Kéž Slunce svítí. Liberečtí občané v terezínském rodinném táboře Auschwitz - Birkenau.

Eliška Šebestová

Bachelor's thesis

Let the Sunshine In. Citizens of Liberec in Terezín's family camp Auschwitz-Birkenau.

Abstract:

Bakalářská práce se zabývá problematikou holocaustu v kontextu rasové perzekuce původních libereckých občanů a občanek, kteří se dostali do internace v terezínském rodinném táboře Auschwitz - Birkenau. Identifikováno byla za pomocí analýzy nejrůznějších databází 90 takových osob (35 mužů, 45 žen, 10 dětí a mladistvých). Dotyční si prošli nejprve internací v ghettu Terezín a následně byli deportováni do terezínského rodinného tábora v Auschwitz - Birkenau. Zde bylo 87 z nich zavražděno, konce války se dožili pouze tři z nich. Nedílnou součástí brutality rasové politiky nacistického Německa se stala dehumanizace lidských bytostí, kterým byla postupně odebírána za pomocí diskriminačních opatření lidská práva, nakonec i jejich identita a stala se z nich čísla. Díky následnému poválečnému procesu vysídlení německy mluvících obyvatel zmizela z Liberce zároveň i většina těch, kteří dotyčné znali a mohli na ně vzpomínat. Proces postupného zapomínání byl završen po únorovém převzetí de facto monopolu moci komunisty v roce 1948. Cílem této bakalářské práce je vrátit příběh této skupiny obyvatelstva do dějin města, které museli nuceně opustit a ve valné většině případů se se do něj již nikdy nemohli vrátit .

Abstract:

The bachelor thesis deals with the Holocaust in the context of the racial persecution of the original citizens of Liberec who were interned in the Terezín family camp Auschwitz-Birkenau. Ninety such persons (35 men, 45 women, 10 children and adolescents) were identified through the analysis of various databases. The persons concerned had first been interned in the Terezín ghetto and then deported to the Terezín family camp in Auschwitz-Birkenau. Here 87 of them were murdered, only three of them survived the end of the war. An integral part of the brutality of Nazi Germany's racial policy was the dehumanisation of human beings, who were gradually stripped of their human rights and, eventually, their identities, through discriminatory measures, and turned into numbers. Thanks to the subsequent post-war process of displacement of German-speaking inhabitants, most of those who knew and could remember them disappeared from Liberec at the same time. The process of gradual forgetting was completed after the communists took over the de facto monopoly of power in 1948. The aim of this bachelor thesis is to return the story of this group of the population to the history of the city they were forced to leave and in the vast majority of cases could never return to .

Keywords

Liberec, Židé, holocaust, šoa, ghetto Terezín, Osvětim, terezínský rodinný tábor, koncentrační a vyhlazovací tábory, Protektorát Čechy a Morava

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 9. 7. 2024

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Kateřina Portmann, Ph.D.

Technical University of Liberec

Faculty of Science, Humanities and Education

Bachelor programme / field:
History for Education / DJma-CJmi