Právo a Morálka

Kryštof SOCHOR

Master's thesis

Law and morality

Abstract:

Ve své diplomové práci jsem se zabýval pojmy práva a morálky a jejich vzájemným prolínáním. V úvodní kapitole jsem se postupně pokusil definovat samotné pojmy. Vycházel jsem z předpokladu, že si je pojmy schopná většina lidí nějakým způsobem vyložit, avšak ne vždy se tento výklad slučuje s realitou. Mým cílem tedy bylo být stručný a výstižný. V případě pojmu právo jsem se zabýval, krom původu slova a jeho možného výkladu v historii, především pohledem na právo dle současných právních teoretiků, jeho samotným účelem a jeho základním dělením dle různých aspektů, tedy např. dle osoby zákonodárce na právo přirozené a pozitivní. U pojmu morálka jsem se opět krátce zabýval původem samotného slova, následně poukázal na možné výklady pojmu, kdy jsem prezentoval například pohled K. Marxe s B. Engelsem jako představitelů tzv. třídního hlediska a I.Kanta, u kterého jsem se dotknul pojmu kategorický imperativ. Dále jsem se opět zabýval dělením a samotnými druhy morálky. Na závěr této kapitoly jsem připojil i definici pojmu etika, jakožto filosofické disciplíny, často s pojmem morálka slučované, popřípadě s pojmem morálka chybně zaměňované, a pokoušel jsem se vzájemné rozdíly popsat. Další kapitola se zabývala samotnými normami práva a morálky, jako základními stavebními kameny obou normotvorných systémů. Pojmy jsem definoval, zmínil znaky a formu daných norem, popsal jejich vzájemné rozdíly a dále jsem se zabýval jejich jednotlivými druhy. Následující kapitola se zabývala působností. Po vysvětlení pojmu jsem se přesunul k jednotlivým působnostem, tedy věcné, prostorové, osobní a časové. Jednotlivé pojmy jsem opět definoval a popsal v souvislosti s právními a morálními normami, kdy jsem dospěl vesměs k závěru, že normy morální se v tomto ohledu zásadně neliší od norem právních, avšak především kvůli vymahatelnosti a právní jistotě je samozřejmě tato problematika více rozebírána u norem právních. Další kapitola se zabývala již zmíněným vzájemným vztahem práva a morálky. Zabýval jsem se zde jejich společnými a odlišnými znaky, následně genetickou vzájemností, kdy morální normy spatřuji jako předchůdce norem právních, kdy normy právní měli jako přepis těch morálních posloužit k jistějšímu prosazení určitých změn, které společnost či panovník vyžadoval. V kapitole morálka jako interpretační prostředek pro výklad právních norem jsem na historických příkladech poukazoval na možné užití, popřípadě až zneužívání morálky k různým výkladům práva. Mimo jiné, jsem se v rámci této kapitoly více zabýval problematikou spravedlnosti a s ní spojenou teorií Gustava Radbucha, snažícího se vyřešit konflikt mezi právě spravedlností a právní jistotou. Poslední kapitola se zabývá morálním minimem v právu a právem jako minimem morálky. Snažím se v ní najít odpověď na otázku, zda je právo odrazem morálky za pomoci odkazů například na dílo Vladař od Niccolo Machiavelli a na jiné právní teoretiky a filosofy. Každopádně jsem však dospěl k názoru, že jako v každém oboru, kde je řešeno lidské chování, jde především o odpovědnost a ohleduplnost. V závěru již shrnuji poznatky získané v průběhu práce a uzavírám práci názorem, že právo a morálka jsou normativní systémy existující vedle sebe, navzájem na sebe působící a vzájemně se inspirující a doplňující. Avšak nelze právem regulovat všechny oblasti běžného života. Pokud v ní již existují a fungují normy morální, není to ani praktické. Nelze však ani jeden z těchto systémů opomíjet či vyzdvihovat oproti druhému, protože se jedná o systémy dávající lidem jistotu, ať už v běžném životě nebo životě v rámci daného společenství (stá

Abstract:

tu) a jejich vzájemný soulad zaručuje spolehlivé fungování státu a s tím spojenou spokojenost obyvatel.

Abstract:

This diploma thesis discusses the terms law and morality. It concentrates predominantly on the coherency of them. In the introductory chapter I defined the terms themselves. My thesis is based on the assumption that the majority of the society is able to interpret the words law and morality, but not always is this interpretation in accordance with reality. My ambition was to briefly but exactly disprove this misinterpretation. To begin with I concentrated on the term law and its origin and possible interpretation in history. The main object here was the demonstration of the concept of law according to law theorists. I also defined the purpose of law and its fundamental division, for example dividing law into natural and positive law. Similarly to law, the term morality can be interpreted in different ways, as I am presenting in the next chapter. The two well-known philosophers, Karl Marx and Friedrich Engels, represent the so-called "class theory". My thesis further deals with the philosopher Immanuel Kant and his categorical imperative. In this chapter I also discussed the different types of morality. At the end of this chapter I added the definition of the term ethics as a philosophical discipline, which is often combined with the word morality. Frequently, those two terms are mistaken for one another. My goal was to describe the most important differences. The following chapter disserts on the legal norms and moral norms as the foundation stones of both systems. I tried to describe their elements and form and in the end I dealt with different types of them. Based on the previous facts presented in my thesis I analyzed the complicated subject of scope of norms. After defining these terms, I concluded that, in principle, legal norms do not differ from the morality norms, in this regard. However, the scope issue is of greater significance for legal norms, due to the enforcement and the principle of legal certainty. The subsequent chapter deals with the aforementioned relation between law and morality. Most interesting part of this relation would be the genetic reciprocity as I see the moral norms as an antecedent of legal norms. Thus, from a historical point of view, legal norms served as a transcript of moral norms to make changes required by the sovereign and society easier. In the chapter describing morality as an interpretative tool for the interpretation of legal norms, I pointed out the possible use, or even abuse, of morality for various interpretations of law through examples from history. The main subject here was the issue of equity and justice and the related theory of Gustav Radbuch, which tries to resolve the conflict between justice and legal certainty. On a final note it is important to discuss the moral minimum in law and law as the minimum of morality on the other side. I presented different answers to the question on whether the law is a reflection of morality. However, with the help of the work "The Prince" written by Niccol? Machiavelli and of other philosophers and theorists, I came to the conclusion that as in any field where human behaviour is being analyzed, the significant role plays here the right behaviour, considerateness and, most importantly, the temperance of the individual. In the conclusion, I summarized the knowledge I collected throughout my thesis. Taking everything into account, law and morality are both normative systems that exist side by side, they affect, inspire and complement one another. Nevertheless, not all the fields of daily life, where the moral norms exist and operate, can be regulated with legal norms. None of these systems can be, though, neglected or emphasized, as both law and morality give certainty to the society in the everyday life as well as within its community (state). The harmony between them guarantees the reliable functioning of the state and the related satisfaction of the population.

Keywords

právo, morálka, etika, právní norma, morální norma, působnost norem práva a morálky, vztah práva a morálky

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 29. 3. 2019

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: JUDr. et Bc. Peter Brezina, Ph.D.

University of West Bohemia

Faculty of Law

Master programme / field:
Law and Legal Science / Law