Vliv výživy na kolísání reprodukční užitkovosti prasnic v užitkovém chovu

Gabriela Kovářová

Diplomová práce

Effect of nutrion on subsequent reproductive performance of sows on commercial farm

Anotace:

Cílem práce je vyhodnocení vlivu faktorů na kolísání reprodukční užitkovost prasnic a vliv kolísání na celoživotní užitkovost prasnic ve vybraném chovu prasat v zemědělském podniku Animo Žatec a. s. na reprodukční farmě v Lišanech. Byla hodnocena data od 50 prasnic užitkového stáda plemenic plemene DanBred, které byly rozděleny dle reprodukční užitkovosti, tedy podle počtu živě narozených selat na druhém vrhu, do třech skupin. Skupina 1 (sk.1) n = 11, nízká reprodukční užitkovost (do 13,8 živě narozených selat), skupina 2 (sk.2) n = 19, průměrná reprodukční užitkovost (do 17,8 živě narozených selat) a skupina 3 (sk.3) n = 20, s nejvyšší reprodukční užitkovostí (nad 17,8 živě narozených selat). Druhý vrh byl vybrán z důvodu větší spolehlivosti, jelikož až na druhém vrhu se pozná, zda je plemenice schopná se po předchozím vrhu rychle zotavit, zabřeznout a opět vyprodukovat vysoký počet životaschopných selat, tzv. syndrom druhého vrhu. Analyzovaná data jsou z období od března roku 2013 do listopadu roku 2014. Bylo zaznamenáno datum připuštění, pořadí vrhu, datum porodu, celkový počet selat, počet živě narozených selat, počet mrtvě narozených selat, datum odstavu a počet odstavených selat. Z těchto údajů byla následně vypočítána délka intervalu odstav-říje, rozdíly mezi počty živě narozených selat na jednotlivých vrzích a diference mezi reprodukční užitkovostí na jednotlivých vrzích a celkovou užitkovostí za 1. až 3. vrh. Tyto údaje byly statisticky vyhodnoceny programem SAS 9.4. Prasničky zapuštěné v pozdějším věku mají nejvyšší celkovou reprodukční užitkovost. Prasnice v sk.3 dosahují oproti sk.1 a sk.2 nejvyššího věku při prvním zapuštění (234,7 dnů) a zároveň nejvyšší průměrné reprodukční užitkovosti (17,78 živě narozených selat). Pořadí vrhu má statisticky významný vliv (P < 0,05) na počet živě narozených selat ve vrhu. Nejlepších výsledků je dosahováno ve 3. a 4. vrhu, poté se počet živě narozených selat snižuje, výjimkou jsou prasnice ve skupině sk.3, které rodí nejvíce selat na vrhu druhém (19,5 selat), jež je nejspíše zapříčiněno pozdější inseminací prasniček, tudíž větším tělesným a reprodukčním vývinem. Nejvíce prasnic dosahuje délky intervalu odstav-říje průměrně 5 dní, avšak prasnice ve skupině sk.3 po prvním a druhém vrhu dosahují větší průměrné délky tohoto intervalu (9,6 a 6,2 dnů). Stejně tak jsou na tom i prasnice v sk.2, které po prvním vrhu dosahují průměrné délky intervalu odstav-říje (8,26 dnů). To je přičítáno tomu, že prasnice jsou po těchto vrzích vyčerpány a potřebují delší dobu na zotavení. Vliv diference mezi jednotlivými vrhy a mezi aktuální a celkovou reprodukční užitkovostí byl statisticky průkazný (P < 0,05). U nadprůměrných vrhů je vyšší počet živě narozených selat, ale zvyšuje se i počet selat mrtvě narozených. To je pravděpodobně způsobeno nedostatkem energie matky všechna tato selata v děloze uživit.

Abstract:

The goal is to assess the impact of factors on the fluctuations in reproductive performance and the influence of the fluctuation of the lifetime performance of sows in the selected breeding pigs at the agricultural farm Animo Žatec a. s. on the reproductive farm in Lišany. Data were obtained from 50 sows of commercial herd of the breed DanBred, which were split by reproductive performance, according to the number of live born piglets on a second litter, into three groups. Group 1 (sk.1) n = 11, low reproductive performance (live births to 13,8 piglets), group 2 (sk.2) n = 19, the average reproductive performance (live births to 17,8 piglets) and group 3 (sk.3) n = 20, with the highest reproductive performance (live births above 17,8 piglets). The second litter was selected because of the greater reliability, since the second litter can tell whether breeding can recover quickly after previous litter, get pregnant and once again to produce high number of viable piglets, so called syndrome of the second litter. Data from March 2013 to November 2014 was analyzed. The complete data set included information of date of insemination, parity number, farrowing date, number of piglets born, number of piglets born alive, number of piglets born dead, weaning date and number of piglets weaned. Of theses data was calculated wean to estrus interval, differences between the number of live born piglets on each litter and the differences between reproduction performance on each litter and a total performance for litters 1 to 3. These data were statistically evaluated by SAS 9.4. Gilts insemination later in life have the highest overal reproductive performance. Sows in Group 3 reach compared to Group sk.1 and Group sk.2 the highest age at the first service (234,7 days) and the same time the highest average reproductive performance (17,78 piglets born alive). Parity number has a statistically significant effect (P < 0,05) on the number of live born piglets in a litter. The best results are achieved in 3. and 4. litter, then the number of live born piglets reduces, except are sows in Group 3, which gives birth to a litter of piglets on the second most (19,5 piglets), which is probably due to later gilts insemination, therefore, greater physical and reproductive development. Most of the sows returning to estrus on average 5 days after weaning, but sows in Group sk.3 after the first and second litter achieve greater average length of this interval (9,6 and 6,2 days). So are even sows in Group sk.2, which after the first litter reaching the average length of the interval wean-to-estrus (8,26 days). It is attributed to the fact that the sows are coming after these exhausted and need a longer time to recover. The influence of the difference between the individual litters, and between the current and the total reproductive performance was proved statistically (P < 0,05). For above-average litter is a higher number of live born piglets, but increases the number of dead born piglets. This is probably due to the lack of power of the mother of all these piglets feeds in the womb.

Klíčová slova

výživa, reprodukční užitkovost, Prase

Keywords

pig, reproduction performance, nutrition

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Jaroslav Čítek, Ph.D.
• Oponent: Naděžda Kernerová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce