Každodenní život císařských vyslanců v Polsku v druhé polovině 17. století

Bc. Monika HRUŠKOVÁ

Diplomová práce

Everyday life of the imperial envoyes in Poland in the second half of the 17th century

Anotace:

Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu každodennosti císařských diplomatů působících v Polsku ve druhé polovině 17. století. Základním pramenem pro výzkum tohoto tématu byla dochovaná osobní korespondence šesti diplomatů ze sledovaného období. Stranou pozornosti autorka pojednání neponechala ani dobové tisky, letáky a preskriptivní příručky pro diplomaty. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit, jak císařští vyslanci vnímali parlamentní tradici a praxi Polsko-litevského státu a jakým způsobem se sami zapojovali do dění na sejmu, popřípadě na královském dvoře. Nezastupitelné místo ve výkladu také tvoří analýza diplomatovy audience na sejmu, frakcionalismu sejmu či vyslancova interakce s panovníkem při oficiálních i neoficiálních příležitostech. Nedílnou součástí práce je rovněž interpretace symbolického významu festivit, jichž se císařští diplomaté u polského královského dvora účastnili. Mezi ně patřily například svatby, pohřby, volby a korunovace králů. Další část práce tvoří soukromá složka diplomatovy mise. V jejím rámci je nejvýznamnější instituce ?patronátu a dobrého přátelství?, díky níž se otevíraly mnohé zavřené dveře a diplomaté mohli mít jistotu finanční podpory z domovské země. Neformální aktivity vyslance zahrnují také cestování v rámci legace a různá nebezpečí, která mu během ní hrozila. Autorka se též zabývá zdravotním stavem diplomatů a tím, jakým způsobem tělesné neduhy ovlivňovaly jejich každodenní činnost v průběhu diplomatické mise. V neposlední řadě je zmíněno i vnímání Poláků, Rusů a Tatarů očima císařských vyslanců.

Abstract:

The presented diploma thesis deals with the theme of everydayness of imperial diplomats working in Poland in the second half of the 17th century. The basic source for the research is the preserved personal correspondence of six diplomats from the period concerned. The author of the thesis also takes note of prints, leaflets and prescriptive manuals for diplomats of the era. One of the main objectives of the work is to clarify how the imperial envoys perceived the parliamentary tradition and practice of Polish-Lithuanian state and also how they were personally involved in the affairs of the Seim and royal court. An essential part of the work is the analysis of a diplomat´s audience with the Seim, fractionalism of the Seim and the envoy´s interaction with the sovereign during both official and unofficial events. Other important part of the thesis is an interpretation of the symbolic meaning of festivities which the imperials diplomats at the Polish court took part in e.g. weddings, funerals, elections and coronations. The work also focuses on the private component of the diplomat´s mission and its most important institution of "patronage and good friendship", owing to which many locked doors could have been entered and which enabled diplomats having the security of the financial support of their mother country. Informal activities of diplomats comprised also travelling within legation and different related dangers. The author also deals with the health condition of diplomats and the ways their health problems influenced their daily routines during a diplomatic mission. Last but not least part of the work treats the Habsburg diplomat´s perception of Polish, Russian and Tatar people and the communication network of imperial envoys.

Klíčová slova

Polsko, 17. století, sejm, každodennost, diplomacie, vyslanci

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 7. 2012

Zveřejnit od: 27. 7. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Rostislav Smíšek, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Historické vědy / Historie