Právní postavení příslušníků třetích států v Evropské unii

Pavla ŘÍHOVÁ

Diplomová práce

The legal status of the third country-nationals in the European Union

Anotace:

Práce pojednává o právním postavení osob, které nemají občanství žádného z členských států EU, na území Evropské unie. V první kapitole je nastíněn vývoj právní úpravy postavení těchto osob od založení Evropských společenství v roce 1957 až do Přijetí Lisabosnké smlouvy. V druhé kapitole je pojednáno o pravidlech, která byla původně vytvořena v rámci schengenského systému - pravdilech pro překračování vnějších hranic EU státními příslušníky třetích zemí, vydávání krátkodobých víz, podmínkách pro jejich krátkodobý pobyt na území EU a směrnici o navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Třetí a poslední kapitola je věnována popisu obsahu norem, které se vztahují na státní příslušníky třetích zemí, kteří v EU pobývají déle než tři měsíce, tj. zejména směrnice o dlouhodobě pobývajících rezidentech, směrnice o slučování rodin a směrnice o volném pohybu. V závěru kapitoly jsou také uvedeny některé normy z oblasti ekonomické migrace do EU.

Abstract:

The purpose of this diploma thesis was to analyse the current legal status of the third-country nationals in the European Union, including the brief description of how it had evolved. The thesis therefore focuses especially on the content of the European legal norms that are setting rules to adhere to and conditions to be met if the persons from the non-member states who are not possessing European citizenship are to legally reside or move within the EU. This includes the legal restrictions on the entry of these persons into the EU, i.e. the existence of the entry visas, the regulation of the possibilities of their movement within the EU and setting the conditions they are to meet if they are to be granted residence permits in one of the member states. The first chapter treats the main stages of how the European Communities and later the European Unions views on the foreign nationals status within its borders evolved; it particularly focuses on how these views were reflected in the primary law of the European Communities. The Schengen acquis is mentioned, as well as how it came into existence. The next topic this chapter covers is the post-Treaty of Amsterdam stage. The Treaty of Amsterdam entered into force in 1999, transferring visa, asylum and immigration policies, along with other policies concerning the free movement of persons, into the European Community law. The conclusion of the first chapter covers the changes that the Treaty of Lisbon effects on the status of the third-country nationals in the EU, with an emphasis on the content of Title V of the Treaty on the Functioning of the European Union. The second chapter discusses the current legislation on the conditions to be met by the citizen of the non-member country if he or she is to cross the border of the EU and reside in it ´s territory for the short period up to three months. Laying down of these rules have traditionally belonged to the Schengen system. Provisions of Schengen Borders Code, Visa Code and the Returns Directive are described. In the third and the last chapter I tried to target the content of the most important and the most used European norms, which regularise the legal status of third-country nationals who reside in the EU for period longer than three months. It sums up the contents of the most important norms pertaining to this group, namely the directive on the status of third-country nationals who are long-term residents, the directive on free movement and the directive on the right to family reunification. Finally I dealt with economic migration shortly. The conclusion analyses select issues and offers suggestions as to what direction the future theoretical reflections of this field should take.

Klíčová slova

Evropská unie, právo Evropské unie, státní příslušníci třetích zemí, Schengenský systém, migrační právo EU

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 6. 2011

Zveřejnit od: 1. 1. 2099

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 8. 2011
• Vedoucí: Mgr. Michaela Tronečková

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta právnická

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo