Vliv vybraných faktorů na produkci mléka a reprodukci krav

Markéta Novotná

Diplomová práce

The effect of reproduction traits on milk production and quality

Anotace:

Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit ukazatele plodnosti a produkci mléka na vybrané farmě. Během letních měsíců jsem předpokládala nižší mléčnou užitkovost a horší zabřezávání, než po zbytek roku. Sledovaná stáj v Bílém Újezdě je součástí podniku ZEAS Podorlicko a.s. Ve stáji v Bílém Újezdě byly sledovány dojnice holštýnského plemene s přilitím krve plemene ayshir a red holštýn do 15 %. U mléčné užitkovosti bylo hodnoceno za období od 1. 10. 2013 do 31. 10. 2015 celkem 511 dojnic. Potřebná data byla získána z programu Milk Profi Data a následně byla statisticky vyhodnocena programem SAS verze 9.3. Sledování bylo zaměřeno na vliv pořadí laktace, vliv roku, vliv ročního období a vliv období laktace na denní nádoj, procentuální obsah složek a počet somatických buněk v mléce. Za sledované období byl průměrný počet laktací ve stádě 2,34 a průměrný den laktace 169,32. Zjištěn byl pozitivní vliv pořadí laktace na denní nádoj (r = 0,056) na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší denní nádoj byl zjištěn u sledovaných dojnic na čtvrté laktaci (30,72 kg). Denní nádoj se meziročně zvyšoval, nejvyšší byl v roce 2015 (32,09 kg). Vliv ročního období na denní nádoj byl znatelný. Statisticky průkazně (P < 0,001) měly dojnice nejvyšší denní nádoj na podzim (30,32 kg). Negativní vliv na denní nádoj mělo období laktace (r = -0,548) na hladině významnosti (P < 0,001). Do 60. dne laktace se denní nádoj zvyšoval a od 61. dne až do konce laktace denní nádoj klesal. Dny laktace měly na obsah tuku pozitivní vliv (r = 0,078) na hladině významnosti (P < 0,001). Vliv pořadí laktace na % tuku se nepodařilo statisticky prokázat. V roce 2013 byl obsah tuku vyšší (3,84 %) než v roce 2014 (3,64 %). Oproti roku 2014 se obsah tuku v roce 2015 zvýšil na 3,80 %. Nejnižší obsah tuku v mléce byl v létě (3,58 %). Na podzim obsah tuku stoupl na 3,79 % a v zimě byl obsah tuku nejvyšší ze všech ročních období (3,92 %). Na jaře obsah tuku klesl oproti zimě na 3,75 %. Byl prokázán pozitivní vliv období laktace na obsah tuku v % (r = 0,078) na hladině významnosti (P < 0,001). Vliv pořadí laktace na obsah bílkovin v % se nepodařilo statisticky prokázat. Nejvyšší obsah bílkovin byl zaznamenán v roce 2013 (3,58 %), poté klesl v roce 2014 na 3,52 % a v roce 2015 na 3,48 %. Nejvyšší obsah bílkovin byl v zimě (3,62 %). Na jaře obsah bílkovin klesl na 3,51 % a v létě byl nejnižší obsah bílkovin ze všech ročních období (3,38 %). Na podzim obsah bílkovin oproti létu stoupl na 3,60 %. Byl prokázán pozitivní vliv období laktace na obsah bílkovin v % (r = 0,451) na hladině významnosti (P < 0,001). Byl prokázán negativní vliv pořadí laktace na obsah laktózy v % (r = -0,375) na hladině významnosti (P < 0,001). Pozitivní vliv měl rok na obsah laktózy v % (r = 0,283) na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší obsah laktózy byl v zimě (4,74 %). Na jaře obsah laktózy stoupl na 4,79 %, v létě na 4,80 % a nejvyšší byl na podzim (4,84 %). Prokázán byl i negativní vliv období laktace na obsah laktózy (r = -0,221) na hladině významnosti (P < 0,001). Byl zaznamenán pozitivní vliv pořadí laktace na obsah somatických buněk v tis./ml (r = 0,197) na hladině významnosti (P < 0,001). Negativní vliv měl rok na počet somatických buněk v tis./ml (r = -0,060) na hladině průkaznosti (P < 0,001). Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi obsahem somatických buněk na podzim (807,92 tis./ml) a v zimě (968,58 tis./ml). Vliv období laktace na počet somatických buněk nebyl prokázán. U reprodukce bylo hodnoceno za období od 1. 10. 2012 do 31. 10. 2015 celkem 544 dojnic. Potřebná data byla získána z programu WebSkot a následně statisticky vyhodnocena programem SAS verze 9.3. Sledování bylo zaměřeno na vliv pořa

Anotace:

dí laktace, pořadí inseminace a měsíce inseminace na % zabřezávání, servis periodu a inseminační interval. Vliv pořadí laktace a pořadí inseminace na % zabřezávání se nepodařilo prokázat. Prokázáno bylo, že v srpnu bylo nižší zabřezávání (23,69 %) než v prosinci (46,50 %). Vliv pořadí inseminace na servis periodu se nepodařilo prokázat. Byl prokázán pozitivní vliv pořadí inseminace na servis periodu (r = 0,802) na hladině významnosti (P < 0,001). Vliv měsíce inseminace na servis periodu nebyl prokázán. Vliv pořadí laktace ani pořadí inseminace na inseminační interval nebyl prokázán. Bylo prokázáno, že v prosinci byl kratší inseminační interval (70,01 dnů) než v červenci (90,15 dnů) na hladině významnosti (P < 0,005). Hypotéza, která předpokládala, že v letních měsících je nižší mléčná užitkovost než v zimních měsících, byla vyvrácena. Hypotéza, která předpokládala nižší zabřezávání v letních měsících než v zimních, se potvrdila.

