Samovolný vývoj habrových doubrav v NPR Karlštejn

Bára Chorovská

Bakalářská práce

Spontaneous development of oak-hornbeam forests in National reserve Karlštejn

Anotace:

Velké množství lesů na území Evropy bylo v minulých staletích intenzivně využíváno člověkem, a to především pro pastvu dobytka a pro výmladkové hospodaření. Z tohoto důvodu byly tehdejší lesy poměrně světlé, s otevřeným korunovým zápojem. Na přelomu 19. a 20. století však došlo k výrazným změnám v lesním hospodaření a se zvyšující se potřebou kvalitního dřevního materiálu se od výmladkového hospodaření poměrně rychle upustilo. Zánik tohoto způsobu hospodaření vedl k velkým změnám v druhovém složení lesních ekosystémů. Ubylo světlomilných druhů a na jejich místě nyní rostou druhy stínobytnější. V mnoha lesích také došlo k vymizení značného druhu rostlin v bylinném patře. V současnosti se objevuje množství druhů lépe adaptovaných na stín. Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem se za posledních sto let změnila druhová skladba lesa na Velké hoře u Karlštejna. První rozsáhlé fytocenologické snímkování zde proběhlo v roce 1928 a bylo zdokumentováno v knize Geobotanická studie rostlinných společenstev Velké hory u Karlštejna (Klika, 1928). V této práci komentuji změny mezi tehdejší a současnou podobou druhové skladby dřevin, ve všech patrech lesních společenstev. V rámci této práce bylo v roce 2021 vytvořeno celkem 18 ploch o rozloze 400 m2, na kterých bylo provedeno fytocenologické snímkování dle Braun Blanqueta. V porovnání s rokem 1928 došlo ke zvětšení korunového zápoje na většině plochy a k úbytku lesostepních společenstev. V bylinném i v keřovém patře přibyly troficky náročnější listnaté dřeviny a snížilo se zastoupení světlomilných dřevin, které byly dřív hojné na většině území. Jasan, který se na přelomu tisíciletí vyskytoval hojně po celém území, je nyní spíše na ústupu a až na výjimky se s ním setkáváme pouze v první etáži. Do budoucna je předpokládáno udržení dominantní pozice dubu zimního, habr obecný si pravděpodobně udrží své doplňkové postavení, v současnosti se vyskytuje roztroušeně po celém území a nic nenasvědčuje tomu, že by měl vymizet. Dub pýřitý by si měl (s možnou pomocí ve formě managamentových prací ze strany člověka) udržet svou pozici na jižním svahu Velké hory.

Abstract:

Many forests in Europe were intensively used by humans in the past centuries, mainly for cattle grazing and coppice management. For this reason, the forests of that time were relatively light, with an open canopy. At the turn of the 19th and 20th centuries, however, significant changes in forest management took place and, with the increasing need for quality timber material, coppice management was abandoned relatively quickly. The disappearance of this method of management led to major changes in the species composition of forest ecosystems. Light-loving species declined and were replaced by shade-loving species. Many forests have also seen the disappearance of a significant number of herbaceous plant species in favor of species better adapted to shade. The aim of this thesis was to investigate how the forest composition on the Velká Hora near Karlštejn has changed over the last hundred years. The first extensive phytocenological survey was carried out in 1928 and documented in the book Geobotanická studie rostlinných společenstev Velké hory u Karlštejna (Klika, 1928). In this thesis I comment on changes in the forest composition in all layers of the forest biocenosis. As part of this thesis, a total of 18 plots of 400 m2 were created in 2021, on which phytocenological imaging was carried out according to Braun Blanquet. Compared to 1928, there was an increase in canopy cover in most of the area and a decrease in forest-steppe communities. In both the forest floor and understory layers, more trophically demanding deciduous tree species emerged and there has been a decrease in the abundance of light-loving tree species, which used to be abundant in most of the area. Ash, which was abundant throughout the area at the turn of the millennium, is now in decline and, with a few exceptions, is only found in the first forest layer. In the future, the dominant position of the Quercus petrea is expected to be maintained, while the hornbeam is likely to retain its complementary position; it is currently scattered throughout the area and there are no indications that it will disappear. Quercus pubescens should (with possible help in the form of human remediation work) retain its position on the southern slope of the Velká Hora.

Klíčová slova

Přirozená obnova, Dřevinná skladba, Konkurence, Sukcese

Keywords

Forest composition, succession, Natural regeneration, competition

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: RNDr. Jan Hofmeister, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Bakalářský studijní program / specializace:
Lesnictví / Ochrana a pěstování lesních ekosystémů