Patofyziologická úloha nutričních determinant v rámci růstu u středoevropské populace dětí a adolescentů

Mgr. Markéta Grulichová, Ph.D.

Disertační práce

The pathophysiological role of nutritional determinants of growth in Central European children and adolescents

Anotace:

Úvod: Výživa má jednoznačně modulující vliv na dětský a dorostenecký růst, což je podpořeno řadou studií i metaanalýz. Vliv výživy na dětský a dorostenecký růst nicméně není dobře prozkoumán v klíčových obdobích populační tranzice, jakou byla např. tranzice středoevropské společnosti po revoluci v roce 1989. Disertační práce zkoumá patofyziologickou úlohu nutričních determinant pro definici dětského a dorosteneckého růstu v rámci tranzice od jednoho stavu společnosti k jinému na kohortě ELSPAC, což je středoevropská kohorta, která vznikla v roce 1991–1992 jako součást širší iniciativy WHO a která má srovnávací ekvivalent v britské studii ALSPAC. Disertační práce se specificky zaměřuje na pato/fyziologickou úlohu složek výživy a výživových vzorců relevantních z hlediska regulace růstu a diskutuje patofyziologické mechanismy spojené s těmi složkami výživy a výživovými vzorci z hlediska růstových poruch či populačních extrémů obecně. Disertační práce propojuje tři hlavní úrovně vlivu výživy na růst dítěte: i. vliv vybraného mikronutrientu, ii. výživy jako celku a iii. vliv stravovacích zvyklostí. Metody: Disertační práce předkládá tři studie, pro které byla použita data ze studie ELSPAC – Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství. Nejprve byl analyzován přívod jodu u těhotných žen a vliv jodu na hmotnost placenty použitím potravinového frekvenčního dotazníku a vícerozměrných lineárních regresních modelů. Dále byly analyzovány stravovací vzorce dětí v průběhu tří časových bodů z potravinového frekvenčního dotazníku použitím faktorové analýzy. Nakonec byl analyzován vliv vybíravého stravování v předškolním období na antropometrii v 15 letech dítěte pomocí lineárních modelů. Výsledky: Odhadovaný přívod jodu u těhotných žen byl 106,6 μg/den, přičemž odhadovaný přívod jodu ve stravě byl významně negativně spojen s hmotností placenty. Dále byly identifikovány dva stabilní dětské stravovací vzorce s označením jako „obezřetný“ a „nevhodné jídlo“. Nakonec, trvalé vybíravé stravování u předškolních dětí souvisí s nižší hmotností a výškou ve věku 15 let. Závěr: V rámci předkládaných prací jsme se zaměřili na propojení výživy a růstu na několika úrovních. Nejprve jsme sledovali jeden vybraný mikronutrient, který je významný pro růst a vývoj dětí. Dále jsme sledovali celkovou výživu a dynamiku stravovacích vzorců dětí napříč třemi časovými body. A nakonec jsme se zaměřili na to, jak stravovací chování – konkrétně vybíravost v jídle v předškolním věku ovlivňuje antropometrii u 15letých dospívajících.

Abstract:

Background: Nutrition exerts a clear modulating effect on children’s and adolescent growth, as evidenced by a number of studies and meta-analyses. However, the impact of nutrition on child and adolescent growth in key periods of population transition – such as the transition of Central European society following the fall of Communism in 1989 – has not been sufficiently examined. My dissertation thus uses the ELSPAC cohort, a Central European cohort created in 1991–1992 as part of a wider WHO initiative and comparable to the British ALSPAC study, to examine the pathophysiological role of nutritional determinants of child and adolescent growth during this transitional period. The dissertation specifically focuses on the physiological and pathophysiological role of nutritional components and nutritional formulas relevant to growth regulation and discusses the pathophysiological mechanisms associated with those nutritional components and nutritional formulas in terms of growth disorders and population extremes in general. The dissertation interconnects three main levels of influence exerted by nutrition on children’s growth: i. the influence of a selected micronutrient, ii. the effect of nutrition as a whole and iii. the influence of dietary habits. Methods: The dissertation is comprised of three studies, all of which utilize data from the European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC). The first analyzes iodine intake in pregnant women and the effect of iodine on placental weight using food frequency questionnaires and multidimensional linear regression models. The second examines children’s dietary patterns of children at three separate ages by applying factor analysis to collected food frequency questionnaire data. The third examines the influence of picky eating in the preschool period on anthropometry in 15-year-old children using linear models. Results: Estimated iodine intake in pregnant women was found to be 106.6 μg/day. We found that estimated iodine intake is significantly negatively associated with the weight of the placenta. Next, we identified two stable children’s dietary patterns, which we term “prudent” and “junk food”. Finally, we established that sustained picky eating in preschool children is associated with lower weight and height at the age of 15. Conclusions: In the presented studies, we focused on the connection of nutrition and growth on several levels. First, we monitored one selected micronutrient which is important for children’s growth and development. We then observed the overall nutrition and dynamics of children’s dietary patterns at three time points. Finally, we focused on how dietary behaviour – specifically, picky eating in preschool children, affects anthropometry in 15-year-old adolescents.

Klíčová slova

růst dětí, poruchy růstu, výživa, nutriční determinanty, ELSPAC, dětství, jod, těhotenství, stravovací vzorce, vybíravé stravování, growth of children, growth disorders, nutrition, nutritional determinants, childhood, iodine, pregnancy, dietary patterns, picky eating

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 3. 6. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 6. 2021
• Vedoucí: prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D.
• Oponent: MUDr. Jan Novák, Ph.D., doc. Mgr. Marek Bužga, Ph.D.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Fyziologie, patologická fyziologie, lékařská chemie a biochemie / Patologická fyziologie