Vztah sebepéče k duševnímu zdraví u klinických psychologů

Bc. Anna-Marie POSPÍŠILOVÁ

Diplomová práce

Mental Health Self-Care in Czech adult population

Anotace:

Sebepéče je považována za klíčový prvek nejen při prevenci vyhoření, ale také při zachování osobní pohody a podpoření celkového zdraví. V této diplomové práci předkládáme výsledky mapujícího kvantitativního výzkumu, který se zabýval souvislostí profesní a fyzické sebepéče s duševním zdravím u klinických psychologů. Výzkumu se zúčastnili kliničtí psychologové (n = 89), kteří vyplnili online dotazníkovou baterii složenou z nástrojů PSCS, Škály fyzické sebepéče a MHC-SF. Výsledky ukazují pozitivní souvislost mezi mírou profesní sebepéče (PSCS) a fyzické sebepéče s duševním zdravím (MHC-SF), přičemž nejvýznamněji souvisí s duševním zdravím subškála PSCS Life Balance charakterizovaná udržováním work-life balance a vyhledáváním sociální opory. Výzkum dále prokázal negativní vliv pracovního vytížení a vytížení administrativní činností na míru fyzické sebepéče. Posledním zjištěním bylo, že kliničtí psychologové s praxí kratší než 8 let se věnují profesní sebepéči více, než kliničtí psychologové s praxí delší než 20 let. Vliv manželství a výše příjmu na fyzickou i profesní sebepéči naopak prokázán nebyl.

Abstract:

Self-Care is considered a key element not only in burnout prevention, but also in maintaining well-being and promoting overall health. This thesis presents the results of the exploratory quantitative research, which examined the link between self-care (professional and physical) and mental health in clinical psychologists. An online questionnaire consisting of three instruments: PSCS, Physical Self-care Scale and MHC-SF, was completed by clinical psychologists (n = 89). Results show a positive link between professional self-care (PSCS) and mental health (MHC-SF) as well as link between physical self-care and mental health. A PSCS subscale Life Balance showed the strongest link to mental health, suggesting that work-life balance and social support are most important self-care strategies. Furthermore, research has shown a negative impact of hours worked per week and administrative paperwork hours on the level of physical self-care. The last observation was that clinical psychologists with practice of less than 8 years were engaged in professional self-care more than clinical psychologists with practice of more than 20 years. Conversely, the influence of marital status and income on physical and professional self-care were not confirmed.

Klíčová slova

sebepéče, duševní zdraví, osobní pohoda, klinický psycholog

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 3. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Jan Šmahaj, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie