Koeevoluční vztahy mezi hořavkami (Acheilognathinae) a sladkovodními mlži (Unionidae)

Mgr. Milan Vrtílek, Ph.D.

Bakalářská práce

Coevolutionary relationships between bitterling fishes (Acheilognathinae) and freshwater mussels (Unionidae)

Anotace:

Cílem této práce je vypracovat literární rešerši o koevoluční vztahu mezi hořavkami (Acheilognathinae, Cyprinidae) a jejich hostitelskými mlži (Unionidae) se zaměřením na evropský druh hořavku duhovou (Rhodeus amarus). Hořavkám slouží při rozmnožování žaberní dutina sladkovodního mlže jako úkryt pro jejich potomstvo. Exhalačním otvorem naklade samička hořavky jikry a přibližně po měsíci opouštějí mlže aktivně plavající larvy. Rhodeus amarus ve střední Evropě používá čtyři běžné druhy mlžů z čeledě Unionidae. Mezi těmito vykazuje preference založené pravděpodobně na obsahu kyslíku ve vodě mlžem vypuzované. Vyhýbá se tření do škeble rybničné (Anodonta cygnea). U mlžů může docházet k vyvrhnutí jiker a embryí hořavek. U asijských druhů mlžů je vyvrhování mnohem účinnější a častější. Vztah mezi hořavkou a mlži není mutualistický, jak se často uvádí. Rhodeus amarus je parazitem evropských mlžů, protože ačkoliv embrya hořavky negativně ovlivní růst hostitelského mlže, hořavka je imunní vůči nákaze glochidii, larválních stadií mlžů, která běžně parazitují na povrchu těla a žábrách ryb. Probíhající koevoluce je stále nevyřešenou otázkou. Situace v Evropě je možná výsledkem evoluční prodlevy z pohledu mlžů, protože mlži se zde výrazně nebrání parazitaci hořavkou. Toto může být způsobeno relativně recentním (v řádech tisíců let) kontaktem s hořavkami.

Abstract:

The aim of the thesis is to summarize our current knowledge on coevolutionary relationship between bitterling fishes (Acheilognathinae, Cyprinidae) and their host mussels (Unionidae), with a special emphasis on the European bitterling (Rhodeus amarus). Bitterling use the gill cavity of freshwater mussels as a shelter for their offspring. The female lays her eggs through the exhalant siphon of the mussel and actively swimming larvae leave the mussel after approximately one month. In Central Europe, the European bitterling, Rhodeus amarus, use four common unionid species. It makes choice among them, probably on the base of oxygen content in water expelled by the mussel. Bitterling avoids spawning into the swan mussel (Anodonta cygnea). Mussels may eject eggs and embryos of bitterling. In Asian species of mussels this ejection behaviour is more effective and more frequent. Contrary to prevalent view of their mutualistic relationship, Rhodeus amarus is parasite of its host mussels because bitterling embryos negatively affect the growth of the host mussel, but bitterling avoids infection by larval stages of mussels (glochidia) that commonly attach to surface of fish body and gills. Ongoing coevolutionary processes are still unclear and are yet to be examined. The situation in Europe is probably a result of evolutionary lag, as European species of mussels do not perform strong defensive behaviour against bitterling parasitism. This can be due to a recent (at a scale of thousands of years) sympatry with bitterling.

Klíčová slova

koevoluce, hořavky, Acheilognathinae, hořavka duhová, Rhodeus amarus, Unionidae, mlži

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 5. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 6. 2008
• Vedoucí: doc. RNDr. Martin Reichard, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Biologie / Systematická biologie a ekologie