Poporodní blues a poporodní deprese

Bc. Kateřina PIŠTÍNKOVÁ

Master's thesis

Postpartum blues and postpartum depression

Anotácia:

Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit výskyt poporodního blues a poporodní deprese u žen. Dílčími cíli bylo zjistit, zda vybrané faktory (způsob porodu, parita ženy, vzdělání, věk, rodinný stav) mohou ovlivnit výskyt poporodního blues. Metodika: Výzkumný soubor byl sestaven ze 194 žen 3. den po porodu ve vybraných nemocnicích. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2024 do ledna 2025 a ke sběru dat byly použity dva standardizované dotazníky, dotazník Maternity Blues Questionnaire, který slouží ke screeningu poporodního blues a dotazník Edinburgh Postnatal Depression Scale, který slouží jako nástroj pro screening poporodní deprese. Výsledky: Výsledky výzkumu potvrdily souvislost mezi výskytem poporodního blues a poporodní deprese. Nejvýznamnějším statisticky potvrzeným faktorem byl způsob porodu, přičemž vyšší výskyt poporodního blues i poporodní deprese byl zaznamenán u žen po císařském řezu (plánovaném i akutním) a operačním vaginálním porodu (VEX, kleště). Parita a úroveň vzdělání měly částečný vliv. Poporodní deprese se častěji vyskytovala u druhorodiček, zatímco poporodní blues u žen s nižším vzděláním (ZŠ, SŠ bez maturity). Věk ani rodinný stav se jako statisticky významné faktory neprokázaly. Závěr: Oba použité standardizované dotazníky se ukázaly jako spolehlivé nástroje pro měření syndromu poporodního blues a screening poporodní deprese. Zdravotníci, zejména porodní asistentky pracující na oddělení šestinedělí, by měli být s dotazníky obeznámeni. Mohou tak včas rozpoznat příznaky poporodního blues, které, jak se prokázalo, souvisí s výskytem poporodní deprese. Dále by měli věnovat zvláštní pozornost ženám po císařském řezu nebo operačním vaginálním porodu, protože tyto způsoby porodu se prokázaly jako významný faktor ovlivňující výskyt poporodního blues a poporodní deprese.

Abstract:

Aim: The aim of the research was to determine the prevalence of postpartum blues and postpartum depression among women. The partial objectives were to examine whether selected factors (mode of delivery, parity, education, age, and marital status) may influence the occurrence of postpartum blues. Methods: The study sample consisted of 194 women on the third day after delivery in selected hospitals. The research was conducted from November 2024 to January 2025. Data were collected using two standardized questionnaires, the Maternity Blues Questionnaire was used to screen for postpartum blues and the Edinburgh Postnatal Depression Scale, which serves as a screening tool for postpartum depression. Results: The research results confirmed a correlation between the occurrence of postpartum blues and postpartum depression. The most statistically significant factor was the mode of delivery, with a higher prevalence of both conditions observed in women who underwent a caesarean section (both planned and emergency) or operative vaginal delivery (vacuum extraction or forceps). Parity and education level showed a partial influence-postpartum depression was more frequent among multiparous women, while postpartum blues was more common among women with lower education. Age and marital status were not identified as statistically significant factors. Conclusion: Both standardized questionnaires used in the study proved to be reliable tools for measuring postpartum blues and screening for postpartum depression. Healthcare professionals, especially midwives working in postpartum wards, should be familiar with these instruments. This knowledge enables timely recognition of postpartum blues symptoms which, as has been shown, are associated with the occurrence of postpartum depression. Special attention should also be paid to women who have undergone a caesarean section or operative vaginal delivery, as these modes of birth have been identified as significant factors influencing the occurrence of both postpartum blues and postpartum depression.

Kľúčové slová

poporodní blues, poporodní deprese, šestinedělí, ženy, dotazník MBQ, dotazník EPDS

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 4. 2025

Zverejniť od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 5. 2025
• Vedúci: Mgr. Jana Chromá, Ph.D.

University of Ostrava

Faculty of Medicine

Master programme / odbor:
Community Midwifery / Community Midwifery