Neoimperialismus a postimperialismus v současném ruském (geo)politickém myšlení.

Konstantin PONOMAREV

Bachelor's thesis

Neoimperialism and posttimperialism in contemporary Russian (geo)political thinking.

Anotácia:

Rozpad Svazu sovětských socialistických republik v roce 1991 znamenal krach bipolárního mezinárodního systému. Rusko vstoupilo na mezinárodní scénu jako nový nezávislý stát. Pokud jde o zahraniční politiku, úkolem ruského vedení bylo určit místo a roli Ruska v novém postbipolárním systému mezinárodních vztahů. Diskuse o ruské identitě a její roli ve světě se soustředila především na vztah a interakci Ruska se Západem i Ruska s blízkým zahraničním, tedy s oblastí bývalého SSSR. Dnes v Rusku existují nejrůznější názory na mezinárodní vztahy a ruskou geopolitiku, mezi nimiž nalézáme tři hlavní školy: představa Ruska jako součásti Západu (atlantismus), jako součásti Východu (eurasianismus), a jako samostatného ostrova (izolacionismus). Právě výše popsané geopolitické obrazy Ruska přispěly k podnícení diskuze v moderním politickém prostředí mezi postimperialisty a neoimperialisty. Postimpérium je stát, který se postupně vzdává svých imperiálních ambicí, i když ještě dlouho udržuje v paměti vzpomínky na minulost a čas od času se obrací k imperiální rétorice. V neoimperiálním konceptu je naopak hlavním cílem obnovit samotný impérium. Moderní politiku reprezentují myšlenky izolacionisty Vladislava Surkova a neoeurasianisty Alexandra Dugina. Surkov jako autor suverénní demokracie se zaměřuje na zpřísnění politického systému dovnitř a zachování režimu. Neoeurasijský projekt Dugina naopak navrhuje soustředit všechny síly na výstavbu nového eurasijského impéria a to pomocí expanzí a spojenectví se státy navrženými autorem. Suverénní nebo též takzvaná řízená demokracie odpovídá izolacionismu a postimperialismu, Putin se tudíž zaměřuje na posílení režimu uvnitř státu, nikoli na budování impéria a dobývání nových zemí. Vzhledem k kleptokratické povaze Putinova režimu je právě Surkovova suverénní demokracie skutečnou politikou Kremlu. Protože Putinovi tento stav dovoluje udržet sílu a peníze ve vlastních rukou.

Abstract:

The collapse of the Soviet Socialist Republic in 1991 meant the collapse of the bipolar international system. Russia has appeared on the world stage as a new independent state. As for the foreign policy, the task of Russian leadership was to determine the place and role of Russia in the new post-bipolar system of international relations. The discussion about Russian identity and its role in the world was focused mainly on the relationship and interaction of Russia with the West and Russia with the foreign neighbors, it means, with the former USSR. Today there are various views on Russia's international relations and Russian geopolitics, among which we find three major schools: Russia as a part of the West (Atlanticism), as a part of the East (Eurasianism) and as a separate island (isolationism). The geopolitical images of Russia described above contributed to an encouraging discussion in the modern political environment between the post-imperialists and the neo-imperialists. Postimperialism is a state that is gradually giving up its imperial ambitions, even though it keeps memories of the past for a long time and turns from time to time to imperial rhetoric. On the contrary, the main goal of the neo-imperial concept is to restore the empire itself. Modern politics represent the ideas of an isolationist Vladislav Surkov and a neo-Eurasianist Alexander Dugin. Surkov, as the author of sovereign democracy, focuses on tightening the political system inside and preserving the regime. On the contrary, Dugin's Neoeurasian project proposes to concentrate all forces on the construction of a new Eurasian empire - through expansion and alliance with the states proposed by the author. Sovereign or so-called controlled democracy corresponds to isolationism and post-imperialism, where Putin focuses on strengthening the regime within the state, not building the empire and conquering new lands. Due to the kleptocratic nature of Putin's regime, Surkov's sovereign democracy, in fact, is a true Kremlin policy. because this allows Putin to keep power and money in his own hands.

Kľúčové slová

Rusko, impérium, neoimperialismus, postimperialismus, geopolitika, atlantismus, eurasianismus, izolacionismus, suverénní demokracie, neoeurasianismus.

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2018

Zverejniť od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: PhDr. Vladimír Naxera, Ph.D.

University of West Bohemia

Faculty of Philosophy and Arts

Bachelor programme / odbor:
Political Science / Mezinárodní vztahy - teritoriální studia