Vliv rodiny na rozvoj tabakismu u dětí

Michaela LOJKOVÁ

Bakalářská práce

The influence of the family on childhood tabaccism

Anotace:

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kouření. Jedná se o velmi naléhavou problematiku, na kterou apelují i takové programy, jako je Zdraví 2020. Ročně zemře na celém světě na následky kouření více než 5 milionů přímých uživatelů tabáků a přes 600 000 nekuřáků, kteří jsou nepřímo vystaveni tabákovému kouři. Nejrizikovější období pro vytvoření závislosti na tabáku je adolescence. Dle Králíkové (2013) je nejčastější věk vzniku pravidelného kouření 14-15 let. Prevence kouření by tedy měla směřovat ještě před toto období (16). Na kouření má vliv několik faktorů, mezi které patří i rodina. Je prokázáno, že častěji kouří děti kuřáků než nekuřáků. Přesto je spousta kuřáků, kteří pochází z nekuřácké rodiny. Proto mě zajímalo, jak moc ovlivňuje rodina postoj dítěte ke kouření a jak působení rodiny vnímají samotní kuřáci. Já jsem nekuřačka a myslím si, že za tento postoj můžu nejvíce vděčit právě své rodině. Teoretická část této bakalářské práce je zaměřena na tabák, jeho užívání a následky s tím spojené. Tato část obsahuje historii tabáku, jeho složení, ale také způsoby konzumace. Značnou část tvoří zdravotní rizika, která s kouřením tabáku souvisí. Bakalářská práce měla dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký vliv na rozvoj tabakismu má rodina. Tedy porovnat rodinné prostředí a působení rodičů u informantů kuřáků a informantů nekuřáků. Druhým cílem bylo zjistit důvody užívání tabákových výrobků u mladistvých uživatelů. Pro zajímavost byly zjišťovány i důvody nekouření informantů nekuřáků. Pro výzkum bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Data byla získána pomocí řízených rozhovorů, které byly prováděny s kuřáky a nekuřáky ve věkové skupině 14-15 let. Získaná data byla rozdělena do kategorií a ke každé kategorii byly vytvořeny dvě myšlenkové mapy - jedna znázorňující odpovědi kuřáků a jedna odpovědi nekuřáků. Každá mapa byla následně náležitě popsána. Informanti byli jak z rodin kuřáků, tak z rodin nekuřáků, a proto byly k dispozici názory a postřehy z různých rodinných prostředí. Ve výzkumu bylo zjišťováno působení rodičů na informanty v oblasti kouření cigaret. Předpokladem bylo, že rodiče nekuřáků budou více preventivně působit na dítě a intenzivněji zdůrazňovat negativa kouření, než rodiče kuřáků. To však ve výzkumu potvrzeno nebylo. Naopak nekuřáci uváděli častěji, že si nepamatují, že by s nimi rodiče někdy diskutovali o kouření a jeho škodlivých účincích. Výrazných rozdílů však mezi odpověďmi kuřáků a nekuřáků nebylo. Výzkum byl dále zaměřen na rozdíly v rodinných prostředích. Byla zkoumána především expozice informantů kouřem, přístupnost cigaret a vztahy v rodinném prostředí. I zde však z odpovědí nevyplynuly výrazné rozdíly. Dá se říci, že tento výzkumný soubor má uvědomělé rodiče. Až na tři výjimky je kouření ve vnitřních prostorách domácnosti nepřípustné. Cigarety jsou vždy dostupnější v rodinách, kde se kouří. Dva informanti z řad nekuřáků však přístup k cigaretám neměli, ač jejich rodiče kouří. Zda to mělo vliv na jejich postoj ke kouření, však z výzkumu patrné není. Komunikační partneři uváděli jako nejčastější důvod toho, že začali kouřit, experimentování a vliv vrstevníků. Výsledky výzkumu ukazují, že na tento výzkumný soubor měla z pohledu informantů větší vliv skupina vrstevníků než rodina. Lepší zmapování problému by ale určitě ukázalo kvantitativní výzkumné šetření, které pracuje s větším výzkumným souborem. Tento výzkum poukazuje na to, že v období dospívání rodina ztrácí hlavní vliv na dítě a hlavním vlivným faktorem s

Anotace:

e pro toto období stává skupina vrstevníků.

Abstract:

This work is focused on the problematics of smoking. It is a very pressing problem that even programs such as Health 2020 appeal on. Over 5 million smokers and 600 thousands non-smokers die per year on consequences related to smoking. The riskiest period for creation of the tobacco addiction is adolescence. According to Dr. Králíková (2013) the most frequent age for regular smoking is between the age of 14 and 15. Thus the prevention should aim on children below this age category (16). There are several factors that affect smoking and that is for example family. It has been proven that there are more smokers that came from smoker family than non-smoker family. Despite this fact there are many smokers that came from non-smoker family. That is why I wondered how much does the family affect the attitude of children towards smoking and how does the smokers perceive this effect. I am a non-smoker and I think that I owe my family for affecting me this way. The theoretical part of this work is focused on tobacco, its usage and consequences related to it. This part contains the history of tobacco, its composition and the ways of consumption. A big part of this theoretical section is about the health risks related to smoking. This work had two goals. The first was to find out what kind of influence does the family have on the development of tabacism. This means to compare the family environments and the actions of parents on the smoker informants and non-smoker informants. The second goal was to find out the reasons of tobacco usage among the young population. I also found out the reasons why non-smoking informants don't smoke. I used a qualitative method for this research. The data was collected through the use of controlled interviews which were done with smokers and non-smokers in the age group between 14 and 15. The collected data were split into categories and to each category a mind map was created - one showing the responses of smokers and the other of non-smokers. Each map has been properly described. The informants were from different kinds of families and thus there were plenty of opinions to share from different types of family environments. The research was focused on the actions of parents of the informants on the issue of cigarette smoking. The assumption was that the young smokers had more preventive actions from parents than non-smokers. But this assumption hasn't been proved by the research. On the contrary the non-smokers reported more often that they can't remember the discussion between them and parents about smoking and the harm related to it. But there were no significant differences between the answers of smokers and non-smokers. The research was further focused on the differences within the family environments, such as exposure to cigarette smoke, the access to cigarettes and relations inside the family. But even here there weren't any significant differences. Except for 3 examples, the smoking inside the households was strictly forbidden and it can be said that the parents are aware of the harmness of smoking. The cigarettes are always more accessible in smoker families than in non-smoker families. Nevertheless there were 2 informants who didn't have access to cigarettes even if their parents were smokers. If that had an influence on their attitude towards smoking the research doesn't show. The communication partners said that the most common reason for developing smoking habits is experimenting and the influence of the kids within the same age group. The research shows that the group of informants thinks that the children of the same age had bigger influence on them rather than the family. But I think that quantitative method would show better results for this research because it works with bigger number of informants. This research shows that in the period of adolescence the family loses the influence on children and this influence is transferred to the group of children of the same age.

Klíčová slova

tabák, kouření, závislost, rodina, vliv rodiny

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 5. 2015

Zveřejnit od: 4. 5. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Lukáš Martinek

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Veřejné zdravotnictví / Ochrana veřejného zdraví