Počáteční fáze spontánní obnovy odumřelých smrkových hospodářských monokultur nižších poloh ponechaných dočasně bez zásahu

Bc. Jaroslav Ďucha

Master's thesis

Initial phase of spontaneous restoration of Norway spruce monocultures at lower altitudes following bark beetle outbreak

Anotácia:

Tato diplomová práce byla zpracována na lesním hospodářském celku Lesy Jíloviště. Cílem práce bylo shromáždit údaje o iniciální fázi spontánní obnovy v odumřelých smrkových monokulturách, v důsledku kůrovcové kalamity, ponechaných dočasně bez zásahu. Iniciální obnova byla mapována na šesti zkusných plochách (o velikosti 625 m2) uvnitř odumřelých porostů a šesti srovnávacích plochách na asanovaných holinách. V případě vyšších abundancí byly vytvořeny středové buňky 5×5 m (25 m2) pro lepší dohledání jednotlivých druhů. Na ploše byl určen druh a odhadnuta pokryvnost všech cévnatých rostlin v rámci vertikální struktury lesa. Jednotlivé dřeviny byly následně zařazovány do výškových tříd. U každé dřeviny se navíc posuzovalo poškození zvěří. Četnost obnovy byla statisticky porovnána (Kruskal-Wallisův H test). Výsledky ukázaly, že přirozená obnova je početnější na holinách oproti odumřelým lesům, kde nejvyšší zastoupení mají pionýrské dřeviny. Dále byla zjištěna vysoká mortalita umělé obnovy, a to 72 %. Jako limitující faktor pro obnovu se ukazuje tlak zvěře a na živných stanovištích buřeň. Interakce mezi disturbancemi má na některých stanovištích kladný vliv na druhovou diverzitu. Racionalizaci obnovy lesa v daných podmínkách lze především spatřovat v co největší míře využití potenciálu přirozené obnovy a použití umělé obnovy až následně, buď podsadbou, nebo celoplošně do míst, kde se přirozená obnova nedostaví.

Abstract:

This diploma thesis was processed at the forest management unit Lesy Jíloviště. The aim of the thesis was to collect data on the initial phase of spontaneous regeneration in dead spruce monocultures due to the bark beetle calamity, which were left temporarily untouched. The initial restoration was mapped on six test plots (625 m2) inside the dead stands and six comparison plots on the rehabilitated clearings. In the case of higher abundances, central cells 5 × 5 m (25 m2) were created for better tracing of individual species. The species were determined on the area and the cover of all vascular plants was estimated within the vertical structure of the forest. Individual woody plants were then classified into height classes. In addition, damage caused by Forrest animals was assessed for each tree species. The frequency of recovery was statistically compared using Kruskal-Wallis H test. The results showed that natural regeneration is more numerous on clearings compared to dead forests, where pioneer trees have the highest proportion. Furthermore, a high mortality of artificial regeneration was found, namely 72%. The pressure of forest animals and burrowers in feeding habitats is proving to be a limiting factor for recovery. The interaction between disturbances has a positive effect on species diversity in some habitats. The rationalization of forest regeneration in the given conditions can be seen primarily in the use of the potential of natural regeneration as much as possible and the use of artificial regeneration only subsequently, either by underplanting or in the whole area in places where natural regeneration does not occur.

Kľúčové slová

přírodní disturbance, přirozená obnova, smrk ztepilý, sukcese, umělá obnova

Keywords

natural disturbance, natural regeneration, Norway spruce, succession, artificial regeneration

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 4. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: RNDr. Jan Hofmeister, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Forestry and Wood Sciences

Master programme / odbor:
Forestry Engineering / Forest Engineering