Náboženské aspekty Hilsnerovy aféry

Bc. Kristýna Kuboňová

Diplomová práce

Religious Aspects of the Hilsner's Affair

Anotace:

Tato práce se zabývá výběrem těch aspektů Hilsnerovy aféry, jež jsou klíčové pro posouzení, nakolik lze v době vyšetřování polenského případu projevy protižidovské nenávisti klasifikovat jako náboženské fenomény. S ohledem na historickou podmíněnost těchto jevů se první oddíl práce zaměřuje na historický a národnostně-sociální kontext postavení Židů v rakousko-uherské monarchii zejména ve druhé polovině 19. století. Zvláštní pozornost je v této souvislosti věnována roli Židů v národnostním konfliktu odehrávajícím se mezi českým a rakousko-německým obyvatelstvem a následné diferenciaci jednotlivých proudů židovských asimilačních hnutí. Oddíl zahrnuje také nastínění problematiky protižidovského stereotypního vnímání, patrného zejména v díle katolického kněze Rudolfa Vrby. Další část práce se dotýká vlastního případu vraždy Anežky Hrůzové a následného vyšetřování a poukazuje na skutečnosti směrodatné pro uchopení tohoto případu jako fenoménu s náboženskými aspekty. Zabývá se jednak projevy téměř zbožné úcty vůči zavražděné ze strany polenského obyvatelstva, jednak možnými příčinami obvinění Žida Leopolda Hilsnera z Anežčiny vraždy a jednak svědectvími rozhodnými pro nasměrování vyšetřovatelů k představě, že se jedná o rituálně motivovaný zločin. Zvláštní kapitola pak je věnována tématu krevní pověry, náčrtu jejího historického pozadí a následnému rozboru tohoto fenoménu v kontextu Hilsnerovy aféry. Poslední oddíl se pokouší nalézt odpověď na otázku, zda je možné Hilsnerovu aféru považovat za projev náboženského antisemitismu, a zároveň se snaží poukázat na problémy spojené s vymezením tohoto pojmu. Mimo to je tato část práce pokusem o religionistickou analýzu náboženských aspektů Hilsnerovy aféry a úvahou nad tím, do jaké míry je Hilsnerova aféra problémem hodným pozornosti religionistického bádání a jaká další témata týkající se Hilsnerovy aféry mohou být pro vědce zabývající se studiem náboženství zajímavá a podnětná.

Abstract:

This work deals with the choice of key aspects of the Hilsner Affair to decide to what extent manifestations of anti-Jew hatred can be classified as religious phenomena. With regard to the historical interdependence of these phenomena, its first section focuses on the historical and socio-national context of the Jews’ status in the Austro-Hungarian monarchy, especially in the second half of the 19th century. Then it focuses on the Jews’ role in the national conflict of the Czech and Austro-German citizens and the following differentiation of various streams of the Jewish assimilation movement. This section also outlines the problems of the stereotyped anti-Jewish perception that appears particularly in the works of Rudolf Vrba, a catholic priest. The second part of this work relates to the murder case of Anežka Hrůzová and the following interrogation, and points out crucial information for handling this case as one with religious aspects. It concerns the expressions of the nearly pious veneration of the murdered girl by citizens of Polná; the possible reasons why it was Leopold Hilsner, a Jew, who was accused of Anežka’s murder; and testimonies that were crucial in guiding the investigators to regard the crime as a ritually motivated one. A special chapter is devoted to the topic of the blood accusation, drafting its historical background and analyzing this phenomenon in the context of the Hilsner Affair. The last section tries to answer the question whether the Hilsner Affair can be regarded as an expression of religious anti-Semitism, also trying to point out the problems connected to the definition of this term. This part of the work also attempts to analyze the religious aspects of the Hilsner Affair from the point of view of the Study of religion, and considers to which extent is Hilsner Affair a problem deserving the attention of the Study of religion and which other topics related to the Hilsner Affair can be interesting and inspiring for experts of the Study of religion.

Klíčová slova

Židé, Leopold Hilsner, Anežka Hrůzová, Karel Baxa, Tomáš Garrigue Masaryk, Polná, rituální vražda, antisemitismus, nábožensky motivovaný antisemitismus, Jews, ritual murder, anti-Semitism, religiously motivated anti-Semitism.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 5. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 27. 5. 2009
• Vedoucí: PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Filozofie / Religionistika