Ochrana koně Převalského Equus Przewalskii (Poliakov 1881) in situ a ex situ

Kristina Iglićová

Bachelor's thesis

Protection Przewalski horses Equus Przewalskii (Poliakov 1881) in situ and ex situ

Abstract:

V současné době je kůň Převalského, v mongolském jazyce nazývaný, tache, jediný volně žijící divoký kůň. Ve volné přírodě byl poslední volně žijící jedinec spatřen v roce 1968 v Džungarské Gobi, což je dnešní přísně chráněné území Takhiin Tal. Jen díky záchranným programům in situ a ex situ kůň Převalského ještě nevyhynul, i když v roce 1960 byl za vyhynulý druh považován. Podle IUCN (Červený seznam ohrožených druhů - International Union for Conservation of Nature and Natural Resources) je kůň Převalského od roku 2011 klasifikován jako Endangered EN - ohrožený druh. S pomocí dostupné vědecké literatury byla v literárním přehledu popsána následující témata. V taxonomii, dle nejnovějších poznatků, v roce 2011 Groves a Grubb došli k závěru, že kůň Převalského by měl být samostatným druhem s taxonomickým označením Equus przewalskii. Dále byly zmíněny základní informace o anatomii, morfologii a fyziologii, a z toho vyplynulo, že kůň Převalského není s největší pravděpodobností pravým prapředkem koně domácího Equus caballus. V kapitole o výživě a reprodukci byly zjištěny nejpodstatnější informace týkající se morfologických změn způsobených chovem v lidské péči, v jejímž důsledku dochází u těchto divokých koní ke zjemnění kostry žvýkacího aparátu, protože dostávají seno, které je, na rozdíl od tvrdého stepního porostu, měkké. Také se potvrdila skutečnost, že reprodukce u volně žijících koní je ovlivněna především sociálním postavením každého jednotlivce ve stádě. Příčiny ohrožení podle IUCN také popisují hlavní důvody, které způsobily dlouhodobý pokles početních stavů. V minulosti to, mimo jiné, bylo vybíjení koní Převalského místními obyvateli, kterým hřebci odváděli jejich domácí říjné klisny do svého stáda, a také byli potravními konkurenty pro stáda zde chovaných hospodářských zvířat. Později se ke snižování početních stavů koní Převalského připojily kulturní a politické změny, klimatické změny, vojenské činnosti a konkurence se živočišnou výrobou, a také zvyšující se tlak na využívání půdy ze strany člověka. Také kruté zimy měly velký dopad na malé subpopulace. Největší část bakalářské práce byla věnována in situ a ex situ projektům. Vzhledem k velkému množství projektů na ochranu koně Převalského nebylo možné všechny popsat. Za nejzajímavější in situ projekt lze označit ten, který probíhá v Národním parku Hustain Nuruu, který jsem měla možnost v létě 2014 osobně navštívit. Dále je velká část ex situ projektů věnována chovu koní v České republice, která je dle International Species Information System, největším chovatelem koně Převalského v lidské péči a zároveň vede Mezinárodní plemennou knihu. Dle výsledků vyplývá, že počet koní Převalského v lidské péči k datu 3. 2. 2016 činí 534 jedinců - z toho je 176 hřebců, 310 klisen, 47 hříbat a 1 jedinec neurčeného pohlaví. V lidské péči je chováno nejméně koní v asijských institucích, a to celkem 21 jedinců - 5 hřebců, 15 klisen a 1 hříbě. Může se zdát, že koní je málo, ale ostatní koně Převalského jsou pod záštitou in situ projektů a jsou chováni ve volné přírodě, například v národních parcích. V Austrálii je pouze 46 jedinců - 16 hřebců, 27 klisen a tři hříbata. V Severní Americe se chová celkem 137 koní - 56 hřebců, 71 klisen, 9 hříbat, 1 zvíře neurčeného pohlaví. Evropa je proslulá nejpočetnějšími chovy koní Převalského v lidské péči. Celkem je zde chováno 330 jedinců - 99 hřebců, 197 klisen a 34 hříbat. V České republice je chováno v lidské péči 40 jedinců - 9 hřebců, 26 klisen a 5 hříb

Abstract:

at. Nejdelším a nejdůležitějším chovem koní Převalského je proslavená Zoologická zahrada hlavního města Prahy, která má v současnosti v péči 36 jedinců - 7 hřebců, 24 klisen a 5 hříbat.

