Distribuce typu došlapu při běhu a výskyt zranění u hráčů fotbalu

Adam MRKVIČKA

Bakalářská práce

Running football patterns distribution and injury incidence in soccer players

Anotace:

Běžce lze klasifikovat a rozdělit do tří skupin podle části nohy, která se jako první dostane do kontaktu se zemí: Došlap přes patu (RFS), špičku (FFS) a střed nohy (MFS). Kolenní kloub a Achillova šlacha jsou nejčastěji zraněná místa, obě pokrývají asi jednu pětinu všech zranění souvisejících s běháním. V současnosti neexistuje mnoho studií, které by řešily vliv typu došlapu v populaci fotbalistů. Proto, cílem bakalářské práce bylo zhodnotit jaký bude výskyt (distribuce) typu došlapu u fotbalistů a jaký bude mít vliv typ došlapu na vnímaní subjektivních obtíží u nohy, hlezenního a kolenního kloubu (tj. srovnání subjektivních obtíží dle typu došlapu). Subjekty výzkumu, byli fotbalisté z Moravskoslezské divize. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 50 hráčů (průměrný věk = 24,4 let, 17 až 35 let, výška = 183,4 cm, hmotnost = 77,4 kg, BMI = 23,0). K analýze typu došlapu bylo použito mobilní zařízení iPhone 11 s funkcí zpomaleného záběru s následným rozdělením hráčů do skupin: došlap přes patu (RFS) nebo došlap na střed a špičku nohy (NRFS). Pro zjištění statistické významnosti četnosti typu došlapu byl použit chi-kvadrát test dobré shody. Další využitou metodou v této práci bylo dotazníkové šetření, které bylo respondentům zasláno elektronickou formou (2 standardizované dotazníky - KOOS a FAOS, které vyhodnocují stav kolenního, hlezenního kloubu). Pro srovnání statistické významnosti mezi skupinami podle typu došlapu (RFS a NRFS) byly použity neparametrické testy pro dva nezávislé vzorky (Mann Whitney U test). Dále pro každé párové srovnání byla posouzena praktická významnost (Cohen d - ES). Z celkového počtu hráčů bylo 41 RFS (82 %) a 9 NRFS (18 %) (p=0,001). Na základě výsledků z dotazníku KOOS, byly zjištěny statistické signifikantní rozdíly se středním a velkým efektem praktické významnosti. U podkategorie každodenní aktivity byla statistická významnost a střední efekt vlivu u praktické významnosti (RFS: 76,7?8,2, NRFS: 83,8 ?10,8; p=0,027; ES=0,74), v podkategorii kvalita života, byla vypočtena statistická významnost a velký efekt vlivu u praktické významnosti (RFS: 78,9?8,9, NRFS: 85,8?7,1; p=0,017; ES=0,86). Kolenní kloub je hůře subjektivně vnímán než hlezenní kloub, protože u dotazníku FAOS nebyly zjištěny žádné statisticky signifikantní rozdíly, praktická významnost dosahovala pouze malého vlivu v podkategoriích sport/rekreace (ES=0,32), bolest (ES=0,21). Na základě výsledků této práce můžeme uvažovat o doporučení, trenérům a samotným hráčům s došlapem přes patu, které by bralo v potaz kladení většího důrazu na regeneraci po zvýšené zátěži u těchto hráčů, případně se také zamyslet nad přeškolení typu došlapu na střed chodila u mládežnických kategoriích. Nicméně nejdříve by toto téma mělo být podrobeno prospektivnímu výzkumu.

Abstract:

Runners can be classified and divided into three groups based on the part of the foot that first makes contact with the ground: rarefoot strike (RFS), forefoot strike (FFS) and midfoot strike (MFS). The knee joint and Achille's tendon are the most commonly injured sites, both covering about one-fifth of all running-related injuries. Currently, there are not many studies that address the effect of the type of foot strike in the soccer player population. Therefore, the aim of this bachelor's thesis was to assess the prevalence (distribution) of the type of footstrike pattern at footballers and the effect of the type of the pattern on the perception of subjective difficulties at the foot, ankle and knee joints (i.e., comparison of subjective difficulties by type of the pattern). The subjects of the research were football players from the Moravian-Silesian division. A total of 50 players participated in the research investigation (mean age = 24.4 years, 17 to 35 years, height = 183.4 cm, weight = 77.4 kg, BMI = 23.0). An iPhone 11 mobile device with a slow-motion function was used to analyse the type of the footstrike pattern, dividing players into groups: rarefoot strike (RFS) or midfoot and forefoot strike (NRFS). A chi-square goodness of fit test was used to determine the statistical significance of the frequency of the type of footstrike. Another method used in this study was a questionnaire survey that was sent to the respondents electronically (2 standardized questionnaires, KOOS and FAOS, which assess the condition of the knee, ankle joint). Therefore, non-parametric tests for two independent samples (Mann Whitney U test) were used to compare statistical significance between the groups. Furthermore, for each pairwise comparison, practical significance (Cohen's d - ES) was assessed. Fourty-one players were RFS (82%) and 9 were NRFS (18%) (p=0.001). Based on the results from the KOOS questionnaire, statistically significant differences were found with a large effect of practical significance. For the subcategory of daily activities, statistical significance and large effect size at practical significance were calculated (RFS: 76.7?8.2, NRFS: 83.8?10.8; p=0.027; ES=0.74), and for the subcategory of quality of life, statistical significance and large effect size at practical significance were calculated (RFS: 78.9?8.9, NRFS: 85.8?7.1; p=0.017; ES=0.86). The knee joint pain is less subjectively perceived than the ankle joint, as no statistically significant differences were found for the FAOS questionnaire, with practical significance reaching only a small effect size in the subcategories of sport/recreation (ES=0.32), pain (ES=0.21). Based on the results, we can consider a recommendation to coaches and players with heel strike that would take into account placing more emphasis on recovery after increased workload in these players, or also consider retraining the type of midfoot stride in youth categories. However, first this topic should be subjected to prospective research.

Klíčová slova

Typ došlapu, zranění, běh, kolenní kloub, KOOS, noha, hlezenní kloub, FAOS

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 4. 2022

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Jan Plešek

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Pedagogická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Tělesná výchova se zaměřením na vzdělávání / Tělesná výchova - Informační a komunikační technologie (se zaměřením na vzdělávání, pro ZŠ)