Vliv abiotických stresorů na životní prostředí a vegetaci v městských sídlech.

Markéta Novotná

Bakalářská práce

The influence of abiotic stressors on the environment and vegetation in cities.

Anotace:

SouhrnProblematika stresu a jeho účinků na živé organismy je předmětem vědeckéhovýzkumu od počátku 20. století. Stres je fyziologický stav organismu, který je reakcí navýraznou zátěž, kdy se uplatňují obranné mechanismy umožňující přežití. Rostliny nejsouschopné aktivního pohybu. Proto jsou během svého života vystavovány neustálémupůsobení stresových faktorů, které je mohou různým způsobem poškozovat. Stresory seobecně dělí na biotické a abiotické. Jejich charakter a intenzita se mění v závislosti navnějších podmínkách prostředí. Odpovědí organismu na nepříznivý stav je stresová reakce.Stresové faktory se obvykle vyskytují v různých kombinacích, ve kterých se jejich účinkyvzájemně ovlivňují.Mezi abiotické faktory, které mají větší význam pro růst a vývoj vegetace v městskémprostředí, patří zejména sluneční záření, teplota, vodní deficit a minerální výživa. Počátkyurbánní zeleně souvisí v našich podmínkách se zakládáním měst v období středověku.K původnímu, čistě produkčnímu účelu, se během historického vývoje postupně přidávalydalší funkce zeleně, estetická, společenská, relaxační, hygienická a ekologická.Kontaminace složek životního prostředí nastává do jisté míry přirozenou cestouv průběhu přírodních procesů. Člověk však svou činností v oblasti industrializace, urbanizace,dopravy a zemědělství produkuje nadměrné množství znečišťujících látek, které příroda neníschopna sama regulovat a dochází k akutnímu či chronickému poškozování ekosystémů.Stupeň znečištění městského prostředí souvisí s mírou urbanizace, populačním růstem,hustotou zástavby a intenzitou dopravní infrastruktury. Zvolením vhodného sortimentu aadaptací lze zmírnit negativní dopady stresorů na životaschopnost rostlin v městskýchvýsadbách.

Abstract:

SummaryThe issue of stress and its effects on living organisms is the subject matter ofscientific research since early 20th century. Stress is a physiological condition of theorganism, which is a response to a significant burden, when defence mechanisms grantingsurvival are asserted. Plants are not capable of the active movement. That is why they areduring their life exposed to constant functioning of stress factors, which can damage them indifferent ways. Stressors in general are divided into biotic and abiotic. Their character andintensity alert depending on outside conditions of the environment. Response of theorganism to unfavourable condition is a stress reaction. Stress factors usually appear indifferent combinations, in which their effects interact.Abiotic factors, which are more important for growth and development of vegetationin city environment, include in particular: sunshine, temperature, water deficit and mineralnutrition. Origins of urban greenery in our conditions relate to founding of cities in medievalera. During the historical development, other functions of greenery were stepwise appendedto the original, purely productive purpose: aesthetical, social, relaxing, hygienic, andecologic.Contamination of environmental components occurs to some extend by natural wayduring natural processes. However, a man by his action in region of industrialization,urbanization, transport, and agriculture produces excessive number of polluting substances,which the nature is unable to regulate on its own and acute or chronic damage to theecosystems appears. Degree of pollution of the urban environment relates to the measure ofurbanization, population growth, building density and transport infrastructure intensity. Bychoosing a suitable assortment and adaptations it is possible to moderate negative impactsof stressors on viability of plants in urban plantings.

Klíčová slova

abiotický stres, růstové podmínky, městská zeleň, antropogenní znečištění, lidská sídla

Keywords

plant growth conditions, urban vegetation, anthropogenic pollution, human settlements, abiotic stress

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 12. 7. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Helena Hniličková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zahradnictví / Zahradnictví