Dopad státního dluhu na životní úroveň obyvatel ve státech Visegradské čtyřky

Darja Fromlová

Diplomová práce

The impact of government debt on the living standards of the population in the Visegrad Group countries

Anotace:

Diplomová práce se věnuje problematice státního zadlužení a životní úrovně a zkoumání vzájemného vztahu těchto dvou témat. Cílem práce je zjistit, jaká je závislost životní úrovně na výši státního zadlužení ve státech Visegradské čtyřky. Pro zodpovězení cíle práce je nejprve pomocí regresní analýzy zkoumán dopad vývoje ukazatele podílu vládního dluhu na HDP na vývoj ukazatele HDI v jednotlivých státech. Pro komplexní zhodnocení dané problematiky je dále pomocí metody popisné statistky provedena komparace jednotlivých států Visegradské čtyřky z hlediska výše a struktury státního zadlužení. Následně je také Visegradská čtyřka v rámci stejných hledisek komparována se skupinou států v eurozóně, které prochází dluhovou krizí. Práce potvrzuje určitou závislost životní úrovně na výši vládního dluhu v případě Maďarska a Polska. U České republiky a Slovenska se tento vztah nepodařilo potvrdit. Jednotlivé státy se odlišují i strukturou státního zadlužení. Přesto že primárním subsektorem, u kterého dochází k zadlužení, je shodně centrální vláda, pokud sledujeme např. strukturu státního zadlužení dle sektoru věřitelů, Maďarsko se od ostatních států odlišuje tím, že mezi významné věřitele patří i maďarské nefinanční soukromé podniky a domácnosti. V evropském srovnání se státům Visegradské čtyřky podařilo oproti státům eurozóny, které prochází dluhovou krizí, i po hospodářské krizi udržet zadlužení na akceptovatelné úrovni. Práce navazuje na dosavadní poznání v rámci problematiky státního zadlužení a zaměřuje se na jeho dopad na životní úroveň ve státech Visegradské skupiny.

Abstract:

The Master thesis is focused on the issue of state indebtedness and the standard of living and the investigation of the mutual relationship between these two issues. The aim of the work is to find out how the standard of living depends on the amount of the state debt in the Visegrad Group countries. In order to answer the objectives of the work, the impact of the development of the indicator of the share of government debt to GDP on the development of the HDI indicator in individual states is first examined using regression analysis. For a comprehensive evaluation of the issue, a comparison of the individual countries of the Visegrad Group in terms of the amount and structure of state debt is also carried out using the methods of descriptive statistics. Finally, the Visegrad Group is also compared with all the countries in the eurozone that are going through a debt crisis within the same aspects. The work confirms a certain dependence of the standard of living on the amount of government debt in the case of Hungary and Poland. This relationship could not be confirmed in the Czech Republic and Slovakia. Individual states also differ in the structure of state debt. Despite the fact that the primary sub-sector for indebtedness on any given day is the central government, if we follow e.g. the structure of the national debt by the creditor sector, Hungary differs from other countries in that Hungarian non-financial private enterprises and households are also among the significant creditors. In a European comparison, the countries of the Visegrad Group managed to keep their indebtedness at an acceptable level, even after the economic crisis, compared to the countries of the eurozone, which are going through a debt crisis. The work builds on existing knowledge on the issue of state indebtedness and focuses on its impact on the standard of living in the countries of the Visegrad Group.

Klíčová slova

Státní dluh, životní úroveň, Visegradská čtyřka, struktura státního dluhu, HDP per capita, HDI, dluhová krize, eurozóna, vývoj, vzájemná odlišnot

Keywords

Government debt, living standards, Visegrad Four, structure of government debt, GDP per capita, HDI, debt crisis, Eurozone, development, mutual difference

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 5. 2023
• Vedoucí: doc. PhDr. Ing. Lucie Severová, Ph.D.
• Oponent: Jitka Matoušová, Ing., externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Provozně ekonomická fakulta

Magisterský studijní program:
Veřejná správa a regionální rozvoj - c.v. Litoměřice