Využití LLM chatbotů v psychoterapii: perspektiva odborníků na duševní zdraví

Bc. Ondřej Škrob

Diplomová práce

The Use of LLM Chatbots in Psychotherapy: Perspectives of Mental Health Professionals

Anotace:

Rostoucí dostupnost nástrojů umělé inteligence (AI) v kombinaci s krizí duševního zdraví a omezenou dostupností psychoterapeutické péče vede k rozvoji nových forem interakce člověka s technologiemi. Jednou z nich je terapeutické využití LLM chatbotů. Zároveň příchod AI do specializovaných profesí vede k různorodým reakcím odborných komunit, nevyjímaje odborníky na duševní zdraví. Cílem této práce tedy bylo prozkoumat názory odborníků z oblasti duševního zdraví na terapeutické použití LLM chatbotů a tyto postoje srovnat s literaturou. Práce využívala kvalitativní výzkumný přístup formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, kterých se zúčastnilo 8 odborníků na duševní zdraví. Analýza výsledků proběhla pomocí uzavřeného a otevřeného kódování a následné tematické analýzy. Postoj respondentů k použití LLM byl převážně otevřený, avšak v mnoha ohledech opatrný a zdrženlivý. Respondenti většinově odmítali použití LLM k plnohodnotné terapii s výjimkou některých technik kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Za funkční možnost naopak považovali použití v oblasti krizové intervence či psychoedukace. Kladně také hodnotili vlastnosti chatbotů, jako jsou dostupnost, rychlost reakce a mechanismus verbalizace myšlenek klienta. Jako nejvýraznější rizika se pak ukázala konfirmační povaha LLM, neschopnost pracovat s ambivalencí, budování závislosti, sociální izolace a rozvoj patologií u rizikových skupin. Nejvíc podceňovaným tématem se jednoznačně ukázala ochrana soukromí. Respondenti dále identifikovali vlastnosti, které LLM schází k vedení plnohodnotné terapie a projevům autentické empatie. Mezi tyto vlastnosti patřily zejména absence fyzického těla, vlastního prožívání a zkušeností, neschopnost vnímat neverbální komunikaci a širší kontext klienta či nepřenositelnost vztahu s AI. Budoucí role LLM v terapii by podle respondentů měla být spíše podpůrná a ohraničená. Výsledky výzkumu tak ukazují, že terapeutické využití chatbotů je citlivou oblastí, která vyžaduje další zkoumání a širší debatu napříč odbornou komunitou.

Abstract:

The growing availability of artificial intelligence (AI) tools, together with the mental health crisis and limited access to psychotherapeutic care, has contributed to new forms of human–technology interaction. One such phenomenon is the therapeutic use of large language model (LLM) chatbots. At the same time, the introduction of AI into specialized professions has elicited diverse reactions from professional communities, including mental health professionals. This thesis therefore aimed to explore mental health professionals’ views on the therapeutic use of LLM chatbots and to compare these views with the existing literature. The study employed a qualitative research design based on individual semi-structured interviews with eight mental health professionals. The data were analyzed using closed and open coding, followed by thematic analysis. The respondents’ attitudes toward LLM use were generally open, while remaining cautious and reserved in many aspects. Most rejected the use of LLMs for full-fledged psychotherapy, except for cognitive-behavioral therapy (CBT) techniques. By contrast, they considered LLMs potentially useful in crisis intervention and psychoeducation. They also positively evaluated chatbot characteristics such as accessibility, rapid response, and the facilitation of clients’ verbalization of thoughts. The most significant risks identified were the confirmatory nature of LLMs, their inability to work with ambivalence, the development of dependency, social isolation, and the possible reinforcement of pathological tendencies in vulnerable groups. From the perspective of this thesis, privacy protection clearly emerged as the most underestimated issue among respondents. Respondents also identified several qualities lacking in LLMs that they considered necessary for full-fledged psychotherapy and authentic empathy, especially physical embodiment, subjective and lived experience, the ability to perceive nonverbal communication and the broader client context, and the transferability of the therapeutic relationship. According to the respondents, the future role of LLMs in psychotherapy should remain supportive and clearly bounded. The findings indicate that therapeutic chatbot use is a sensitive area requiring further research and broader professional debate.

Klíčová slova

velké jazykové modely, psychoterapie, duševní zdraví, umělá inteligence, konfirmační povaha LLM, problém ukotvení symbolů, ochrana soukromí, rozvoj patologií, large language models, LLM, chatbot, psychotherapy, mental health, artificial intelligence, AI sycophancy, symbol grounding problem, privacy protection, pathological tendencies

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 7. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 28. 8. 2026
• Vedoucí: Mgr. Tomáš Marek, Ph.D.
• Oponent: Mgr. Alžběta Šašinková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Informační studia a knihovnictví / Informační studia a knihovnictví