Abstract:

The aim of this diploma thesis is to evaluate fertility indicators and milk production on a selected farm. I have anticipated lower milk utility and less frequent pregnancy rate during summer time in comparison to other seasons. The selected stable in Bílý Újezd is a part of ZEAS Podorlicko a.s. corporation. In this stable the dairy cattle of Holstein breed was studied. The breed was mixed with ayshir and red holstein, not exceeding 15% of blood mixture. Milk utility of 511 milkers was evaluated from October 1, 2013 to October 31, 2015. The data was gained from Milk Profi Data program and then statistically evaluated in SAS version 9.3. The analysis focused on the influence of lactation sequence, year influence, season influence and the influence of lactation period on daily milk production, percentage ingredient volume and the amount of somatic cells in milk. The average count of lactations in a herd was 2.34 in the examined period and the average day of lactation was 169.32. A positive influence of lactation sequence on daily milk production was discovered (r = 0.056; P < 0.001). The highest daily milk production was detected within fourth lactation milkers (30.72 kg). Daily milk production was increasing year-on-year, the highest was in 2015 (32.09 kg). The influence of seasons on daily milk production was noticeable. Milkers had statistically the highest volumes of milk production in autumn (30.32 kg; P < 0.001). The lactation period had a negative influence on daily milk production (r = -0.548; P < 0.001). Till 60th day of lactation the daily volume of milk production was increasing, and then since 61st day till the end of lactation it was decreasing. The days of lactation had positive influence on fat content (r = 0.078; P < 0.001). The influence of lactation sequence on a fat percentage could not be statistically proven. In 2013 the fat content was higher (3.84%) then in 2014 (3.64%). Compared to 2014, the fat content increased on 3.80% in 2015. The lowest fat content in milk was during summer (3.58%). In autumn the fat content reached 3.79% and it was the highest in winter (3.92%). The fat content decreased in spring, falling to 3.75%. A positive influence of lactation period on fat content was proven (r = 0.078; P < 0.001). Any influence of lactation sequence on protein content was not statistically proven. The highest protein content was noted in 2013 (3.58%), then it decreased in 2014 on 3.52% and 3.48% in 2015. The highest protein content was reached in winter (3.62%). The protein content decresed in spring on 3.51% and the lowest level was in summer (3.38%). The protein content increased again in autumn reaching 3.60%. The influence of season was proven to be positive on lactation period and protein content (r = 0.451; P < 0.001). A negative influence of lactation sequence on a lactose content was proven (r = -0.375 ; P < 0,001). A positive infuence in lactose content (r = 0.283; P < 0.001) was discovered throught seasons. The lowest lactose content was measured in winter (4.74%), it rose in spring reaching to 4.79% and in summer to 4.80%. The highest lactose content was in autumn (4.84%). Also a negative influcence of lactation period on lactose content was proven (r = -0.221; P < 0.001). A positive influence of lactation sequence on the amount of somatic cells in ths/mL (r = 0.197; P < 0.001) was discovered. On the contrary the seasons had negative influence on the amount of somatic cells in ths/mL (r = -0.060; P < 0.001). A statistically noticeable difference was revealed between the amount of somatic cells measured in autumn (807.92 ths/mL) and in winter (968.58 ths/mL). The influence of lactation period on the amount of somatic cells was not proven. Altogether 544 milkers were assesed for reproduction capability in the period from October 1, 2012 to October 31, 2015. The data was obtained from WebSkot program and statistically evaluated by SAS program version 9.3. The analysis

Abstract:

focused on the influence of lactation sequence, insemination sequence and the month of insemination pregnancy rates, servis period and the interval of insemination. The influence of lactation and the insemination sequence on pregnancy rate could not be proven. The analysis showed that the pregnancy rate was lower in August (23.69%) than in December (46.50%). The influence of insemination on servis period could not be proven. A positive influence of insemination sequence on servis period was discovered (r = 0.802; P < 0.001). The influence of the month of the insemination on servis period was not proven as well. The influence of lactation sequence nor insemination sequence on insemination interval was not proven. It was discovered that the insemination interval was shorter in December (70.01 days) then in July (90.15 days; P < 0.005). Hypothesis, which presupposed lower milk utility in summer in comarison to winter was disproved. Hypothesis about lower pregnacy rates in summer months was proved.

Klíčová slova

holštýnský skot, mléčná produkce, plodnost, servis perioda

Keywords

fertility, milk production, Holstein cattle, servis perioda

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Renata Toušová, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce