Analýza reprodukční užitkovosti v nukleovém chovu plemene Landrase

Veronika Nosková

Bakalářská práce

Analysis of reproduction performance of purebred Landrace

Anotace:

Cílem mé bakalářské práce byla analýza vybraných reprodukční ukazatelů v nukleovém chovu plemene Landrase v chovu pana Ing. Miloslava Janečka na Velehrádku. V rámci literární rešerše bylo popsáno plemeno prasat Landrase včetně jeho historie a aktuální užitkovosti, nukleový chov, ukazatele plodnosti a reprodukční užitkovosti, celková reprodukce prasnic a jednotlivé faktory ovlivňující reprodukční užitkovost prasnic. Z vnitřních vlivů byla popsána plemenná příslušnost, hmotnost – kondice, pořadí vrhu, délka mezidobí, embryonální a fetální úmrtnost a velikost vrhu. Z vnějších vlivů potom technologie chovu prasat, mikroklima a výživa a krmení. A dále byly popsány zdravotní komplikace spojené s reprodukcí. Dalším část práce zahrnuje vyhodnocení základních reprodukčních ukazatelů u prasnic ve vybraném nukleovém chovu prasat. Pro hodnocení bylo vybráno 135 (61 – v roce 2018, 74 – v roce 2019) vyřazených prasnic, tedy prasnic kde byla známa celoživotní užitkovost, genotypu čistokrevné L. Byly sledovány údaje o počtu všech narozených selat, počtu živě narozených selat, počtu odstavených selat v 28 dnech a hmotnost vrhu. Úroveň těchto ukazatelů byla hodnocena v závislosti na pořadí vrhu (1 – 8). Rovněž byla sledována aktuální užitkovost chovu a porovnán s reprodukční užitkovostí plemene landrasa. K vyhodnocení byl zvolen statistický program SAS (Statistical Analysis System, Verze 9.4, 2015) procedury MEANS a GLM. Na základě těchto porovnání vychází sledovaný chov jako lehce nad průměrem plemenné základny. Mezi lety 2018 a 2019 došlo i mírnému zlepšení sledovaných ukazatelů přibližně o 1,5 selete. Průměrný počet všech narozených selat pro rok 2018 byl 14,42 a pro rok 2019 15,78 z toho živě narozených selat 13,83 (2018) a 15,51 (2019), odstavených v 11,54 (2018); 11,36 (2019). Byl prokázán statistický významný vliv (P < 0,05) na počet všech narozených selat ve vrhu a hmotnost vrhu po narození. Jako nejlepší vrhy v tomto chovu se jeví 4 – 7 vrh. Prasnice jsou obvykle nechávány do 6. vrhu, a pak se rozhoduje na základě několika kritérií (plemenná hodnota prasnice, v jaké zdravotní kondici je prasnice, jaký byl poslední vrh - nejen počet selat, ale i jak selata vypadají při odstavu a kolik se jich odstavilo, zda má ještě dostatek mléka). Dalšími důvody vyřazování prasnic z podniku, ne tak významnými mohou být přeboukávání, případně nějaký další zdravotní problém nebo problémy se zabřezáváním. Prasnice v chovu se dožívají vysokého věku (respektive vrhu), což vypovídá o vynikající individuální zootechnické péči u jednotlivých prasnic. Na základě získaných výsledků lze říci, že chov vykazuje velmi dobrou úroveň reprodukce, kterou bude dobré udržet.

Abstract:

The goal of my bachelor thesis was the analysis of selected reproductive indicators in the nuclear breeding of the Landrace breed in Mr. Ing. Miloslav Janeček farm in Velehrádek. The literature research described the breed of Landrace pigs, its history and current performance, nucleus breed, fertility and reproductive performance straits, and individual factors affecting the reproductive performance of sows. Reproductive performance is affected by internal influences (breed, weight - condition, parity, interfarrowing period, embryonalc and fetal mortality and litter size) and external influences, then the technology of pig breeding, microclimate and nutrition and feeding. Furthermore, health complications associated with reproduction were described. Another part of the thesis includes the evaluation of basic reproductive traits in sows in selected nuclear pig breeding. This data were obtained from 135 weaned Landrace sows (61 – in 2018, 74 – in 2019). These are sows which lifetime performance was known. The komplete data included informatik of number of all born alive piglets, the number of live born piglets, the number of weaned piglets in 28 days and litter weigh. The level of these indicators was evaluated depending on the parity (1 - 8). The current reproductive performance was also monitored and compared with the reproductive performance of the landrace breed. Statistical analysis was performed using the General Linear Models (GLM) procedure of SAS (Statistical Analysis System, Inst. Version 9.4, 2015). Based on these comparisons, the monitored herd is slightly above the average of the breeding base. Between 2018 and 2019, there was also a slight improvement in the obtained trans by approximately 1.5 piglets. The average number of all piglets alive born for 2018 was 14.42 and for 2019 15.78 live-born piglets 13.83 (2018) and 15.51 (2019), weaned 11.54 (2018); 11.36 (2019). A statistically significant effect (P <0.05) of parity on the number of all piglets born in the litter and the weight of the litter after birth was demonstrated. The best litters were 4 - 7 litters. Sows are usually left until the 6th litter, and then it is decided on the basis of several criteria (breeding value of the sow, health condition of the sow, last litter – for example the number of piglets, also how the piglets after weaning look and how many weaned, whether she still has enough milk). Other reasons for removing sows from the breeding, may be overcrowding, some other health problem or reproduction problems. Breeding sows live to a great age (parity), which indicates excellent individual zootechnical care for individual sows. Based on the obtained results, it can be said that the breeding sows are on very good level of reproduction, which will be good to maintain.

Klíčová slova

Landrase, nukleový chov, reprodukce, analýza chovu, výživa

Keywords

Landrace, nucleus herd, reproduction, analysis of breeding, nutrition

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 7. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Kateřina Zadinová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce