Vliv úhorů na půdní vlastnosti a biodiverzitu krajiny

František Procházka

Bakalářská práce

Impact of set-aside land on soil properties and landscape biodiversity

Anotace:

Tématem této bakalářské práce je vliv úhorového období na vlastnosti půdy a biodiverzitu krajiny, společně s pohledem do historie úhorového hospodaření a dotační politiky Evropské unie. Z důvodu zvyšujícího se důrazu Evropské unie na kvalitu životního prostředí se úhory stávají významnou součástí zemědělství. Přestože mnozí zemědělci nejsou vyčleňování neprodukčních ploch příliš naklonění, jedná se o důležitá opatření podporující trvale udržitelné zemědělství. První kapitola literární rešerše je věnována historii úhorů. Je v ní popsáno, v jakých formách byl úhor využíván v minulosti a jak se postupem času vyvíjelo úhorové hospodaření až do doby, kdy se od něj upustilo úplně. Následuje stručná historie reforem Společné zemědělské politiky vedoucí k jejich návratu do polního hospodaření za podpory dotací. Hlavním tématem práce jsou půdoochranné a zlepšující funkce úhoru. Mezi ty patří omezování půdní eroze sužující řadu pozemků po celé České republice, společně s problematikou ochranných pásů kolem vod. Dalším tématem této kapitoly je schopnost úhoru obnovovat půdní úrodnost díky tvalému vegetačnímu pokryvu, dodávání organické hmoty do půdy a vytvoření příznivého prostředí pro půdní mikroorganismy. Jelikož se z úhoru neodváží žádná biomasa, veškeré živiny na pozemku zůstávají a vytváří se úrodná půda. Tento jev může mít však negativní následky v případě ochranných pásů kolem vody, které se po saturaci živinami samy stávají zdrojem znečištění. Následkem absence mechanického rozrušování ornice má půda možnost obnovit svou přirozenou strukturu, která napomáhá nejen rostlinám ve správném růstu, ale i schopnosti půdy efektivně zadržovat vodu. Druhým stěžejním tématem je vliv úhorů na biodiverzitu. S jistotou lze říci, že úhor je pro krajinu celkovým přínosem. Pestré složení vegetace, přetrvávající po celý rok, a absence průmyslových hnojiv a pesticidů dovoluje řadě rostlin a živočichů přežívat v jinak nehostinné zemědělské krajině. Druhově bohatý úhor láká opylovače a býložravý hmyz, společně s jejich predátory. Predátoři především býložravého hmyzu následně mohou přispívat k přirozené regulaci škůdců. Dostatek semen rostlin a hmyzu k obživě láká do úhorových porostů také řadu ptáků, kteří se z krajiny neustále vytrácejí. Kromě obživy poskytuje porost místo k úkrytu a hnízdění pro druhy, které nejsou přizpůsobené intenzivnímu zemědělství. Závěrem je, že vliv úhorů na půdu i krajinu je celkově pozitivní. Jejich pomocí lze omezit negativní dopady zemědělství jak na půdu, tak biodiverzitu. Přesto existuje prostor pro zlepšení, především ve smyslu přizpůsobení úhoru lokálním podmínkám a možnostem zemědělců.

Abstract:

The topic of this bachelor thesis is the effect of fallow period on soil properties and landscape biodiversity, together with a look into the history of fallow management and the European Union's subsidy policy. Due to the increasing emphasis of the European Union on environmental quality, fallow land is becoming an important part of agriculture. Although many farmers are not too keen on setting aside non-productive land, these are important measures to promote sustainable agriculture. The first chapter of this literature review is devoted to the history of set aside land. It describes the forms in which fallows were used in the past and how the usage of fallow period evolved over time until it was abandoned altogether. This is followed by a brief history of the Common Agricultural Policy reforms leading to their return to field farming with the support of subsidies. The main topic of this work is soil protection and improvement functions of fallow land. These include limiting soil erosion plaguing many plots across the Czech Republic, together with the issue of buffer strips around water bodies. Another theme of this chapter is the ability of fallow land to restore soil fertility through the establishment of a solid vegetation cover, the supply of organic matter to the soil and the creation of a favourable environment for soil micro-organisms. As no biomass is removed from the fallow, all nutrients remain on the land and fertile soil is created. However, this phenomenon can have negative consequences in the case of buffer strips around water bodies, which, once saturated with nutrients, become a source of pollution themselves. As a result of the absence of mechanical disturbance of the topsoil, the soil has the opportunity to recover its natural structure, which helps not only the plants to grow properly but also the soil's ability to retain water effectively. The second key issue is the impact of fallows on biodiversity. It is safe to say that fallow is an overall benefit to the landscape. The varied composition of the vegetation, which persists throughout the year, and the absence of fertilisers and pesticides allow many plants and animals to survive in an otherwise inhospitable agricultural landscape. The species-rich fallow attracts pollinators and herbivorous insects, along with their predators. Predators, particularly of herbivorous insects, may in turn contribute to natural pest control. The abundance of plant seeds and insects for subsistence also attracts many birds to fallow areas, which are steadily disappearing from the landscape. In addition to providing sustenance, the vegetation provides shelter and nesting sites for species that are not adapted to intensive agriculture. In conclusion, the impact of fallow land on the land and landscape is generally positive. They can reduce the negative impacts of agriculture on both soil and biodiversity. Nevertheless, there is room for improvement, especially in terms of adapting fallow to local conditions and farmers' capabilities.

Klíčová slova

agroenvironmentální opatření, půdní úrodnost, eroze, greening, dotace

Keywords

greening, agri-environmental measures, soil fertility, erosion, subsidies

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Pavel Fuksa, Ph.D.
• Oponent: Zuzana Hrevušová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Rostlinná produkce