Výzkum glacifluviální plošiny mezi Perolticemi a Bulovkou

Bc. David HIBLER

Diplomová práce

Research of glacifluvial platform between Peroltice and Bulovka in the Frýdlant Hill.

Anotace:

Tato diplomová práce se zabývá výzkumem glacifluviálních sedimentů ve Frýdlantském výběžku, mezi obcemi Peroltice a Bulovka. Hlavním cílem práce bylo doložit preglaciální morfologii a vnitřní stavbu plošiny za pomocí studia archivních vrtů, dokumentace profilů, modelování v programu Rockworks, zrnitostního rozboru a měření elektrické odporové tomografie. Téměř ve všech vrtech byla zachycena báze kvartéru. Výsledky z modelování v programu Rockworks ukazují, že mocnost kvartérních sedimentů značně kolísá. Hlavním řídícím faktorem glacifluviální sedimentace ve vymezeném území byla preglaciální morfologie terénu. K akumulaci většího množství sedimentů tavných vod docházelo v preglaciálně založených depresích. Tam, kde byly preglaciálně založené elevace, byla naopak mocnost výplně nižší. Mocnost glacifluviálních sedimentů byla vyšší v oblasti Peroltice, kvůli většímu rozsahu elsterského ledovce, místnímu reliéfu a celkově nižší nadmořské výšce oproti oblasti Bulovka.

Abstract:

This diploma thesis deals with the research of the glacifluvial sediments in the Frýdlant area, between the villages Peroltice and Bulovka. The main aim was to document preglacial relief and internal architecture of the outwash plain using the study of the archive boreholes, documentation of the profiles, grain-size analysis, modeling in Rockwokrs software and electrical resistivity tomography measurements. The base of the Quaternary unit was identified almost in all cores. Modeling results show that the thickness of Quaternary unit varies in a wide range. Pregacial morphology was the main driving factor influencing glacifluvial sedimentation. Greater amount of sediments was accumulated in preglacially formed depressions. Conversely, the thickness was lower in elevated places. The thickness of the glacifluvial sediments was significantly higher in the Peroltice area, due to a higher extend of the elsterian glacier, local topography and generally lower altitude compared to the Bulovka area. Some oscillations were recorded in the sediments documenting high dynamics of the glacifluvial system.

Klíčová slova

Frýdlantský výběžek, zalednění, elektrická odporová tomografie, stratigrafické modely, RockWorks, glacifluviální sedimenty, depoziční prostředí

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 5. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Jan Sedláček, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Přírodovědecká fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Geologie / Environmentální geologie