Výškový růst přirozené obnovy 10 let po odumření horního stromového patra v horském smrkovém lese

Václav Talhofer

Bakalářská práce

Height growth of natural regeneration 10 years after dieback of tree layer in mountain spruce forest

Anotace:

Bakalářská práce se zabývá rozpadem horního stromového patra v horském smrkovém lese důsledkem větrných disturbancí a kalamity lýkožrouta smrkového. Literární rešerše se zabývá horským smrkovým lesem, přirozenou obnovou a mikrostanovišti. U mikrostanovišť je hlavně rozebírán, jejich vliv ne obnovu, která na nich roste a rozdělení mikrostanovišť. Výzkum probíhal v Národním parku Šumava. Data se sbírala na deseti zkusných plochách po odumření původního porostu. Plochy se nacházejí v oblastech Trojmezná a Březník. Rozloha zkusných ploch byla 50×50 metrů. Na Každé z těchto ploch bylo vymezeno několik menších ploch o rozměrech 5×5 metrů. Na těchto menších plochách docházelo k samotnému sběru dat. Sběr dat se skládal z hledání a měření přírůstu jedinců nacházejících se na plochách a zjišťování mikrostanovišť, na kterých se nacházejí. Pro určení mikrostanovišť byly plochy rozděleny ještě na 100 čtverců o rozměrech 0,5×0,5 metrů. Vyskytuje se zde Smrk ztepilý a Jeřáb ptačí. Byla sledována mortalita a změny v početnosti a podle těchto údajů se v závislosti na výšce a mikrostanovišti určovalo, kde se obnově daří nejlépe. Cílem práce je zjistit, zdali je přírůst závislí na druhu dřeviny, předchozí výšce a mikrostanovišti. Přírůst byl měřen od roku 2009 do roku 2017. Zájmové dřeviny jsou smrk ztepilý a jeřáb ptačí. Výsledky potvrdili závislost přírůstu na výšce. Přírůst smrku se zvedal společně s výškou jedince. Hodnoty přírůstu byly značně variabilní. Pohybovali se od 0 mm až do 3700 mm. U nejmenších nevykazoval téměř žádný přírůst. Jak se výška jedince zvyšovala, tak narůstal i jeho přírůst. Přírůst jeřábu se v každé oblasti choval rozdílně. Zatímco v trojmezné měl jeřáb nejvyšší přírůst u nejmenších jedinců a následně s nabývající výškou jedince klesal, tak v oblasti Březníku byl přírůst u nejmenších jedinců nejnižší a postupně se zvedal s výškou jedinců. Nejčastějším mikrostanovištěm bylo mrtvé dřevo, jeho zastoupení bylo 41 % nejméně zastoupená byla vegetace pouhá 2 %. Nejvyšší přírůst byl na mikrostanovišti mechu, následovala hrabanka, mrtvé dřevo, pahýl a nejnižší přírůst byl na mikrostanovišti vegetace.

Abstract:

The bachelor's thesis deals with the disintegration of the upper tree layer in the mountain spruce forest as a result of wind disturbances and barkbeetle calamity. Literary research deals with mountain spruce forest, natural regeneration and microsites. In the case of micro-stations, their influence and distribution are mainly discussed. The research took place in the Šumava National Park. Data were collected on ten plots after the original stand had died. The areas are located in the Trojmezná and Březník areas. The area of the test plots was 50×50 meters. Several 5×5 meter areas were defined on each of these areas. Data collection itself took place on these smaller areas. Data collection consisted of searching for and measuring the growth of individuals in the areas and identifying the microsites in which they are located. To determine the microhabitats, the areas were further divided into 100 squares measuring 0.5×0.5 meters. There are Norway Spruce and Bird Crane. Mortality and changes in abundance were monitored, and based on these data, depending on height and microsite, it was determined where recovery is best. The aim of the work is to find out whether the growth depends on the previous height and the microsites. The increase was measured from 2009 to 2017. The trees of interest are Norway spruce and rowan. The results confirmed the height dependence of the increase. The growth of spruce rose along with the height of the individual. Increment values were highly variable. They ranged from 0 mm to 3700 mm. For the smallest, it showed almost no increase. As the individual's height increased, so did his growth. The growth of the crane behaved differently in each area. While in the triangular part the crane had the highest growth in the smallest individuals and subsequently decreased with the increasing height of the individual, in the Březník area the growth was the lowest in the smallest individuals and gradually increased with the height of the individuals. The most common microsite was dead wood, its representation was 41%, the least represented was vegetation only 2%. The highest growth was in the microsite of moss, followed by rake, dead wood, stump and the lowest growth was in the microsite of vegetation.

Klíčová slova

Smrk ztepilý, Picea abies, jeřáb ptačí, semenáčky, výškový přírůst, mikrostanoviště, početnost

Keywords

microsites, abundance, height gain, Norway spruce, Picea abies, Rowan, seedlings

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Radek Bače, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Bakalářský studijní program / obor:
Lesnictví / Lesnictví