O civilní žalobě

Bc. Josef Václav MARTINEK

Rigorózní práce

Civil action

Anotace:

Při zpracovávání této práce jsem učinil následující poznatky a závěry. V žalobních návrzích je třeba především zohledňovat veškeré požadavky kladené procesním řádem zejména po stránce formální. Neméně důležité je ale také správné rozhodnutí při úvaze o druhu žaloby, jakož i o druhu a formulaci jejího petitu. Praktickou využitelnost zmíněných druhů petitů umožňuje premisa, že přestože žádný z nich není v OSŘ explicitně uveden, není v něm prohlášen za nepřípustný. Význam obsahu a formulace žalobního petitu spatřuji také v petitionerově předjímání enunciátu rozsudku. Pojednání o rozsudku je v této práci zmiňováno zejména proto, že je v něm obsažen výrok - enunciát. Tento enunciát navrhovatel předjímá ve finální součásti žalobního návrhu v podobě petitu jako vyjádření toho, čeho chce dosáhnout. Konečně je zde rozsudek zmiňován také proto, že uvedenou závazností enunciátu rozsudku a jeho nezaměnitelností je založena překážka res iuridica v rozsahu závaznosti konkrétního enunciátu rozsudku. V této práci jsem také připomněl, aby každý žalobce dohlédl k situacím, za kterých soud petitem vázán není, a tyto také ve svých žalobních konstrukcích zohledňoval. Pokud se týká samotného zpracování žaloby, pak považuji za důležitý také věcný soulad mezi vylíčením právně rozhodných skutečností a petitem samotným. Stran uvedení okruhu základních a právně významných skutečností pak osobně považuji otázku řádného vylíčení okruhu právně významných skutečností u všech pojednaných druhů žalob pro úspěch ve sporu za velmi důležitou. Správné a úplné vylíčení okruhu právně rozhodných skutečností totiž úzce souvisí s ujasněností požadavků žalobců. Jakého cíle chtějí vůbec ve sporném procesu dosáhnout, resp. o jakou soudní ochranu vlastně usilují, jaké nároky uplatňují. Ve složitějších kauzách se při hromadění nároků nabízí využití zmíněné objektivní kumulace, která umožňuje, aby žalobce učinil v jednom podání předmětem řízení více nároků. V důsledně uplatňované koncentraci řízení je třeba uvést všechny rozhodné skutečnosti již do žalobního návrhu a nenechávat si je z tzv. ?taktických? důvodů na později, a to s ohledem na vymezení okruhu skutečností, které zůstaly mezi účastníky sporné ? tzv. jádro sporu. Řízení o žalobě, resp. civilní proces jako takový stojí na určitých zásadách a je jimi současně také ovládán. Proto jsem je v práci rovněž uvedl. Z těchto zásad chci na tomto místě zdůraznit zásadu dispoziční, která se žaloby bytostně dotýká. Ta obsahuje právo účastníka řízení svými procesními úkony disponovat předmětem řízení, tj. právě žalobou. Obsahem této zásady je realizace nejen podání žaloby a její zpětvzetí, ale také změna návrhu, přerušení řízení, uzavření smíru apod. Jelikož jsem také učinil malý exkurz do snah Evropské komise o sblížení národních procesních úprav, připomenu jen krátký závěr, který je možno učinit takový, že v žádném případě nejde o nějakou snahu Evropské komise unifikovat příslušné národní úpravy. Existuje zde snaha pouze o procesní sblížení některých postupů. Např. v řešení zmíněných incidenčních žalob majících procesní původ v Insolvenčním zákoně. Na základě komparace vybraných pojednaných institutů s úpravou v ZPO ? SRN mohu konstatovat, že např. úprava jednotlivých druhů tzv. hlavních žalob je v ZPO jistě podrobnější. Již jen tím, že je rozčleněna do více paragrafových ustanovení. Nicméně jednotlivé hlavní druhy žalob jsou v podstatě totožné. Rovněž jejich aplikační možnosti nejsou zřejmě nikterak omezeny. Výklady jsou vždy doprovázeny bohatou judikaturou

