skupina B (n=19) pacienti s laparoskopickým výkonem v dutině břišní a skupina C (n=15) pacienti po hrudním chirurgickém výkonu. Každému pacientovi ve studii bylo odebráno šest vzorků venózní krve v těchto intervalech: před operací, bezprostředně po operaci, za 4, 12, 24 a 48 po operaci. Hladiny IFABP ve vzorcích plasmy byly analyzovány enzymem značenou imunoanalýzou. Ze vzorků krve byly stanoveny rovněž běžně sledované hematologické a biochemické ukazatele. Současně byly zaznamenávány také hodnoty fyziologických parametrů týkající se krevního tlaku, diurézy, saturace krve kyslíkem. Výsledky Průměrné hladiny IFABP v plasmě se nelišily v rámci jednotlivých skupin (ANOVA, p>0,05), kromě signifikantního rozdílu mezi hladinou IFABP v plasmě za 48 hodin proti hladinám předoperačním ve skupině B (82,60 pg/ml proti 229,00 pg/ml; p=0,025) a skupině C (88,99 pg/ml proti 194,96 pg/ml; p=0,0347). Mezi skupinami nebyly shledány rozdíly v průměrných hladinách IFABP předoperačně, bezprostředně po operaci, za 4, 12, 24 a 48 hodin po operaci (ANOVA, p>0,05). Signifikantní rozdíl nebyl rovněž zjištěn mezi průměrnými hladinami IFABP s ohledem na použití laxantiv předoperačně, dobu trvání operace, resekci tenké kličky a SIRS v pooperačním období (t test, p>0,05). Závěr Nebyly nalezeny rozdíly v průměrných hladinách IFABP v plasmě před operací a po velkých chirurgických výkonech. Protože samotný chirurgický výkon na hladiny IFABP v plasmě pravděpodobně nemá vliv, můžeme říci, že koncepce IFABP jako časného ukazatele poškození střevní sliznice je oprávněná také v pooperačním období. v časném stadiu poškození enterocytů. IFABP se jeví jako nadějný ukazatel počínajícího syndromu systémové zánětlivé reakce (SIRS) a sepse ještě v preklinickém stadiu. Záměr studie Záměrem studie bylo posoudit hladiny IFABP v plasmě po operaci a posoudit vliv operačního zákroku na jejich změny. Metody Do studie bylo zařazeno 56 pacientů, u kterých byl indikován a proveden velký plánovaný chirurgický výkon. Pacienti byli rozděleni do tří skupin: skupina A (n=19) pacienti s otevřeným výkonem v dutině břišní, skupina B (n=19) pacienti s laparoskopickým výkonem v dutině břišní a skupina C (n=15) pacienti po hrudním chirurgickém výkonu. Každému pacientovi ve studii bylo odebráno šest vzorků venózní krve v těchto intervalech: před operací, bezprostředně po operaci, za 4, 12, 24 a 48 po operaci. Hladiny IFABP ve vzorcích plasmy byly analyzovány enzymem značenou imunoanalýzou. Ze vzorků krve byly stanoveny rovněž běžně sledované hematologické a biochemické ukazatele. Současně byly zaznamenávány také hodnoty fyziologických parametrů týkající s

Anotace:

e krevního tlaku, diurézy, saturace krve kyslíkem. Výsledky Průměrné hladiny IFABP v plasmě se nelišily v rámci jednotlivých skupin (ANOVA, p>0,05), kromě signifikantního rozdílu mezi hladinou IFABP v plasmě za 48 hodin proti hladinám předoperačním ve skupině B (82,60 pg/ml proti 229,00 pg/ml; p=0,025) a skupině C (88,99 pg/ml proti 194,96 pg/ml; p=0,0347). Mezi skupinami nebyly shledány rozdíly v průměrných hladinách I FABP předoperačně, bezprostředně po operaci, za 4, 12, 24 a 48 hodin po operaci (ANOVA, p>0,05). Signifikantní rozdíl nebyl rovněž zjištěn mezi průměrnými hladinami IFABP s ohledem na použití laxantiv předoperačně, dobu trvání operace, resekci tenké kličky a SIRS v pooperačním období (t test, p>0,05). Závěr Nebyly nalezeny rozdíly v průměrných hladinách IFABP v plasmě před operací a po velkých chirurgických výkonech. Protože samotný chirurgický výkon na hladiny IFABP v plasmě pravděpodobně nemá vliv, můžeme říci, že koncepce IFABP jako časného ukazatele poškození střevní sliznice je oprávněná také v pooperačním období.

Abstract:

Damage of the intestinal mucosa is thought to be one of the most important steps leading to sepsis. Intestinal fatty acid binding protein (IFABP) deriving from the cytoplasm of the intestinal epithelial cells is a new biochemical marker with potential to indicate intestinal mucosal injury early in the phase of enterocyte damage. IFABP is thought to be promising marker for detection of the systemic inflammatory response syndrome (SIRS) and sepsis before its onset. Aim of the clinical study The aim of the study was to evaluate plasma levels of the IFABP in postoperative period and to consider the influence of surgery on IFABP plasma concentration. Methods Fifty-six consecutive patients undergoing elective surgery were prospectively studied. Only patients with major surgical procedure were involved in the study. Patients were divided into three groups: group A (n=19) patients with open abdominal surgery, group B (n=19) patients with laparoscopic abdominal surgery and group C (n=15) patients with thoracic surgery. From every patient in the study six samples of venous blood were taken in these intervals: preoperatively, immediately postoperatively and 4, 12, 24 and 48 hours after the surgery. Plasma samples were analysed for IFABP levels by enzyme linked immunosorbent assay. Standard haematological and biochemical markers were determined too. Physiological data concerning blood pressure, diuresis, and blood oxygen saturation were also collected. Results There were no differences in the mean plasma IFABP levels within the groups (ANOVA, p>0,05), except significant decrease of the IFABP level 48 hours after the surgery in contrast to preoperative plasma concentration in group B (82,60 pg/ml vs. 229,00 pg/ml; p=0,025) and group C (88,99 pg/ml vs. 194,96 pg/ml; p=0,0347). There were no differences in the mean IFABP plasma concentrations among the groups preoperatively, immediately postoperatively and 4, 12, 24 and 48 hours after the surgery (ANOVA, p>0,05). No differences were found in the IFABP plasma levels related to preoperative laxative drug use, duration of surgery, small bowel resection and SIRS in postoperative period (t test, p>0,05). Conclusions There were no differences in the mean plasma IFABP levels preoperatively and in the postoperative period after the major surgery. Because surgery alone probably has no influence on IFABP plasma levels we can say that the concept of IFABP as the early marker of the intestinal mucosal injury is also viable in postoperative period.

Klíčová slova

intestinal fatty acid binding protein, operace, poškození sliznice, sepse, surgery, mucosal injury, sepsis

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 12. 3. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 12. 3. 2008
• Vedoucí: doc. MUDr. Jan Dostalík, CSc.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Všeobecné lékařství / Chirurgie