Nerovnosti v příjmech, bohatství a spokojenosti obyvatel v České republice a zemích V4 v období 2013 - 2023

Klára Klimšová

Diplomová práce

Inequalities in income, wealth and life satisfaction of the population in the Czech Republic and the V4 countries in 2013–2023

Anotace:

Diplomová práce se zabývá analýzou vývoje příjmových a majetkových nerovností v zemích Visegrádské skupiny (Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v období 2013–2023 a posuzuje vztah mezi objektivními ukazateli nerovností a jejich subjektivním vnímáním obyvateli. Přidanou hodnotou práce je záměrné využití komplexní sady sedmi ukazatelů (Giniho koeficientu, Theilova indexu, Palma ratio, S80/S20, mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu, míry ohrožení chudobou a Wealth to income ratio), které umožňují zachytit distribuci ekonomických zdrojů ve více rovinách současně a překonávají tak omezení analýz opírajících se výhradně o jeden syntetický indikátor. Subjektivní dimenze je zachycena prostřednictvím indexu Life Ladder z Gallup World Poll a hodnocena pomocí korelační analýzy sestavené pro každou zemi samostatně. Výsledky analýzy přinášejí několik zjištění. Práce identifikuje fenomén „skryté nerovnosti" v České republice. Zatímco standardní příjmové ukazatele dlouhodobě řadí zemi mezi nejrovnostářštější ekonomiky Evropy, zahrnutí majetkové dimenze tento obraz výrazně modifikuje a naznačuje, že centrum ekonomické nerovnosti se v českých podmínkách postupně přesouvá z příjmové roviny do oblasti akumulace bohatství a vlastnictví aktiv. Tento trend je konzistentní s Pikettyho tezí o systematické převaze výnosů kapitálu nad tempem ekonomického růstu. Korelační analýza vztahu mezi ukazatelem Life Ladder a vybranými ekonomickými indikátory zároveň odhalila, že subjektivní spokojenost obyvatel České republiky je nižší, než by odpovídalo její objektivní ekonomické situaci. Tento nesoulad je vysvětlován kombinací faktorů specifických pro postsocialistický kontext, a to nižší důvěrou v instituce, tendencí k sociálnímu srovnávání se západní Evropou a přetrvávajícím společenským skepticismem. Práce rovněž empiricky dokládá divergenci vývoje nerovností v rámci V4 navzdory jejich společnému postsocialistickému výchozímu bodu. Zatímco Polsko zaznamenalo nejvýraznější relativní zlepšení ve všech sledovaných ukazatelích, zejména díky aktivní redistribuční politice a dynamickému růstu příjmů nízkopříjmových skupin, vývoj v Maďarsku byl méně příznivý, což souviselo s regresivnějším daňovým nastavením a nižší efektivitou redistribuce. Slovensko si při nízké celostátní příjmové nerovnosti zároveň udržovalo výrazné územní disparity a vyšší citlivost na ekonomické šoky. Česká republika pak kombinovala nízkou příjmovou nerovnost s postupně rostoucí nerovností majetkovou. Práce tak doplňuje dosavadní poznání zejména tím, že propojuje příjmovou a majetkovou dimenzi nerovností s jejich subjektivním vnímáním v rámci jediné komparativní analýzy, a to na datově konzistentní jedenáctileté časové řadě zahrnující jak fázi stabilního ekonomického růstu, tak dopady pandemie COVID-19 a energetické krize. Výsledky zároveň poskytují konkrétní základ pro formulaci hospodářskopolitických doporučení přizpůsobených institucionálním specifikům každé ze sledovaných zemí.

Abstract:

This thesis analyses the development of income and wealth inequalities in the Visegrad Group countries (Czech Republic, Slovakia, Poland, Hungary) over the period 2013–2023 and examines the relationship between objective inequality indicators and their subjective perception by the population. The added value of the thesis lies in the deliberate use of a comprehensive set of seven indicators (Gini coefficient, Theil index, Palma ratio, S80/S20, median equivalised disposable income, at-risk-of-poverty rate and wealth-to-income ratio), which allow the distribution of economic resources to be captured across multiple dimensions simultaneously, thereby overcoming the limitations of analyses relying solely on a single synthetic indicator. The subjective dimension is captured through the Life Ladder index from the Gallup World Poll and assessed by means of correlation analysis constructed separately for each country. The results of the analysis yield several findings. The thesis identifies the phenomenon of "hidden inequality" in the Czech Republic. While standard income indicators have long ranked the country among the most egalitarian economies in Europe, the inclusion of the wealth dimension significantly modifies this picture and suggests that the centre of economic inequality in the Czech context is gradually shifting from the income sphere towards the accumulation of wealth and asset ownership. This trend is consistent with Piketty's thesis on the systematic dominance of capital returns over the rate of economic growth. The correlation analysis of the relationship between the Life Ladder index and selected economic indicators further revealed that the subjective life satisfaction of Czech residents is lower than would correspond to the country's objective economic situation. This discrepancy is explained by a combination of factors specific to the post-socialist context, namely lower institutional trust, a tendency towards social comparison with Western Europe, and persisting societal scepticism. The thesis also empirically demonstrates the divergence in inequality trajectories within the V4, despite their common post-socialist starting point. While Poland recorded the most pronounced relative improvement across all monitored indicators, driven particularly by active redistributive policy and dynamic income growth among lower-income groups, developments in Hungary were less favourable, linked to a more regressive tax structure and lower redistributive efficiency. Slovakia, despite maintaining low national-level income inequality, simultaneously exhibited pronounced territorial disparities and higher sensitivity to economic shocks. The Czech Republic, in turn, combined low-income inequality with gradually rising wealth inequality. The thesis thus contributes to the existing body of knowledge primarily by linking the income and wealth dimensions of inequality with their subjective perception within a single comparative analysis, based on a data-consistent eleven-year time series covering both a phase of stable economic growth and the impacts of the COVID-19 pandemic and the energy crisis. The results also provide a concrete basis for formulating economic policy recommendations tailored to the institutional specificities of each of the countries examined.

Klíčová slova

příjmové nerovnosti, majetkové nerovnosti, subjektivní spokojenost, životní úroveň, Česká republika, Visegrádská skupina

Keywords

living standards, wealth inequality, subjective well-being, income inequality, Visegrad Group, Czech Republic

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 5. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2026
• Vedoucí: Olga Nebeská

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program:
Hospodářská politika