Abstract:

The Przewalski´s Horse, in Mongolian language called tache is currently the only horse of its kind living in the wild. The last wild living horse was observed in 1968 in the Dzungar Gobi in the strictly protected region of Takhiin Tal. Thanks to rescue programs in situ and ex situ this species has not died out, though it was considered extinct in 1960. According to IUCN (Red List of Threatened Species - International Union for Conservation of Nature and Natural Resources), the Przewalski´s Horse has been classified as endangered EN since 2011. Using scientific literature the following subjects are listed in the summary. In taxonomy in 2011 Groves and Grubb concluded that the Przewalski´s Horse should be considered an autonomous species with a taxonomic name Equus przewalskii. Further noticed are basic information on anatomy, morphology and physiology indicating that the Przewalski´s Horse is most probably not current domestic horse´s Equus caballus predecessor. In the part dedicated to nourishment and reproduction the most important in formations can be found on morphological changes occurring in horses under human attendance. As a consequence, these wild horses´s chewing muscles became more refined as they consume hay which is much slender than hard steppe plants. It was also acknowledged that the reproduction of wild living horses is mostly influenced by the social position of each of the members of the herd. The reasons why they are endangered according to IUCN are at the same time the main reasons for the population´s continuous decline in number. In the past it was because of the locals killing the Przewalski´s stud Horses, which were blamed of alluring away from herds domestic species mares. Also they were alimentary rivals to farming animals. Later some other reasons influenced the declining numbers of Przewalski´s Horse like cultural and political changes, changes in climate, military activities and rivalry with farming animals and also the increasing pressure on land management. Harsh winters also played a significant role in the extinction of small subpopulations. The larger part of the bachelor work is dedicated to in situ and ex situ projects. Because of the large number of projects on protection of the Przewalski´s Horse it was impossible to describe them all. The most interesting in situ project is the one taking place in the Hustain Nuruu National park, which I had the opportunity to visit in summer 2014. A large part of ex situ projects are dedicated to breeding of the horses in Czech republic, which is according to Species Information System, the largest breeder of the Przewalski´s Horse and also keeps the International breeding book. According to data, there are 534 horses in the breeding centers, from which 176 stud horses, 310 mares, 47 colts and 1 horse of unstated sex. Asian breeding centers have the smallest number of horses they care of, altogether 21 horses, of which 5 stud horses, 15 mares and 1 colt. The number may seem small, but the rest of the horses are under protection of in situ projects and are bred in the wild, for example in national parks. Australia hosts only 46 horses - 16 stud hoses, 27 mares and 3 colts. In North America there are altogether 137 horses - 56 stud horses, 71 mares, 9 colts and 1 of unstated sex. Europe is well known for the largest number of Przewalski´s Horse bred in breeding centers. Altogether 330 horses - 99 stud horses, 197 mares and 34 colts. In Czech republic there are 40 horses in breeding centers of which 9 stud horses, 26 mares and 5 colts. The most important breeding centre with the longest history is the famous Prague Zoo, which currently is a home for 36 horses - 7 stud horses, 24 mares and 5 colts.

Keywords

kůň Převalského, Equus przewalski, ochrana druhu, in situ projekty, ex situ projekty, chov

Keywords

Przewalski horses, Equus przewalskii, protection of species, in situ projects, ex situ projects, breeding

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 13. 4. 2016

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Renata Masopustová, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / field:
Animal Science / Companion Animals