Vliv metodiky zaprahování na užitkovost a zdraví dojnic v následné laktaci

Bc. Michal Kňourek

Diplomová práce

Impact of Drying-off Methods on Milk Yield and Mammary Gland Health in the Subsequent Lactation

Anotace:

Problematika selektivního zaprahování je zásadní strategií pro snižování spotřeby antimikrobních látek v chovech dojeného skotu. Důvodem redukce průniku antibiotik do chovů je narůstající antibiotická rezistence, která má přímý dopad na zdraví zvířat, ale i lidí. Období stání na sucho je klíčovou fází produkčního života dojnice, kdy správně nastavený management ukončení laktace slouží jako účinný nástroj pro řízení zdraví mléčné žlázy a eliminaci výskytu intramamárních infekcí v následné laktaci. V současnosti se jedná o velmi aktuální téma, protože chovatelé dojnic byli z důvodu nedávných legislativních změn nuceni přejít na systém selektivního zaprahování. Selekce dojnic a nastavení selekčních kritérií jsou největšími úskalími při implementaci tohoto systému. Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit vliv zvoleného způsobu zaprahování na následnou mléčnou užitkovost a zdraví dojnic, potažmo mléčné žlázy u dojnic holštýnského plemene ve vybraném chovu. Hypotézou práce bylo, že dojnice zaprahnuté bez aplikace antibiotik budou mít úroveň užitkovosti srovnatelnou s dojnicemi zaprahlými s antibiotiky. Rovněž se předpokládalo, že nebude ohrožen zdravotní stav dojnic v souvislosti se zvýšeným výskytem mastitid anebo počtem somatických buněk. Sledování proběhlo na farmě v Bohuslavicích nad Metují v období 2022–2023. Data byla získána sledováním dojnic (n = 846), které byly rozřazeny do skupin bezantibioticky zaprahlých dojnic (n = 325) a antibioticky zaprahlých dojnic (n = 521), u nichž byly získány údaje ze zootechnické evidence a kontrol užitkovosti. Data byla shromážděna v programu MS Excel a jejich statistické vyhodnocení proběhlo v programu SAS 9.4. Základní statistiky byly stanoveny procedurou MEANS, frekvence procedurou FREQ a korelace procedurou CORR. Pro vyhodnocení významnosti efektů byla použita procedura MIXED. Hladiny významnosti byly stanoveny na P < 0,05; P < 0,01 a P < 0,001. Z výsledků byly vybrány nejdůležitější ukazatele. Z pohledu užitkovosti byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P < 0,05) mezi skupinami v období vrcholu laktace (2. a 3. kontrola užitkovosti), rozdíl v denní užitkovosti byl 0,7–1,3 kg mléka ve prospěch antibioticky zaprahlých dojnic. Byl zjištěn statisticky významný vliv (P = 0,005) způsobu zaprahnutí na počet somatických buněk ve 2. kontrole užitkovosti. Celkově byl počet somatických buněk vyšší u bezantibioticky zaprahlých dojnic. Incidence mastitid byla u obou skupin srovnatelná (8,3 % vs. 8,7 %), vliv zaprahovací strategie na jejich výskyt nebyl statisticky prokázán. Jako důležitější faktory ovlivňující zdravotní stav mléčné žlázy se potvrdily pořadí laktace a individualita dojnice (P < 0,05). Selektivní zaprahování je na sledované farmě udržitelnou strategií bez negativního dopadu na celkovou mléčnou produkci a incidenci mastitid. Avšak zjištěné rozdíly v počtu somatických buněk naznačují revizi selekčních kritérií a striktního dodržování hygienických standardů při zaprahování.

Abstract:

Selective dry cow therapy is an important strategy to reduce the use of antimicrobials in dairy cattle farming. The primary driver for limiting antibiotic penetration into livestock systems is the rising problem of antibiotic resistance, which affects both animal and human health. The dry period is a key stage in the productive life of a dairy cow. Proper management of the end of lactation helps control udder health and reduce intramammary infections in the next lactation. This topic is currently very important because farmers have recently had to switch to selective dry cow therapy due to new legislation. The main difficulty is the correct selection of cows and setting of selection criteria. The aim of this thesis was to evaluate the effect of different dry-off protocols on milk yield and udder health in Holstein cows on a selected farm. The hypothesis was that cows dried off without antibiotics would have similar milk production to cows treated with antibiotics. It was also expected that udder health would not be negatively affected, especially in terms of mastitis incidence and somatic cell count. The monitoring took place at the farm in Bohuslavice nad Metují during 2022-2023. Data were collected from 846 cows, divided into two groups: cows dried off without antibiotics (n = 325) and cows dried off with antibiotics (n = 521). Data were obtained from farm records and milk recording. The data were processed in MS Excel and statistically analysed using SAS 9.4. Basic statistics were calculated using the MEANS procedure, frequencies by FREQ, and correlations by CORR. The MIXED procedure was used to evaluate the significance of effects. Levels of significance were set at P < 0.05; P < 0.01 and P < 0.001. The most important results were selected. In terms of milk yield, a statistically significant difference (P < 0.05) was found between groups at peak lactation (2nd and 3rd test day), with a difference of 0.7 – 1.3 kg of milk per day in favour of cows treated with antibiotics. A statistically significant effect (P = 0.005) of dry cow strategy on somatic cell count was found at the 2nd test day. Overall, somatic cell count was higher in cows without antibiotic treatment. The incidence of mastitis was similar in both groups (8.3% vs. 8.7%), and no significant effect of dry cow strategy was found. More significant factors affecting udder health were parity and individual cow differences (P < 0.05). Selective dry cow therapy is a sustainable strategy on the studied farm without negative impact on total milk production or mastitis incidence. However, the differences in somatic cell count suggest a need to review selection criteria and strictly follow hygiene standards during the dry-off period.

Klíčová slova

produkce mléka, zdravotní stav mléčné žlázy, somatické buňky, selektivní zaprahování, mastitida, ekonomika výroby mléka, antibiotika

Keywords

milk production economics, milk production, udder health, somatic cell count, selective dry cow therapy, mastitis, antibiotics

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.
• Oponent: Vít Urbánek, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Chov hospodářských zvířat