Drobná vrchnostenská sídla a vrchnostenské dvory 13.-17. století

Mgr. David NOVÁK

Disertační práce

Lesser manorial residences and manorial farms from the 13th to 17th century

Anotace:

Vrchnostenská sídla považujeme za spojitý fenomén, v němž nehrála stěžejní roli pouze formální podoba, ale podstatně širší síť účelů a významů, které spoluvytvářely středověkou a raně novověkou realitu. Práce se proto vyhýbá tradičnímu pojmosloví a snaží se pracovat s obecnějším, archeologicky definovaným konceptem "sídla". Představen je přístup založený na formalizované deskripci a následném hledání funkčních souvislostí a účelu sídel. Hlavním motivem je sledování vztahu sídel ke krajině a sídelní síti. Studie obsahuje revizi teoretických a metodických východisek současné kastelologie a na konkrétních příkladech ukazuje, nakolik je podstatné opustit dosavadní přístup a vybudovat nový teoretický model postihující roli vrchnostenských sídel ve společnosti. V první fázi se text věnuje na minulému i současnému badatelskému diskursu a navazuje obsáhlejším přehledem poznání vrchnostenských dvorů. Popsán je i vlastní teoretický rámec výzkumu, který pracuje se stávající archeologickou teorií aplikovanou na téma středověkých a raně novověkých sídel elit. "Sídla" jsou představena jako součást krajiny, tvořící její strukturální, událostní i expresivní složku. Lze proto stanovit předpokládané kategorie účelu vrchnostenských sídel, ve vztahu ke jejich potenciálním funkcím a způsobu užívání. Posupně tak práce od teorie abstrahuje k metodě výzkumu a ke stanovení jasných výzkumných cílů i metodických přístupů, způsobu evidence, volby vzorku i deskriptivního systému. Text přináší základní statistický přehled vycházející z analýzy obsáhlého vzorku sídel (1332 lokalit) pomocí zvolených deskriptivních znaků a pokouší se zamyslet nad výpovědní hodnotou deskriptivního systému. Poukazuje na široké analytické možnosti, které v poslední době přinesla dostupnost výpočetní kapacity, aplikačního rámce geografických informačních systémů (GIS) a dat o krajině. Práce dále rozvíjí myšlenky přednesené v teoretické části, resp. doplňuje konkrétní kroky, jak dospět od bazálních deskriptorů k funkční interpretaci. Postiženy jsou jak proměny užívání sídel a jejich distribuce v dílčích časových řezech, tak výpověď alternativních pramenů. Hlavním produktem je pokus o novou klasifikaci elitních rezidencí na průsečíku jejich formy, prostorových vlastností a účelu, ke kterému mohly sloužit. Výsledky jsou komparovány s výpovědí jiných, tradičněji užívaných postupů, ale také s možnostmi teprve nastupujících metod. Nutné zobecnění přináší diskusní část, která hodnotí přínos zvolených metod a nabízí k úvaze argumenty pro posun k odlišnému pohledu na kastelologii a studium elit. Předkládá také zhodnocení vývoje vrchnostenských sídel a jejich vlastností na území Čech. Některé části práce byly vyčleněny formou čtveřice exkurzů, které dále rozvíjí sledovaná témata, nebo doplňují konkrétně zaměřené výzkumné sondy. Součástí práce je rovněž rozsáhlá databáze sídel, vlastnických vztahů a související bibliografie.

Abstract:

We consider the elite residences a continuous phenomenon in which not only formal attributes played a crucial role, but a substantially wider network of purposes and meanings that constituted the medieval and early modern realities. This work therefore avoids traditional terminology and tries to work with a more general, archeologically defined concept of "manorial residence". The theses introduce an approach based in the formalized description of sites and consequent search for the functional relationships and purpose of manorial residences. The main goal is to identify and describe the relation of residences to the landscape and to the settlement network. The study includes a review of theoretical and methodological basis of current castellology and shows on the specific examples how it is essential to abandon the traditional approach and build a new theoretical model involving the role of elite residences in past societies. In the first phase, the text focuses on the past and current research discourse and presents a more comprehensive overview of the knowledge of the manorial farms. Described is also the theoretical framework of research that works with the current archaeological theory applied to the issue of medieval and early modern elite residences. "Manorial residences" are introduced as part of a landscape that forms its structural, event-based, and expression-based components. It is therefore possible to determine the intended purpose categories of the of the manorial residences, in relation to their potential functions and usage patterns. In this way, the thesis abstracts the research procedure and sets clear research objectives as well as methodological approaches, the way of recording, the choice of sample and the descriptive system. The text provides a basic statistical overview based on the analysis of an extensive sample of the 1332 sites, using the chosen descriptive attributes, and attempts to reflect the pros and cons of the descriptive system. It points to the broad analytical possibilities that have recently became widely available in combination of the computing capability, the GIS application framework, and landscape data. The thesis further develops the ideas presented in the theoretical part, respectively, it complements the specific steps to get from baseline description to functional interpretation. Discussed are both the changes in the use of manorial residences and their spatial and temporal distribution, as well as the testimony of alternative sources. The main product is an outline of a new classification of elite residences at the intersection of their form and spatial properties with a purpose for which they could serve. The results are compared with the evidence of other, traditionally used methods, but also with the possibilities of the upcoming approaches (i.e. network analysis). The discussion part brings a necessary generalization that evaluates the benefits of the chosen methods, and offers arguments for moving to a different view of castellology and the study of the elites. It also presents an assessment of the development of the manorial residences and their properties in the territory of Bohemia. Some parts of the work have been set aside in the form of four excursions, which further develop the topics they are pursuing, or complement specifically targeted research probes. An extensive digital database of the sites, ownership relations and related bibliographies forms a last supplementary part of the thesis.

Klíčová slova

kastelologie, krajinná archeologie, tvrze, hrady, zámky, středověk, novověk, GIS, teorie a metoda, typologie

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 11. 2017

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 15. 2. 2018

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Doktorský studijní program / obor:
Archeologie / Archeologie