Anotace:

. Pokud se týká judikátů našich soudů vyšších stupňů. Ty jsou v současnosti stále více nahlíženy a využívány jako pomocné prameny práva. Jejich význam ? zejména tzv. ustálené judikatury ? při sjednocování rozhodnutí soudů nižších stupňů narůstá. Chtěl bych zde také učinit závěr o tom, že některé judikáty nelze považovat za definitivní a že se v žádném případě nejedná o uzavřený proces jejich vývoje.

Abstract:

During elaboration of this thesis, I made the following findings and conclusions. In action proposal is necessary to consider all the requirements of procedural rules, especially the formal ones. Nor less important is the right decision about consideration of the type of action, as well as the type and formulation of its claim. The practical usefulness of mentioned kinds of claims enables the premise that although none of them is provided by the Code of Civil Procedure none of them is declared as inadmissible. I see the the importance of the content and formulation of a claim in action also sees in petitonier anticipation enunciate of the judgment. Debates about the judgment are mentioned in this thesis because it contains enunciation. The plaintiff anticipates this enunciation in final part of the action in form of a verdict as an expression of what he wants to achieve. Finally, the judgment is also mentioned here because the mentioned enunciation obligation of the judgment and its non-interchangeability provides the obstacle of ?res judicata? in range of a respective judgement enunciation. In this thesis, I also reminded that each plaintiff should consider to situations in which the court is not bound by the enunciation and these should also be considered in action´s constructions. Regarding to processing the action, I also considers as important substantive consistency between the depiction of the legally relevant facts and enunciation itself. Presentation of the basic and legally significant facts, then I personally consider the question of proper representation of the circuit of legally significant facts discussed to all kinds of actions for success in the dispute to be very important. Correct and complete representation of the circuit of legally relevant facts is closely related to clearness of the plaintiffs? demands. What aim they want to achieve in adversary proceeding, respectively, what kind of legal protection they actually seek, which demands they apply. In more complex cases while accumulating claims offers the use of mentioned objective cumulation which allows that the plaintiff is able to file more claims under one action that will become a subject of the dispute. With regard to applied proceeding concentration all relevant facts must be mentioned already in the action and should not left to so called "tactical" reasons for later occasions, namely due to the definition of the circle of facts which remained disputed ? so called the core of the dispute. Proceeding about the action, respectively the civil procedure itself are standing on certain principles and is also simultaneously controlled by them. That is why I would like to point out the disposition principle herein which essentially affects the action. This includes the right of a party to the action to dispose with the subject of the civil procedure, i.e. just the action. The content of this principle is not only the realisation of filing the action and its withdrawal but also the change of the action, adjourning of proceeding, settlement etc. As I also made a small excursion into the European Commission's efforts to reconcile the national procedural legislation, I recall a short conclusion that can be made such that in no way is it an effort that the European Commission wants to unify the relevant national legislation. There is only an effort to bring near certain procedures. For example: in solving of mentioned incidental actions having its procedural origins in the Insolvency Act. Based on a comparison of selected mentioned institutes with regulation in ZPO (Code of Civil Procedure) - Germany I can say that e.g.: a regulation of respective kinds of so called main actions is more detailed in Code of Civil Procedure. Just by the fact that it is divided into more paragraphs. However, respective main kinds of actions are basically identical. Also, its application possibilities are apparently not limited.

Klíčová slova

žaloba, žalobce, žalobní návrh, účastník řízení, právní zástupce, podmínky, právní nárok, právní zájem, žalobní základ, dokazování, soud, spravedlnost, soudce, rozsudek, judikatura, přiznané právo, exekuce

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 1. 2016

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta právnická

Rigorózní řízení / obor:
Právo a právní věda / Právo