Příčiny ohrožení populace medvěda ledního Ursus maritimus Phipps, 1774 ve volné přírodě a možnosti jeho ochrany in situ a ex situ

Bc. Zuzana Lhotáková

Master's thesis

The causes of threats to the population of polar bear Ursus maritimus Phipps, 1774 in the wild and the possibilities of in situ and ex situ conservation

Abstract:

Tato diplomová práce pojednává o hlavních příčinách ohrožení medvědů ledních Ursus maritimus ve volné přírodě a zabývá se možnými způsoby ochrany tohoto druhu in situ a ex situ. Pro komplexní pochopení aktuální situace jsou nejdříve stručně shrnuty poznatky o fylogenezi, taxonomii a způsobu života tohoto druhu, z něhož vycházejí hlavní skutečnosti, které je třeba brát v úvahu při obou typech ochranářských aktivit.V současné době žije ve volné přírodě 20 000 až 25 000 jedinců v 19 subpopulacích. Hlavní příčinu ohrožující jejich existenci představují změny klimatu. V posledních desetiletích narůstá v důsledku lidského působení množství CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře, které následně oteplují světové klima. Nejzásadnější dopady jsou zřejmé právě v oblasti Arktidy. Od počátku 21. století se několikanásobně zvýšil úbytek ledovců, zejména pak mořského ledu. Ten je pro životní cyklus medvědů ledních nenahraditelný. Dalšími ohrožujícími faktory arktické fauny je kontaminace prostředí chemickými látkami, zvyšující se průmyslová činnost v těchto oblastech, nelegální lov a další konflikty s člověkem. Zachování čistokrevné populace medvěda ledního je rovněž negativně ovlivňováno rostoucí populací hybridů.Pro dlouhodobou záchranu medvědů ledních je klíčové tyto negativní faktory co nejvíce omezit. Existuje proto mnoho organizací zabývajících se ochranou in situ. Mezi hlavní patří např. Arktická rada, WWF Arctic Programme, nebo specializovaná skupina odborníků IUCN Polar Bear Specialist Group. Podporu těmto organizacím představují záchranné programy ex situ. Zejména chov druhu v zoologických zahradách, osvěta návštěvníků a pořádání světových kampaní zaměřených na celou oblast, či na konkrétní druhy.Výzkumná část práce je zaměřena na ochranu druhu ex situ, zde konkrétně na analýzu dat z Mezinárodní plemenné knihy pro medvědy lední. Zhodnocena byla jak historie chovu v lidské péči, tak současná žijící populace z hlediska její životaschopnosti a reprodukčních parametrů. Od počátku chovu tohoto druhu v roce 1829 je v plemenné knize zapsáno celkem 3347 jedinců. Nejdříve bylo chováno jen malé množství jedinců, které v období po 2. světové válce začalo strmě stoupat především z důvodu častějších dovozů zvířat z volné přírody. Od 90. let 20. století však počty tohoto druhu v lidské péči stále klesají. Je to v důsledku velmi omezeného dovozu nových volně žijících jedinců a stále nízké úspěšnosti odchovů mláďat, kde je i přes dílčí úspěchy mortalita velmi vysoká. Celkem se v lidské péči narodilo 2685 jedinců, ale více než jednoho roku se dožilo pouze 1243 z nich (46 %). V posledním desetiletí byla úmrtnost mláďat 27 až 69 %. Pozitivním faktorem do budoucna je příznivá věková struktura chovaných jedinců. K 31. 12. 2015 bylo chováno 297 jedinců (137 samců, 152 samic a 8 jedinců neurčeného pohlaví). Dvě třetiny této populace jsou nyní v reprodukčním věku a 17 % jsou juvenilní jedinci. Testovaná hypotéza „Populace medvěda ledního v lidské péči má i přes dostatečnou chovnou základnu sestupnou tendenci, zejména v důsledku velmi malého počtu úspěšně odchovávaných mláďat“ byla potvrzena.Hlavním cílem světových záchranných chovů v zoologických zařízeních by do budoucna mělo být udržení co nejširší chovné základny, stálé zkvalitňování expozic a poskytnutí maximálního klidu samicím ve speciálních porodních boxech. Tyto faktory jsou stěžejní pro úspěšný odchov mláďat a celkovou ochranu druhu v lidské péči.

Abstract:

This master thesis describes and analyses the major threats to polar bears Ursus maritimus in the wild and also focuses on possible ways how to protect this species in situ and ex situ. In order to understand the issue, firstly this thesis introduces the summary of data on phylogeny, taxonomy, ecology and behaviour of this species. These data provides the main conclusions, that need to be considered in both types of conservation activities.Currently, there are 20,000 to 25,000 individuals left in the wild in 19 subpopulations. The major threat to polar bears is climate change. As a result of human exposure in recent decades, the amount of CO2 and other greenhouse gases in the atmosphere has increased, which subsequently warms the global climate. The most fundamental impacts are obvious in the Arctic region. Since the beginning of the 21st century, the melting of glaciers and especially sea ice has increased several times. The sea ice is irreplaceable for the life cycle of polar bears. The other factors that threaten Arctic fauna are the chemical contamination of the environment, increasing industrial activity in these areas, illegal hunting and other conflicts with people. The pure-bred population of polar bear is negatively influeced by growing population of grizzly-polar bear hybrids.For long-term conservation of polar bears is the most important to reduce these negative factors as much as possible. Consequently, there are many organizations focused on in situ conservation. The Arctic Council, the WWF Arctic Programme, or the IUCN Polar Bear Specialist Group are the main of them. These organizations are supported by ex situ conservation programmes. In particular, breeding species in zoological gardens, educating visitors and organizing global campaigns aimed at the whole area or to specific species.The research section of the thesis is focused on ex situ conservation, specifically the analysis of data from the International Studbook for Polar Bears. Both, the history of breeding in captivity and the current living population in terms of its viability and reproductive parameters were evaluated. Since the breeding of this species started in 1829, a total of 3347 individuals have been included in the studbook. At first, only a small numbers of individuals were bred, but in the period after the Second World War, the breeding began to rise sharply, mainly due to more frequent imports of animals from the wild. However, the numbers of this species in captivity have been declining since the 1990s. Particularly as a result of very limited imports of new wild animals and still low success of offsprings breeding in captivity. Despite partial success the mortality rates are very high. In total, 2685 cubs were born in captivity, but only 1243 of them (46 %) survived for more than a year. In the last decade, the mortality rate was between 27 and 69 %. A positive factor for the future is the favourable age structure of reared individuals. By the day 31st December 2015, there were 297 individuals (137 males, 152 females and 8 unidentified cubs) bred. Two thirds of this population are now in reproductive age and 17 % are juvenile. The tested hypothesis "The population of polar bear in captivity has a descending trend despite an adequate breeding base, especially due to a very small number of successfully breeding cubs" was confirmed.The main focus of world conservation breeding programmes in zoos should be to maintain the widest breeding base, to maintain the quality of the exposures and to provide a maximum comfort to females in special birthplaces. These factors are essential for successful breeding of youngs and for the overall protection of the species in captivity.

Keywords

medvěd lední, Ursus maritimus, změny klimatu, in situ, ex situ

Keywords

polar bear, Ursus maritimus, climate change, in situ, ex situ

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 13. 4. 2018

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Renata Masopustová, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Animal Science / Special Animal Raising