Projekt umělého vědomí jako sebe-hrající hry

Václav LACINA

Diplomová práce

Project of the artifical consciousness as a self-playing game

Anotace:

Ve všech strukturách herních systémů nacházíme abstraktní prostor pro hráčská rozhodnutí. Ponecháme-li stranou možnost výhry a prohry, docházíme také k tomu, že rozhodování je někdy snažší, jindy obtížnější a že má různé kvality v závislosti na tom, jaké motivační kompetence při něm uplatňujeme. Jsme způsobilí ke spontánním pohybům, přesto velkou část našeho života tvoří stereotyp a rutina. To se může zdát jako obecně dost nešťastné zjištění, nicméně ke struktuře naší svobody se nevztahuje zrovna jednoduše. Rutiny, které v přirozeném procesu učení přijímáme, a které konstituují specifické zaměření naší osobnosti, jsou významnou součástí našich morálních kompetencí. Zkoumáním různých způsobů jejich učení a možných funkčních aplikací můžeme nakonec specifikovat modelové pojetí morálky a poskytnout vysvětlení i některým jiným obdobným modelům. Významné místo v tomto modelu náleží už zmíněným spontánním pohybům, a tak vyvstává otázka, jak k takovým kompetencím vůbec přicházíme. I když se zdají být v oblasti antropologického zkoumání čímsi všeobecným, jejich zdroj není vůbec jednoduché najít. Je jím naše zkušenost, inteligence, nebo náš smysl pro humor?

Abstract:

In every games' system structures we can find an abstract space left for player's decisions. Left aside the eventuality of winning and losing, we find the decision sometimes to be easier, sometimes harder and it's quality differs depending on competences we are applying with it. We are eligible to the spontaneous movements, yet the most of our lives consists of stereotype and routine. It could seem to be rather unfortunate finding, but it's relation to the structure of our freedom is not simple at all. Routines we are accepting by the natural process of learning, and which are constituting the specifics of our personality, are also important component to our moral competences. By researching the different ways of learning and possible functional applications of them, we could at last specify the model concept of morals and provide an explanation to other models as well. In this model significant role is holded by the mentioned spontaneous movements, so the question arises, how do we come to have such competences at all. Although they seem to be something universal in the course of anthropological inquiry, their source is not easy to find. Is it our experience, inteligence or our sense of humour?

Klíčová slova

Rolové hry, spontánní pohyby, rutiny, model jednání, aristotelovy příčiny, etika, vědomí

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2012

Zveřejnit od: 20. 4. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Mgr. Marek Petrů, Ph.D.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Filozofie / Filozofie